Don't leave me love | j.jk

10-kapitola

Upravila jsem si spodní lem u šatů, který bych trochu zmuchlaný, a poté si na tváři více upravila svojí masku která byla opravdu nepříjemná, i když zajímavá z krajky vyšívaná z elegantní barvou která byla bílá, stejně jako mé delší krajkované šaty s rozparkem ke stehnu, spadlé na ramínka. Tyto šaty byli velice krásné, a já neměla příležitost si je nikdy obléknout, až na dnešek, dnes byl speciální den a já zvolila právě tyto šaty protože byli také speciální, byli příliš vyzývavé a já se v nich necítila příjemně avšak dnes to byl můj úděl.

Napila jsem se sklenky červeného vína které se zde podávalo, a spokla tak trpkou tekutinu která mi prošla krkem. Znovu jsem pohlédla na velký křišťálový lustr uprostřed, a byla uchvácena tím co vidím. Všechno zde bylo naprosto perfektní, módní přehlídka byla neskutečná doslova mi vyrazil dech. Kousky které předvedli které on sám navrhl byli úchvatné, byl tolik talentovaný. Z každé strany byla slyšet chvála na jeho maličkost, byla jsem v tuto chvíli na něho pyšná. Každý vážený host na tomto večírku ho respektoval, a mluvil o něm v dobrém světle.

Dařilo se mu, a já za to byla ráda. I když jsem ho za celou tu noc nezahlédla, věděla jsem že tu musí být. Kvůli masce kterou měl na sobě každý host, nebylo znát o koho se vlastně jedná, a to byla téma večera. Snažila jsem se poznat alespoň někoho, ale bezúspěšně, jsem nepoznala ani nikoho známého. Byl to skvělý nápad, to musím přiznat. Jemná hudba nástrojů doprovázela celý sál, a já tak stala u baru a říkávala si jak moc vážený můj manžel vskutku je. Byl někým, každý ho rád poznával, a každý žádal o jeho maličkost, a já z toho byla smutná. Protože už více nebyl jen mým, nebyl to můj Jungkook, jen Jungkook.

,,Mohu získat pozornost tak krásné ženy?." Zaslechla jsem mužský pevný hlas, který mě donutil otočit svojí hlavu. Pohlédla jsem tak na muže, který na sobě měl modrý světlý elegantní oblek společně s maskou na tváři která velice ladila k jeho obleku.

,,Záleží na tom proč se snažíte získat moji pozornost." Odvětila jsem nazpátek a tak zahlédla na jeho tváři úsměv, který mi byl známý, a já mu v tu chvíli úsměv i hned opětovala.

,,Slyším šepoty z každé strany mužů...prý kdo je ta krásná žena v bílém." Na své tváři měl stále úsměv a já cítila v tu chvíli červeň která se mi hrne do tváři, pohlédla jsem nenápadně na skupinu mužů nedaleko, svůj pohled měl každý z nich přesunut na mojí maličkost, jakmile však zpozorovali že se dívám pohled odvrátily.

,,Cítím se být na vrchu když poznávám kdo je tato žena o jejíž pozornost by stál každý muž." Promluvil znovu a já nervózně zamrkala očima, donutilo mě to se však znovu usmát. Jeho slova mě těšila, cítila jsem se být krásná, a to mě mátlo, proč se cítím v jeho maličkosti tak divně.

,,Potěšení by mělo být na mé straně, znát tak váženou tvář jako je ta tvá Lee JeNo." Vtipkovala jsem stejně jako on, a byla ráda když se hluboce a upřímně zasmál.

,,Prokážete mi čest?." Svojí ruku nabídl té mé, a já se tak zaskočeně dívala do jeho očí. Dech se mi zasekl v krku, mezitím co mé srdce bije jako o závod. Ochotně jsem jeho ruku přijala a nechala se vést na parket tanečního sálu, prvním krokem vychází obloučkem točení, druhý krok pokračuje točení levou nohou stejně jako i já, překvapeně jsem tančila do rytmu hudby, překvapil mě fakt že umí tančit valčík, byl to můj oblíbený tanec, tento tanec jsem milovala už jako malinká holčička jsem se ho učila s tatínkem. Tančily jsme společně i s ostatními, neustále jsem cítila nervozitu, ruce se mi třásli a já se sebe samotné ptala proč.

Dívali jsme se jeden druhému do očí, a beze slova cítila jsem na sobě několik pohledů, a to bylo opravdu nepříjemné. Při tanci si mě neustále ke svému tělu tiskl více, a já se tak necítila být ve své kůži, proto jsem byla ráda když hudba dohrála, a já se tak s omluvou znovu přesunula k baru. Mé pocity byli zmatené, cítila jsem v těle adrenalin a také neznámý pocit který mě sklíčel. Takhle bych se rozhodně neměla chovat, tohle chování je nepřípustné. Pociťovala jsem vinu která mě dusila, cítila jsem vinu za to že mé srdce bije tak hlasitě, jenže v tu samou chvíli se zastavilo když jsem pohlédla do davu lidí nedaleko.