Don't leave me love | j.jk

14-kapitola

,,Jsem hotová!." Poraženě si sedla do svého křesla má kolegyně, na tváři měla utrápený pohled a já se musela zasmát této situaci.

,,Kolik si toho včera zase vychlastala hm? Opravdu to stebou v brzké době šlehne." Odvětila jsem se smíchem, mezitím co jsem kontrolovala referáty které mi donesli studenti jako opravnou známku.

,,Představ si že jsem strávila noc s chlapíkem který se mi líbí už dlouho, pořád jsem ho vídala v baru, jenže nejhorší na tom je to že si vůbec naší strávenou noc nepamatuji." Fňukla jako nějaké malé štěně, její výraz stál za vše, našpulila své velké rty a několikrát se bouchla hlavou do stolku čemuž jsem uměla porozumět, nejspíše by mě to taky štvalo.

,,Tak ho oslov tentokrát sama a za normálních okolnostech." Odvětila jsem a její kňourání tak utichlo, podívala se na mě a v očích jí proběhla jakási jiskra.

,,Proč mě to nenapadlo..vždyť ty máš naprostou pravdu!." Vykřikla radostně a napila se tak svého studeného Latte. Trochu jsem se nad jejím chováním ušklebila, vlastně jsem vůbec nerozuměla tomu proč kontrolují referáty, které většinou jsou opsané z internetových sítích, buďme upřímný který z nás neopisoval referáty z internetu, sama jsem osobně dělávala totéž. Srovnala jsem všechny referáty na jednu škatulku a tentokrát prolistovala testy na které jsem úplně zapomněla.

,,Co kdyby si dnes zašla semnou do clubu? Je to night party." Odvětila svým anglickým přízvukem.

,,Jsem vdaná žena zapomínáš?." Ušklebila jsem se znovu na čemž se plácla do čela.

,,Jsi o několik let mladší a dokonce jsi vdaná dřív než já." Zoufale si povzdechla a já se zatvářila nevinně.

,,Třeba by jsi měla dát prostor mužům kteří jsou vyspělejší a vědí co chtějí například se usadit." Navrhla jsem jí, pravdou bylo že vždycky narazila na chlapa který jí bral pouze za úlet, a ona tak dělávala pořád tu stejnou chybu.

,,Takže je chyba v mojí maličkosti?." Nadzvedla své husté obočí, a já to raději nemínila komentovat.

,,Já pro dnešek končím." Dodala jsem po chvilce ticha, sebrala si svojí kabelku do které jsem naházela potřebné věci, znovu naposled zkontrolovala jestli mám zde splněnou práci.

,,Dobrá uvidíme se tedy zítra." Rozloučila se semnou a já jí tedy objetí opětovala, následně jsem se vydala ven z této budovy plných studentů a učitelů, venku hrálo příjemné slunce byl krásný den, konečně tu bylo léto. Zima mi přijde strašně dlouhá, mezitím co léto krátké. Cestou do svého nového auta, ze kterého jsem byla nadšená, mé myšlenky zabloudili k jednomu člověku, kterého jsem neměla cest zahlédnout delší dobu. Vůbec, od posledního incidentu který se stal, jsem neměla možnost se k němu ani vyjádřit. A tak mě napadlo zajet do firmy, kde alespoň navštívím svého manžela, a třeba tam tak potkám i Lee JeeNa se kterým jsem si rozhodně chtěla promluvit.

Hlavou mi proběhla myšlenka, kterou jsem se snažila potlačit, naposledy to byla opravdu napjatá atmosféra když jsme spolu tančili posledně na té módní přehlídce, cítila jsem se být tak trochu v divné pozici. Avšak jsem nechtěla aby si tuto scénu vzal nějak špatně, předci jsme jenom tančili, a já tam měla svého manžela. Přesto jsem cítila uvnitř v sobě, pocit který mě nutil nahlédnout do mého svědomí.

Vlastně kdo ví, co by se stalo poté, kdyby neřekl mému manželovi ukrytou pravdu. Spíše bych mu měla poděkovat, rozhodně si sama mužů za incident který nastal, a za to hotové fiasko které proběhlo. On nemohl za nic z toho, přesto jsem se cítila k němu hněv a teď si uvědomuji jak to bylo nespravedlivé.