5.

306 20 2
                                    


Han pov:
Vzbudil mě zvuk toho otravného budíku. Ach bože měl bych chodit spát dřív abych se vyspal dobře!

Bohužel jsem musel stávat. Ale co si dám ranní sprchu tak mi bude líp.

Vlezl jsem do sprchy a užíval si jak teplé kapky vody dopadají na mou kůži. Hah jak skvělý pocit.

Vylezl jsem ze sprchy a dal jsem si ručník kolem pasu, jelikož jsem si zapomněl vybrat outfit na dnešek tak ho musím vybrat polonahý.

Šel jsem do svého pokoje a ke své skříni. Tam jsem něco našel.

Vezmu si bílou mikinu s nápisem paris a béžové tepláky.

(Takhle ten outfit vypadá, Idk jestli to jsou tepláky, ale to snad nevadí^=^)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(Takhle ten outfit vypadá, Idk jestli to jsou tepláky, ale to snad nevadí^=^)

Se svým výběrem jsem byl spokojený! Šel jsem do koupelny si ho oblíknout a ještě si usušit vlasy.

Už jsem to měl hotové. Věci do školy jsem si brát nemusel jelikož jsem si učivo na dnešek nechával ve své skřínce.

Šel jsem se nasnídat ke své rodince. Dal jsem si toust s marmeládou a máslem. Táta si stěžoval na svou práci jak ho to tam nebaví atd, což se mu ani nedivím!

Mamka a Nabi nic neříkaly, protože kdyby se mu řeklo něco špatného tak by byl ještě víc nasranej a to nikdy nechce riskovat.

Bylo 7:52 a jak jsem jednou zmiňoval tak škola začíná v 8:10 takže mám tak pět minut abych odešel.

Cesta ke škole mi trvá kolem 10 minut. Takže jsem si začal připravovat batoh a věci jako klíče atd.

Už jsem si zavazoval boty a bylo 7:57 takže hezký čas na odchod! Rodině jsem řekl poslední sbohem před smrtí a mohlo se jít.

Casta do školy vedla kolem toho skate parku.Nad skate parkem byl park kde je i škola.

Ale to se ještě musím dostat od domu k parku a to jdu kolem nějakých uliček které vedou k nějakým panelákům.

Šel jsem to po vedlejší silnici kde auta stejně nejezdi. Kolem mě bylo dost uliček, ale ja musel jít rovně abych se dostal k parku.

Na to, že je květen tak je celkem zima, ale to se snad vyjasní.

Ty uličky byly celkem tmavé a děsivé ale snažil jsem se do nich nekoukat. Takže jsem se koukal jen před sebe. Procházel jsem kolem jedné uličky, ale někdo mě do ní zatáhl.

Neviděl jsem kdo to byl ale najednou jsem se ocitl zády ke stěně. Už jsem viděl na toho člověka kdo to byl.

,,Ahoj veverko" Řekl usmívající se Minho. Jen jsem na něj vyděšeně čuměl. Nevěděl jsem co dělat.

,,Hah jsi roztomilý když se bojíš." Cítil jsem jak začínám rudnout a ne zrovna málo!,,A taky když se červenáš!" Měl na tváři nahozený dost velký úškleb.

,,Um c-co potřebuješ j-já jen z-zachvilku j-je hodina." Vykoktal jsem ze sebe a cítil jak rudy to jsem.

,,Pořád neznám tvoje jméno. A chci vědět jaké jméno vlastní tahle roztomilá tvářička." Když to dořekl myslel jsem, že mi exploduje hlava nebo tak něco!

,,Jsem H-han J-jisung." Řekl jsem mu.,,Dokonale se k tobě hodí Hannie!" Jak mi to řekl?!

Nevím jak rudý jsem musel být, ale po tomhle hodně!

,,J-já už b-bych měl j-jít na h-hodinu." Hned jak jsem to dořekl jsem se snažil dostat pryč od stěny, ale marně jelikož mě tam Minho zpátky přirazil.

,,Dobře Hannie, uvidíme se ve škole." Lehce se usmál, pustil mě a odešel pryč z té uličky.

Chvilku jsem se vzpamatovával z toho co se právě stalo, ale musel jsem jít do třidy.

Ve skřínce jsem si vzal věci na dnešek a ještě jsem si přezul boty a šel do třidy.

Ve třídě jsem viděl Felixe a Jeongina jak se spolu baví, hned jsem si šel sednout vedle Felixe.

Rozhodl jsem se jim nic o Minhovi neříkat. Ani nevím proč, ale prostě jim to neřeknu aspoň ne teď.

Kluky jsem jen pozdravil jelikož hned na to přišla učitelka.

,,Dobré ráno žáci, mám pro vás nějaké informace než se budeme učit. Jelikož se blíží konec školního roku tak pojedeme na školní výlet. Pojedeme do Pusanu na asi týden. Cesta do Pusanu není nějak dlouhá asi 4 hodiny vlakem. Bohužel víc informací nevím takže se je dozvíme až ve čtvrtek." Řekla a pustila se do výkladu matiky.

Zvonilo se na konec 7 hodiny která je naše poslední. A to znamená.....že jdeme na oběd!!

K obědu jsme měli bibimbap, dlouho jsem ho neměl takže se na něj těším.

S klukama jsme našli nějakej volnej stůl nebo aspoň Felix ho našel, já se po jídelně vůbec nekoukal a Jeongin jen následoval Felixe.

Sedli jsme si ke stolu a pustili se do našeho jídla a přitom si něco povídali. Felix nám říkal jak se těší na ten výlet, že to bude super a takové blbosti.

Já se do konverzace moc nepřipojoval jen je poslouchal a užíval si svoje jídlo. Ale najednou mi přišlo oznámení z instagramu.

Přišla mi od někoho zpráva, tak jsem se šel nejdřív podívat od koho. Malém jsem se zadusil jídlem když jsem viděl účet toho kdo mi napsal.

Kluci si toho naštěstí nevšimli jelikož se z konverzaci o výletě dostali k teoriím jestli žijeme jen ve virtuální realitě nebo ne.

Napsal mi Minho! Ale proč? On zná můj ig!? Radši jsem přerušil tyhle otázky v mé hlavě a radši se podíval co mi to napsal
                                  ⁂
Ahojjjjj tak 5 kapitola je venku. Ještě bych vám chtěla popřát hezký letní prázdniny. Teď bych chtěla vydávat kapitoly obden. Jinak co si myslíte o školním výletě a o chovaní Minha.

𝙇𝙤𝙫𝙚 𝙖𝙩 𝙨𝙘𝙝𝙤𝙤𝙡 |𝙈𝙞𝙣𝙨𝙪𝙣𝙜|★Kde žijí příběhy. Začni objevovat