Oheň a Krev

2.

Možná nebyl dobrý nápad povolit Keigovi že se může přidat, Kriss už začínala snad bolet hlava z jeho neustálých otázek, nikdy by si nemyslela že tenhle kluk dovede tolik mluvit i přes očividný nezájem z její strany. Stačilo jenom kdyby Aizawa zasáhl ale ten si očividně užíval její trápení ,, kdyby si chtěla tak se k tobě občas můžu připojit s hlídáním areálu školy" tohle Kriss vyděsilo, podívala se na Keigu vyděšeným výrazem ,, to asi není dobrý nápad, si šíleně ukecaný a já mám při práci ráda klid" nemohla dovolit aby s ní trávil nějaký čas na víc než bylo nutné. Co ji ale zarazilo byla jeho reakce, spousta lidí by se urazilo nebo se stáhli a drželi si od ní odstup ale pro něho jako kdyby to byl opak, jako pozvánka že se má dál snažit ,, věřím že kdyby si se mnou strávila více času zjistila by si že jsem fajn, třeba by sis do života pustila i někoho dalšího" usmál se na ni tím jeho typickým úsměvem. Tohle nemůže myslet vážně ,, a jako ten někdo další by si měl být zrovna ty? Nebuď směšný, nemám zájem si nikoho z vás pouštět do svého života, jste jenom banda........" Kriss byla naštvaná, někdo jako on jí přece nebude vykládat že si má někoho pouštět k tělu, chtěla mu to všechno v mést do tváře ale ruka která ji chytla za předloktí ji v tom zastavila ,, věřím že to nemyslel špatně Kriss, chtěl se s tebou jenom spřátelit" obhajoval ho Aizawa. Tss, ubožák svou ruku vyškubla z té Aizawovi, otočila se na Keigu ,, nechci aby si s námi dál pokračoval" dalo ji práci aby na něj znovu nevyjela ale tentokrát se zvládla udržet. Hawks se s nimi tedy rozloučil a vydal se k hlavní bráně, Kriss ho jenom sledovala jak odchází ,, je neuvěřitelné jak tě dokáží lidé naštvat když se tě snaží poznat" Aizawa na ni mohl být naštvaný, ale znal ji, byl rád že alespoň s ním vycházela, i když na tyhle její výlevy měl vlastní názor nekecal ji do toho, jenom si ji prohlížel jak se pořád dívala na místo kudy odešel onen okřídlený kluk který ji donutil se takhle brzo naštvat ,, tohle dokáží snad jenom nabubřelý hrdinové jako on" při téhle větě se otočila zpět na Aizawu, kývla jenom směrem ke kolejím studentů a tak tedy pokračovali. Myšlenky se jí ale celou cestu ubíhali k blonďákovi který jí dokázal tak naštvat, proč jí musel pokládat tolik otázek, proč chtěl aby si ho pustila k tělu? Tolik otázek ale žádné odpovědi, musím si večer zajít do baru na skleničku, u skleničky dobré whisky se Kriss vždy dobře uvolní a z části zapomene vždy na to nepříjemné co se jí během dne přihodilo a že dnes toho bylo na vstřebání spousta, nejhorší na tom ale bylo to že dnešní den stále nekončil. Z myšlenek ji vyrušil hlas muže který celou dobu kráčel vedle ní a jenom ji po očku sledoval, zajímalo ho nad čím tak přemýšlí ,, byl bych rád kdyby si na ně byla mírná, přece jenom ještě hrdiny nejsou" Kriss se mu zahleděla do očí, viděla v nich že má jeho studenty rád ,,bojíš se že zničím jejich ideály o hrdinství a mohli by dopadnout jako já? Nebo dokonce i hůř, že bych z nich byli padouši jako Liga záporáků?" dívali se navzájem do očí, neměl strach ani z jednoho co řekla, zřejmě jenom chtěl aby je viděla takoví jací jsou a nedívala se na ně s nálepkou hrdina ,, aby to nebylo obráceně" usmál se na ni když viděl jak se na něho šklebí. Aizawa s jeho studenty už byl domluvený pár dní dopředu, věděli že přijdou nejpozději do hodiny od doby co Kriss vstoupí do prostoru školy, tak že věděl že všichni budou v jejich společenské místnosti, která se nacházela hned za dveřmi před kterými momentálně stáli, otevřel tedy dveře a ihned se mu naskytl pohled na studenty kteří seděli na gaučích a o něčem dosti živě diskutovali. Vstoupil do místnosti a mírně si odkašlal aby upoutal jejich pozornost, v místnosti najednou bylo ticho, všichni se podívali směrem ke dveřím. Kriss se dívala na mužova černá záda, jak musí být dramatický, po jeho odkašlání ho nemohla nechat pokračovat, bude dělat jako kdyby byla někdo důležitý a to ona přece není, stoupla si tedy vedle něho a loktem ho dloubla do žeber, kdyby byla vyšší tak svou ruku přehodí přes jeho ramena ale při svých 165 cm by to vypadalo divně, Aizawa se při dopadu loktu na jeho žebra prohnul a vydal bolestivý zvuk, jeho šokovaný výraz padl na Kriss která se smála, zaslechl i smích od jeho studentů ,, nebuď tak vážný, jsem jenom člověk " dál se na něho smála. Narovnal se tedy zpátky, Kriss postrčil před sebe a vydali se blíže ke studentům ,,tak tohle je Kriss Aeko, hrdina který se neumí chovat" moc dobře věděl že ji naštve když ji osloví jako hrdina, ta něho vztekle zavrčela a kdyby ho neznala tak by ho na místě pohřbila 100 metrů pod zem. Chtěla se do něho hned pustit ale teď přišlo něco co jí vůbec nedošlo, než stihla jakkoliv reagovat začalo představování všech studentů, přišlo ji že tolik jmen si nemůže v životě zapamatovat, než stačila pořádně přiřadit jedno jméno k obličeji který se jí vždy představil tak už u ní stál druhý a říkal další jméno. Tohle chvíli zabralo, ke konci měla v hlavě menší zmatek a jména si zapamatovala jenom u pár studentů, jak taky jinak když se jí představí všichni naráz, zeleno vlásek byl Midoriya, blonďák s naštvaným výrazem byl Bakugo, vedle něho seděl červeno vlasí kluk se špičatými zuby a to byl pokud se nepletla Kirishima, pak si pamatovala jméno vysoké černovlásky- Momo a poslední které věděla byl Shoto, ještě aby ne když to byl otec toho idiota, musela ale uznat že jeho výraz a postoj byl jiný než jeho otce, líbil se jí. Aizawa donutil si Kriss sednout na pohovku kde všichni seděli, sám usedl vedle ní a čekal na to až se Kriss zhroutí z toho jak se budou chtít dozvědět vše o jejím životě ale ona ho dokázala zase překvapit, dneska už po druhé, nejdříve jí nevadilo že se k nim přidal Hawks a teď promluvila první a svou větou dala studentům právo ptát se na co chtějí ,, moc ráda vás všechny poznávám, musíte mě omluvit když si nebudu pamatovat jména vás všech, dejte mi pár dní a slibuji že to napravím" příjemně se na ně usmála ale když se člověk pořádně zahleděl na její ruce všiml by si že je nervózní ,, taky bych byla ráda kdyby jste mi tykali, jsem jenom o něco straší než vy a nejsem ani váš učitel tak že slušnost v tomhle směru může jít stranou" při mluvení ke studentům jí pár vlasů spadlo do obličeje tak že než dál pokračovala tak si je prohrábla rukou aby je vrátila na své místo ,, Aizawa se mi zmínil že by jste mě chtěli poznat, tak že jestli vás zajímá něco o mé osobě tak se ptejte ale neslibuji že vám na vše odpovím". Když Kriss domluvila tak překvapila i samu sebe, neměla v plánu je nechat se na něco ptát, chtěla jim něco málo říct a zase odejít ale když nad tím přemýšlela tak Aizawa měl pravdu, ještě to nebyli hrdinové a přišli ji jiní, tak se podvědomě rozhodla jim dát šanci. Jako první se ke slovu pustil vysoký kluk s brýlemi na nose ,, za celou naši třídu bych chtěl říct že vás také radí poznáváme a děkujeme za nabídku tykání" Kriss si sice nepamatovala jeho jméno ale bylo ji jasné že tohle bude jejich předseda třídy, jenom na něho kývla hlavou a čekala až se bude někdo na něco ptát, otázka na sebe nedala dlouho čekat a už k ní mluvil Midoriya ,, jaká byla vlastně vaše... tedy tvoje cesta? " byl tak milý, chtěl se zeptat úplně na něco jiného ale i tak byl zdvořilý ,, děkuji za optání, cesta mi uběhla kupodivu rychle i když jsem chtěla přesný opak, ale hádám že tohle není otázka na kterou by si chtěl znát odpověď" jenom se na ni překvapeně podíval, asi nečekal takovou upřímnost i přes to ale pokračoval ,, pan Aizawa nám o vás něco málo vyprávěl ale to co nás zajímalo nejvíc nám neprozradil, jaký je váš Quirk?" upřímně si Kriss myslela že se budou ptát na to proč není hrdina, věděla že jim Aizawa něco řekl ale i tak se většina lidí ptá a hledá v tom další věci ,, oh, tohle si jim vážně neřekl" pohlédla na černovlasého učitele který dělal že spí, ten jenom pokrčil rameny a dál dělal že tam vlastně není ,, mým Quirkem je krev, to znamená že pokud chci bojovat tak mi stačí se pořezat třeba na ruce a krev která začne vytékat se stává mojí zbraní ale i štítem, dokáži s ní manipulovat jako třeba Endeavor s ohněm " sledovala jejich obličeje, někteří byli vyděšení ale někteří zase měli v obličeji výraz který říkal že přece tohle nemůže nikoho ohrozit, tak se rozhodla jim odhalit další část ,, některým z vás se to nezdá dost nebezpečné? Tak co když vám řeknu že například při ovládání své krve z ní zvládnu vytvořit miliony malých jehliček které když proti vám vrhnu, proletí vaším tělem skrz a způsobí vám okamžitou smrt? Nebo že zvládnu svou krví udělat štít kterým málo co pronikne a pokud i to je málo tak umím ovládat i krev ostatních lidí" to poslední co dodala sice také zvládne ale je to pro její tělo velmi náročné tak že tu schopnost použila jenom párkrát ale to přeci nemusí vědět. Když si je teď znovu všechny prohlédla tak i u těch kteří ji měli za slabou viděla mírnou nejistotu, přeci jenom její Quirk je velmi nebezpečný ,,jaká je tvá hranice při použití? Nebo spíše jak dlouho vydržíš bojovat, přece jenom krev není neomezená" Kriss pohlédla na mladého Todorokiho, byl tak podobný svému otci ale zároveň byl úplně jiný, věděla že Quirk zdědil jak po své matce tak i po otci, také jí Aizawa vykládal že s Enjim neboli Endeavorem vůbec nevychází, kdo by se divil po tom jak se k němu choval když byl malý - i o tomhle něco zaslechla, mladý Shoto se jí zamlouval ze všech studentů nejvíce ,, mé tělo krev obnovuje mnohem rychleji, ale i tak mě to něco stojí" nejraději by tohle nerozebírala do detailu ale stejně by si toho dřív nebo později všimli tak proč jim to neukázat hned, vyhrnula si rukáv mikiny a ukázala jim předloktí které bylo plné jizev, některé byli staré několik let jiné byli výraznější tak že staré maximálně pár měsíců ,, žádná řezná rána při použití Quirku se mi nikdy nezahojí, tohle je má daň za používání." Teď už ani Aizawa nepředstíral že spí, koukal na její ruku, Quirk který vám při každém použití ublíží je velmi náročný na zpracování jak pro samotného uživatele tak i pro okolí ale on věděl že Kriss se s tím srovnala velmi rychle. Kriss po chvíli schovala svou ruku zpátky pod rukáv mikiny, jí samotné to nevadilo ale neměla ráda když ji okolí litovalo tak většinou nosila své tělo zahalené aby nebyli jizvy vidět.

Po tomhle odhalení se už nikdo z budoucích hrdinů nevyptával na nic ohledně její síly a snažili se ani neptat na nic osobního. Během poznávání se na koleji zastavil člověk který Kriss oznámil že její kufry už dorazili a byli ji odneseny rovnou do jejího dočasného pokoje, celkově na koleji strávila tak dvě hodiny. Po té se ale musela omluvit že už musí jít, čekala ji ještě schůzka s ředitelem ohledně její práce a na víc se také těšila až si konečně zajde do baru na skleničku, bylo toho hodně k zpracování.

Tak zde je další dlouhá kapitola( zřejmě neumím psát kratší kapitoly :D ). Kriss se poprvé setkala se studenty. Tahle kapitola byla ještě z těch slabších a seznamovacích ale v další kapitole se už objeví konečně Dabi :D 

Budu ráda za jakýkoliv komentář :)