Oheň a Krev

5.

Dnešní den byl velmi slunečný, Kriss zrovna dělala obchůzku po areálu než půjdou studenti trénovat ven, už se vracela k místu kde má probíhat dnešní trénink, už na dálku viděla že tam stojí Keigo. Vypadalo to že tam snad na někoho čeká, měla špatný pocit jako by čekal na ni a samozřejmě se nespletla, když dorazila do jeho blízkosti tak se na ní otočil ,, ahoj Kriss, jsem rád že tě vidím" má vždy tak dobrou náladu, pomyslela si ,,ahoj Keigo, co tady děláš?" bylo ji jasné že tady není jen tak, popošla ještě blíž k němu a čekala dokud nedorazí Aizawa se studenty. Keigo se snad ani nepozastavil nad její otázkou, už včera ho přesvědčila že nechodí zbytečně kolem horké kaše ,, přišel jsem ti dělat společnost a omluvit se za ten včerejšek, neměl jsem právo s tebou takhle mluvit ale byl jsem jenom upřímný, byl bych rád kdyby z nás byli přátelé" zase ten jeho úsměv, vypadá jak kdyby nebyl den kdy by měl špatnou náladu ,, nemusíš se omlouvat, věřím že jsi to myslel dobře, to spíše já bych se měla omluvit, zbytečně jsem po tobě vyjela" věděla že se zachovala neslušně, chtěla ještě něco říct, ale všimla si že přichází Aizawa, omluvila se Keigovi že je hned zpátky. Rozešla se směrem k černovlasému učiteli, třída 1-A ji zdravila jako první, vypadali jako kdyby byli vážně rádi že ji vidí ,, ahoj ospalče, doufám že bude tahle hodina zajímavá jinak odpadnu nudou" zařadila se vedle Aizawy a pokračovala s ním ještě ten kousek cesty, ten se rozhlížel po okolí, všiml si Hawksem jak tam jen tak stojí a pozoruje je ,,máš společnost?" Kriss se nejdříve podívala na Aizawu a až pak se otočila směrem kam se díval on, Hawks na ni mávl tak mu zamávala nazpátek ,,jo, když jsem přišla už tady čekal a říkal že mi bude dělat společnost a taky se přišel omluvit" Aizawa si ji prohlížel, přišlo mu zajímavé že mu vůbec dovolila aby tam sní byl ,, dneska budou zlepšovat svůj Quirk, za chvíli dorazí i Enji" tohle bylo znamení že se má co nejdříve vzdálit, v Todorokiho přítomnosti ne chtěla strávit žádný čas, rozešla se tedy zpátky za Keigou.

Během tréninku studentů spolu Kriss a Keigo probrali spoustu témat, nejdříve mu dávala jenom krátko slovné odpovědi ale po čase se i ona rozpovídala, ta jeho pozitivní energie se přenášela i na ni, na víc pro ni bylo jednodušší se soustředit na Keigu než to jak se Endeavour povyšuje před všemi studenty, měla chuť tam vlítnout a nakopat mu prdel ale naštěstí se udržela. Byla ráda když hodina skončila, Keigo se rozhodl že ji doprovodí ke kolejím ,,vím že nemáš ráda když se tě někdo ptá na něco moc osobního ale já se prostě musím zeptat i za cenu že mi zlámeš všechny žebra" nervózně se usmál, Kriss ho jenom po kývnutí hlavy vyzvala aby pokračoval ,,nemáš ráda hrdiny, to všichni víme, ale přijde mi že Enjiho přímo nenávidíš a nejraději by si ho viděla hořet v pekle" vystihl to naprosto přesně, vážně by ho nejraději viděla v pekle, ale nejdříve by musel trpět za vše co provedl ,, nemyslím si že je vhodné o něm mluvit zrovna s tebou, je to tvůj vzor" na chvíli se odmlčela, ale na konec se rozhodla pokračovat a říct mu alespoň něco ,, víš co, je mi to vlastně jedno. Zřejmě víš co provedl svým dětem? Už tohle je dostatečný důvod proč by ho nikdo neměl uznávat a natož mít ho jako svůj vzor. Je to jenom zkurvený egoista, který si libuje v ubližování, jediné co chce, tak aby jeho rodina byla nejlepší, ale za jakou cenu to chce.... na víc mi ublížil jak psychicky tak fyzicky, tak že je docela jasné proč bych si nejraději přála vidět jak trpí tím nejhorším způsobem" při posledních slovech už Kriss vyloženě křičela, neměla o něm mluvit. Keigo se na ni jenom překvapeně koukal, upřímně nečekal že se její emoce projeví v takové síle. Chtěl vědět co jí provedl ale podle její reakce usoudil, že nebude dobré v tomhle tématu teď pokračovat, když jí odpovídal vůbec nereagoval na to co mu teď řekla ,, dobře... pro dnešek tě už vystřídá někdo jiný, máš něco v plánu nebo chceš pozvat na kávu?" Kriss nedávalo smysl proč je na ni pořád tak milý, nechtěla si k žádnému z hrdinů vytvořit nějaké pouto, ale u něho bylo tak snadné se smát a vlastně se cítit dobře, v jeden okamžik vážně přemýšlela že přijme jeho nabídku, na to jí ale myslí proběhl známí/neznámí úšklebek Dabiho ,, už mám na dnešek plány, tak že na kávu budeš muset jít sám" nechtěla na něho být nepříjemná, byla to její obrana jak si lidi držet dál od těla. Keigo si ji chvíli prohlížel, ale pak jenom pokýval hlavou, bylo mu jasné že dneska už jeho společnost nechce proto se sní slušně rozloučil a vydal se pryč. Kriss se vydala do svého pokoje, byli tři hodiny tak že ještě měla dost času než se měla sejít s Dabim, rozhodla se tedy že si pustí nějaký seriál aby jí čas rychleji utíkal. 

Po dvou hodinách sledování

Bylo chvilku po páté hodině, proto Kriss zaklapla notebook a šla si dát sprchu. Ve sprše strávila půl hodiny, užívala si ten pocit, když na ni dopadají kapky vody a ona tak mohla přestat myslet na vše. Vylezla ze sprchy, zabalila se do ručníku a stoupla si před zrcadlo, chvíli sledovala svůj obličej v odraze zrcadla, neměla ale čas tam takhle stát dlouho, přešla do pokoje kde z kufru vytáhla oblečení, stále se nedokopala k tomu aby si vybalila.

Když už bylo půl sedmé, byla nachystaná vyrazit, zamkla svůj pokoj a klíče schovala do kapsy kožené bundy. Měla na sobě obyčejné černé džíny které jí ladily s černou bundou, tričko bylo fialové barvy stejně jako tenisky které si právě obouvala. Stála před vchodem do akademie, zajímalo ji co by asi tak řekli hrdinové kdyby věděli na jakou schůzku teď jde. Dlouho nad tím nepřemýšlela a vydala se na cestu.

Bylo 18:57 když zatáčela do uličky ve které byl vchod do baru, viděla že naproti dveřím, opřený o zeď už na ni čekal Dabi, rozešla se tedy za ním, ale zastavila se tak dva metry od něho, celou dobu ji pozoroval jako kdyby měla být jeho příští kořist ,, maličká, už jsem se bál že si pro tebe budu muset dojít přímo do akademie" odrazil se od zdi a udělal krok blíž ke Kriss ,, a přišla si sama." Nevěděla co říct, celou cestu sem, si říkala jak se nebude opakovat to co včera, ale jakmile byla blízko jeho přítomnosti opět byla nervózní ,, jak jsem slíbila" pohlédla mu do jeho nádherných modrých očí, mlčky se dívali navzájem do očí dokud Kriss neprolomila to ticho ,,měli bychom jít jinam" na jeho tváři se objevil úšklebek ale otočil se k ní zády a vydal se pryč uličkou, Kriss šla za ním. Prošli takhle několika uličky dokud nepřišli k opuštěné továrně. Dabi vešel dovnitř, ještě včera ji chtěl vzít rovnou k lize, ale cestou k nim se rozhodl že si zatím to že ji potkal nechá pro sebe, po pár chvílích se zastavil ,, tady nás nikdo neuvidí, maličká" otočil se čelem k tmavovlasé dívce, která se zastavila dva kroky od něho. Kriss se rozhlédla po místě kde se nacházeli, něco jí říkalo že se tady budou vídat častěji ,, ještě včera si mě chtěl představit svým přátelům, nastala nějaká změna?" sklopila pohled a zaměřila se na špičky svých bot, byla z něho nervózní a to ji děsilo. Dabi si užíval ten pocit, když ji dostal do rozpaků tak moc že se mu nedokázala ani dívat do očí, ještě nikdy ho žádná holka nezajímala jako ona, něco na ní bylo jiného. Překonal vzdálenost mezi nimi, rukou ji chytl za bradu a tím ji donutil aby se na něho podívala ,, zatím si tě nechám jako malé tajemství Kriss" s jejím jménem si pohrál na jazyku, měl neuvěřitelnou chuť ji políbit a dostat ji ještě do větších rozpaků. Kriss cítila příjemný pocit na hrudi, to jak si pohrál s jejím jménem a jak ji pořád držel jemně za bradu ,, tak že máš v plánu se tady potkávat častěji? Za účelem informací o nepříteli?" Dabi se ušklíbl a přiblížil se ještě blíž až se skoro dotýkali rty ,, potkáme se tady vždy v úterý a v sobotu" než pokračoval dál tak se přiblížil k jejímu uchu, kde Kriss jemně fouknul za ucho díky čemuž jí vyskočila husí kůže ,, a naše pravidelné schůzky způsobí to, že se přidáš k nám a všechny informace nám pak řekneš, bez sebemenších výčitek" po tomhle se od ní odtáhl, ale pořád ji koukal zblízka do očí.

Co myslíte že mu naše hrdinka odpoví? :D