•11•

24 1 0
                                    

Kapitola 11.
Miluju
31.12.2017

Řekla jsem si, že začnu jíst zdravě, a tak dnes začínám salátem k obědu. Když ho ale dokončuji, zabzučí mi telefon.

Ben
Ahoj Izy, dneska v šest u mě bude silvestrovská párty. Vem si na sebe nějaký vtipný kostým.
Těším se!
12:03

No, moje snaha o zdravý životní styl tímto končí.
Jen se nad tím pousměji a začnu přemýšlet nad kostýmem.
Během oběda mě napadne úžasný kostým, ale budu si muset odpoledne dokoupit nějaké věci.

~•~

Prohlédnu se v zrcadle a usoudím, že to nedopadlo zas až tak špatně.
Můj kostýmek se skládá z bílé košile, růžovo-žluté kravatky, černé sukně, černých punčoch a slaměného klobouku.
Hádáte správně, jdu za Rogerinu.
Doufám že Bena nenapadl stejný nápad...

Nad tím jen mávnu rukou a opustím svůj dům.
U Bena jsem za dvacet minut.
Po zaklepání na dveře mi otevře Joe, oblečený za Batmana.

,,Seš kočka.'' mrkne na mě Joe.
,,Díky.'' uchechtnu se a zčervenám.
Políbíme se a vstoupím do velkého obýváku.

Na gauči už sedí Rami s Lucy.
Lucy na sobě má světle zelené šaty po kolena zdobené růžovýma a bílýma kytkama. Odhaduju to na nějakou vílu.
Rami je převlečený za kapitána Americu.

,,Ouu sluší ti to!''
Do obýváku přijde Ben převlečený za Kena.
,,Díky, tobě taky.''
Posadím se na gauč.
Za pár minut dorazí také Gwil převlečený za klauna.

,,No vidíš že ti to sluší!''
Joe ukáže na Bena a ten ho propálí smrtícím pohledem.
,,Já jsem měl být Batman! Ale jenom proto že jsem se o tom před tebou zmínil a náhodou si dostal stejnej nápad jako já jsem se musel převlíct za Kena!''
Ben zrudl ale Joea očividně dobrá nálada neopouštěla.

,,Kluci! Máme tu párty tak se tu nebudete hádat!'' rozkáže Lucy.
Kluci se skutečně uklidní a posadí se na gauč.

Celá párty začíná hraním různých her, které nás zrovna napadnou. Během her vypijeme dvě flašky vína.

,,Teď bych si pustil film.'' prohlásí Joe.
Všichni očividně souhlasí.
,,Dáme nějaký horor?'' zeptá se Gwil.
Já s Lucy se po sobě polekaně podíváme.
Obě jsme asi ty největší odpůrkyně hororů. Horor jsem naposledy viděla asi ve třinácti a pak jsem asi tři noci spala s rodiči.
,,Ne kluci nee!'' protáhne Lucy.

,,Ale jooo.'' zazubí se Joe.
Po chvilce hledání kluci pustí Texaský masakr motorovou pilou.

Od desáté minuty mám oči pevně zavřené a v Joeově náručí se třesu strachy.
to skončí, to skončí...

Po čtvrtém díle seriálu jsou moje a Lucyiny modlitby vyslyšeny a kluci pouští nějakou Disneyovku.

~•~

Už zbývá jen minuta do půlnoci. Všichni stojíme na balkoně a napjatě čekáme až začne ohňostroj.
,,Tři dva jedna! Šťastný nový rok!''
Joe si mě přitáhne k sobě a dlouze mě políbí.

Po chvilce se od něj odtáhnu a láskyplně se na sebe díváme.
Miluju ho, tak moc ho miluju.
V minulosti jsem měla pár kluků, ale k žádnému z nich jsem necítila to, co k Joeovi.

Ještě asi deset minut se díváme na ohňostroj ale dýl už to nevydržíme, protože je strašná zima.

Seskládáme se na gauč a začneme vybírat další film.
,,Došlo šampaňský.'' prohlásí Rami.
,,Já dojdu pro další.''
Zvednu se z gauče a odejdu do kuchyně pro vychlazenou láhev šampaňského.

Když s flašku v ruce mířím zpátky do obýváku, do kuchyně přijde značně opilý Gwil.
Chci okolo něj projít ale on mi stále brání v cestě.

,,Nech mě jít!''
,,Nenechám.''
Je jako malý dítě, který dělá naschvály.

Gwil se ke mě najednou začne pomalu blížit, já začnu couvat.
Jenže za chvilku mi v dalším couvání zabrání kuchyňská linka.

Gwil se zastaví.
Je natisklý na mě, mezi námi není žádná škvírka.
,,Já tě miluju Izy.'' zahuhlá opileckým hlasem.

Po dokončení této věty skloní hlavu a začne mě líbat.
I když jsem dost opilá, vím že to není správné a tak se snažím dostat ze jeho spárů.
Jenže to nejde.

Drží mě hodně pevně a jak s sebou tak cukám, způsobím dost velký randál, když shodím nějaký hrnec co ležel na lince.

,,Isabelo...''
Vší silou od sebe odstrčím Gwila a uvidím Joea stát ve dveřích a za ním všechny ostatní.
Celá se rozklepu.
,,J-Joe t-to ne...''
Vůbec nevím co mám říct, mám hrozný strach.

V Joeových očích vidím slzy. Zhluboka se nadechne a odejde z kuchyně.
,,Joe počkej!'' vykřiknu.
Joe se rychle obuje, vezme si bundu a vyběhne z bytu.

Vykašlu se na boty a jen v podkolenkách se rozběhnu za Joem.
Těsně před tím než nastoupí do auta se mi ho podaří chytit za rukáv bundy.

,,Joe já za nic nemůžu! Gwil byl opilej! Nic to neznamená! Prosím věř mi...''
Z očí mi začnou vodopády slz.

Nic z toho co jsem řekla nezabralo. Joe se jen nehnutě dívá před sebe.
,,Joe, já tě miluju...''
Zacloumám mu s ramenem.
Nic.

Po chvilce nastoupí do auta a ujede pryč.
,,Joe!''
Hlavu složím do dlaní a spadnu na tvrdý asfalt.
Ucítím bolest odřených kolen, která se ale vůbec nerovná bolesti, kterou cítím uvnitř.

AGAIN | Joe MazzelloKde žijí příběhy. Začni objevovat