,,Ahoj Izy, chtěl bych se tě na něco zeptat...'' Joe zněl v mobilu trochu nervózně. ,,Ano?'' ,,Víš, bude se konat taková menší akce a byl bych rád, kdybys šla se mnou.'' ,,Jo, půjdu s tebou ráda. Co to je za akci?'' ,,Předávání Oscarů.'' Vytřeštím oči a zakryju si rukou ústa abych nevyjekla. Oscaři?! Já obyčejná chudá holka po které neštěkne ani pes bude na předávání Oscarů?! ,,Děláš si prdel?! Taková menší akce?! Proboha gratuluju!'' vyvalím a chvíli to ještě rozdýchávám.
Domluvíme se kdy mě vyzvedne a zavěsím. Rami si Oscara zaslouží, v BoRhap to všechno zahrál úžasně. Vlastně všichni čtyři by si ho zasloužili.
Huh, počkat... co si na sebe vezmu?! Jelikož to není večeře v bistru, ale předávání hudebních cen, nemůžu si na sebe vzít nějaké obyčejné šaty. Budu potřebovat odbornou pomoc. Popadnu telefon a vytočím číslo na Lucy.
,,Ahoj Lucy, potřebuju pomoc!'' vychrlím na ni sotva to vezme. ,,Co se děje Izy?'' zeptá se zděšeně. ,,Joe mě pozval na předávání Oscarů a já nemám co na sebe.'' V telefonu uslyším smích. ,,To není k smíchu Lucy!'' snažím se být vážná ale Lucyin smích je tak nakažlivý, že se začnu smát taky.
,,Dobře, ráda ti pomůžu. Stejně jsem chtěla jít nakoupit nějaké šaty i pro sebe.'' ,,Děkuju Lucy.'' poděkuju vřele. Domluvíme se, že ji ve tři vyzvednu u ní doma a zavěsím.
~•~
,,Ahoj Izy!'' vypískne Lucy a obejmeme se. ,,Můžeme?'' zeptám se jí když se ode mě odtáhne a Lucy jen nadšeně přikývne.
,,Znám jeden dobrý obchod, budu tě navigovat.'' prohlásí Lucy když nastartuju.
Na místě určení jsme za dvacet minut, bylo by to i míň, kdybych nezmeškala jednu odbočku. Zaparkujeme doslova pár kroků od obchodu.
V obchodě nás přivítá milá slečna. ,,Co si budete přát dámy?'' zeptá se nás slečna milá slečna. ,,Potřebovali bychom šaty na takovou menší akci. Rády bychom něco elegantního, společenského a hlavně hezkého.'' řekne Lucy a Mia nás zavede do části obchodu, kde jsou šaty našich představ.
,,Proč všichni Oscary nazýváte menší akcí?'' zeptám se jí. ,,Nechci z toho dělat nějaké velké haló.'' šeptne Lucy. ,,Tady jsou nějaké šaty, které by na tu menší akci být mohli. Támhle je kabinka, takže si je můžete zkusit. Kdyby jste cokoliv potřebovali, budu u pokladny.'' řekne prodavačka a vrátí se k pokladně.
Chvíli si prohlížíme nabídku zboží, nakonec si každá vybereme čtvery šaty a jdeme si je postupně vyzkoušet.
Lucy jde jako první. Po chvilce převlékání vyšla z kabinky se světle zelenými šaty z jemné a trochu průhledné látky. Vypadala jako víla. ,,To ti sluší.'' okomentuju první šaty. Pak se ale Lucy zahledí do zrcadla. ,,Mhh, ne to není ono.'' odpoví si sama sobě a odejde zpátky do kabinky.
Druhé i třetí šaty jí podle mě slušely, ale Lucy tvrdila že v nich má moc velký zadek a tak si je taky nevybrala. Počtvrté vyjde v nádherných dlouhých fialových šatech bez ramen a černým páskem s malou mašličkou. Perfektně k ní sedí.
,,Tyhle ber!'' vykřiknu a překvapeně si jí prohlížím. Nehorázně jí to sluší. Ještě se prohlédne v zrcadle a nakonec se pro ně rozhodne.
,,Teď ty!'' ukáže na mě a nacupitám do kabinky. Po chvilce vyjdu ven v šatech po kolena z černé krajky. ,,Moc ti sluší. Ale řekla bych že se spíš hodí na pohřeb.'' uchechtne se Lucy a po prohlédnutí se v zrcadle s ní souhlasím.
Ještě si vyzkouším dlouhé béžové třpytivé šaty a tmavě modré šaty s rozparkem. Pak se převléknu do čtvrtých šatů. Jsou celé bílé zdobené vyšívanými větvičkami s bílými kvítky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vyjdu z kabinky a postavím se před Lucy. Ta jen kouká jako by viděla ducha. ,,Co je? Něco-něco je špatně?'' zeptám se nechápavě. ,,Ne, naopak! Seš tak nádherná.'' řekla a vypadala že se každou chvíli rozplyne. ,,Joevi z tebe spadne brada.'' řekla ale pak se krátce zarazila. ,,Proč zrovna Joeovi?'' zeptám se nechápavě. ,,To-to nic. He-hele pojď si ještě vybrat boty!'' vzala mě za ruku a odtáhla mě k botám. Proč zrovna Joeovi?
