AGAIN | Joe Mazzello

•17•

Kapitola 17.
Něco mě napadlo
5.2.2018

Během odpolední pauzy při natáčení nového filmu, kde pracuji se na skupině řešilo mrazivé počasí v Anglii.
Jo, poslední dobou je fakt ukrutná zima. Dneska jsem si vzala dvě mikiny a teplý kabát, abych to vůbec ráno přežila.

Joe
Pamatujete si jak jsem vyhrál ten náš běžecký závod?
15:09

Gwilym
😭😭
15:10

Joe
Dostal jsem nápad. Když je tady tak hnusně, proč si nevyrazit někam na dovolenou?
15:10

Ben
To jako všichni?
15:10

Joe
Přesně👍
15:10

You
Joe vždyť já mám práci! Zapoměls?
15:10

Joe
To zařídím🙂.
15:10

Lucy
A kam bysme jeli?
15:11

Joe
Co třeba Itálie?
15:11

You
👍
15:11

Ben
Joe gratuluji👏, dokázal jsi vymyslet něco inteligentního
15:11

Rami
Já už myslel že budeme muset skákat bungee jumping
15:11

Lucy
Kdy poletíme?
15:11

Joe
Dnes v šest letí letadlo do Říma
15:11

Všichni souhlasili. Stejně jako ostatní jsem čekala že Joe vymyslí něco praštěnýho, ale tohle je úžasný nápad.

You
Joe co moje práce??
15:20

Joe
Vyřízeno
15:20

V tu chvíli se otevřeli dveře maskérny a dovnitř nakoukl režisér.

,,Dobrý den Isabelo, jen jsem vám chtěl říct že dovolenou máte zajištěnou.''
Nevím co mu Joe řekl, protože tenhle režisér dává dovolenou jen zřídka kdy, navíc se tvářil docela mile, což je u něj ojedinělé.

,,D-dobře děkuji vám, moc si toho vážím.''
,,Není zač, užijte si dovolenou.''
Jemně se na mě usmál a odešel.
Ehm... tak to bylo divný.

Už to dal nebudu řešit. Rychle si zabalím své věci, obléknu si své dvě mikiny a kabát a doběhnu k autu.

~•~

Už mám sbaleno a jen čekám, až mě Joe vyzvedne.
Když uslyším zvonek, rychle se rozběhnu ke dveřím a skočím Joeovi kolem krku. Nejenom proto že ho strašně miluju, ale taky proto, že se hrozně těším.

Dáme si pusu na přivítanou a nasedneme do Joeova velkého auta.

,,Izy, něco mě napadlo.''
,,A co?''
,,Až se vrátíme, co kdyby sis ty kufry nevybalila u sebe doma ale u mě?''
Nervózně se na mě podíval, ale hned svůj zrak stočil k silnici, protože zatáčel.

,,Jak to myslíš?''
Joe zastaví před dvoupatrovým domem a dlouze zatroubí.
,,Že by jsme žili spolu, v mým bytě.''
Tak tohle jsem nečekala. Srdce mi říká, ať se k němu přestěhuju, že to bude super.
Mozek mi říká ať do nedělám, že mě za chvíli začne mít plný zuby a opustí mě.

Jenže já radši poslouchám své srdce.
,,Moc ráda s tebou budu žít.''
Povzbudivě se na něj usměji. Jde na něm vidět, že veškerá nervozita z něj opadla.
Lehce si mě k sobě přitáhne a políbí mě.

,,Nejdu nevhod?'' ozve se zvenku. Je to Ben.
,,Jo, docela jo.'' zašklebí se na něj Joe.
Ben si dá svá zavazadla do kufru a nasedne do auta.

V následujících dvaceti minutách nebereme ještě Lucy s Ramim a Gwila.

~•~

Odemkla jsem dveře našeho hotelového pokoje. Uvnitř je vše sladěné v šedé, žluté a smetanové barvě.

Jinak, já bydlím s Joem, Rami s Lucy a Gwil s Benem.

Když se všichni ubytovali, bylo půl deváté a tak jsme se rozhodli jít na večeři.
Nemohli jsme si dát nic jiného než pravou italskou pizzu.

Pak jsme se ještě asi do jedenácti procházeli po městě a obdivovali západ slunce.

..........................................................

Ahojky, omlouvám se za delší neaktivitu, trochu jsem zlenivěla🤭.
Doufám že se vám dnešní kapitola líbila, je trochu nudnější no🤐.
-Anet