WHAT ABOUT US / LN4

002

Když jsem se vzbudila,bylo mi strašně. Měla jsem strašný bolehlav,tak jsem se hned zvedla a bez toho,aniž bych věděla,kde to vlastně jsem,jsem běžela do koupelny a začala zvracet. Po tomhle jsem si myslela,že už nikdy nebudu pít,ale co si budem. Tohle si říkám vždycky a jak to dopadá.

"Už ti je líp?"Leknutím jsem nadskočila a otočila na osobu,která se opírala o dveře do koupelny a oddechla jsem si když jsem zjistila,že to byl jenom Max,který se na mě pobaveně,ale i zárověn starostlivě díval.

"Co se stalo?"Zeptala jsem se ho,kompletně ignorovala jeho dotaz a šla si vypláchnout pusu.

"Včera ses opila a já tě našel sedět na chodníku,tak jsem tě vzal sem,do mého hotelového pokoje a postaral se o tebe. A taky se mnou musíš jít do paddocku. Tvůj otec tě o to prosí."Jenom jsem si otráveně  povzdechla a snažila se odejít z koupeny,ale Max mě znovu zastavil.

"Vím,že tam nechceš jít,ale  Hailey Christian se změnil.To on mi včera volal,abych tě vyzvedl a zněl u toho dost vystrašeně. Dej mu šanci prosím." Na chvíli jsem se na jeho slovy zamyslela a snažila se najít nějakou skulinku,díky které bych se z toho mohla vymluvit,a tak jsem něco zkusila.

"Když se o mě tak bál,tak proč pro mě nepřijel sám?"Zeptala jsem se Maxe dost otráveně,protože už mě to fakt přestalo bavit,ale Max mi stejně uměl kladně odpovědět.

"Protože byl v letadle. Ted' už je tady,ale ještě dnes ve dvě ráno byl v letadle na cestě sem. No a taky bych ti měl říct,že nemáš šanci se tomu vyhnout,protože tě tam dotáhnu ,i kdybych tě měl celou cestu nést na zádech."Když jsem se podívala na Maxe viděla jsem vážnost napasnou po jeho celém obličeji a já věděla,že není útěku.

"Když jinak nedáš."Povzdechla jsem si,zatímco Max začal radostně skákat okolo,což mě donutilo se trochu uchechnout,ale hned na to jsem nasadila vážný obličej a čekala až přestane jásat okolo.

(--------)

Uběhli asi jenom dvě hodiny a já společně s Maxem po mém boku jsem vstupovala do paddocku,do kterého se mi fakt nechtělo a to z dvou vážných důvodů, První je a vždy bude můj otec,u kterého se bojím,že se vůbec nezměnil. A ten druhý byl můj bývalý rival a do ted' můj nepřiítel číslo 1,Lando Norris,u kterého jsem se bála,že do něj vrazím a to se mi fakt nechtělo.

" Už jsme tady." Informoval mě Max a když jsem se podívala okolo, všimla jsem si, že jsme u garáže Red bullu,a když jsem se podívala na levou stranu, viděla jsem tátu jak se dívá přímo do mých očí z pocitem viny v jeho očích.

Já a Max jsme přišli blíž k němu a já ze sebe najednou nemohla vydat ani hlásku,ale to nevěděl ani muž, který stál hned přede mnou.

"Ahoj Hailey." Táta nakonec promluvil,e já pořád nemohla nic říct. Byla jsem zaseklá a nevěděla jsem co s tím dělat,ale naštěstí jsem ani nic říkat nemusela, protože mě osoba, která teď přišla hned přerušila.

" Musíme jít Hay-Hay." Jacob mě lehce vzal za ruku a už jsme se oba chystali, že odejdeme,ale hlas našeho otce nás zastavil.

" Nechoďte prosím. Chtěl jsem si s vámi dlouho promluvit a teď jste tady oba. Prosím." Našemu otci se při větě lámal hlas,ale Jacob a I já jsme se na něho otočili a já viděla, že je Jake dost naštvaný.

" Ty nás prosíš? Ty nás....To snad není pravda." Jake se ironicky uchechtl,ale táta měl pořád ten stejný zlomený pohled. " Na to si mě myslet dřív než jsi své dceři zlomil srdce a mě donutil tě nenávidět. Mohli jsme mluvit. Mohli jsme mluvit celé roky,ale to by ses nemohl chovat jako totální kretén, který za jeden měsíc ztratil svou manželku a rovnou u své děti. Je to tvoje chyba. Naprav si ji jak chceš,ale ani já a ani Hailey ti v tom nepomůžeme."