WHAT ABOUT US / LN4

010

Stála jsem před dveřmi mého kamaráda v Monaku,zaklepala jsem na dveře a čekala až mi otevře.

Asi po pěti sekundách z dveří apartmánu vykoukla Charlesova hlava,a když mě viděl,tak se usmál a ukázal se celý.

" Haileyyy? Jsem ráda, že jsi mohla přijít." S těmito slovy si mě vtáhl do objetí a oba jsme se uchechtli.

" Jsem ráda za pozvání. Vážně si toho vážím Charlie." Charles se jenom lehce uchechtla na přezdívku, kterou jsem mu dala před rokem.

" Starý dobrý časy Hay-Hay?" Zeptal se mě s úsměvem na tváři, který jsem mu oplatila a neměla jsem čas říct něco dalšího, protože mě vyrušila Alex, která mi hned skočila do náruče.

" Taky tě ráda vidím Alex,ale už tě neudržím." S těmito slovy se Alex znovu postavila na zem a udělala na mě její uražený obličej, nacož jsem se jak já,tak i Charles uchechtli.

" Tím jako narážíš na co?" Zeptala se mě tím jejím uraženým hlasem a já se jakože zamyslela a hned na to jí odpověděla.

" Tím narážím na to, že jsi o 3 roky starší a taky o tři centimetry vyšší jak já." Odpověděla jsem jí a ona se na mě znovu usmála,ale hned na to se podívala do telefonu a její úsměv zmizel.

" Jsem moc ráda Hay, že jsi tady. Ale popovídáme si později, musím jít na hodinu." A s těmito slovy vtiskla Charlesovi polibek na rty a mě lehce obejmula, než zmizela ve výtahu a já s Charlesem jsme vešli dovnitř jeho bytu.

" Takžeeee. Co to bylo?" Zeptala jsem se ho a doufala, že mi na to odpoví.

" Je to moje vina. Alex mě chodila podporovat na hodně Velkých cen,ale přitom taky měla zmeškané hodiny, takže teď musí o volnu chodit na náhradní hodiny. A ještě mi řekla, že jí to nevadí." Postěžoval si Charles a já se šibalsky usmála.

" Fakt ji máš rád, že jo?" Zeptala jsem se ho a on se na mě podíval s vážným výrazem v jeho obličeji.

" Až moc. Ale nevím,jak jí pomoct s tímhle problémem. Nikdy jsem na umění nebyl a to ty víš." Postěžoval si znovu,ale já si položila ruku na jeho rameno jako náznak podpory,kterou teď rozhodně potřebuje.

" Znám Alex déle, než ty a věř mi Charlesi. Alex je samostatná dívka, která odmítá pomoc od všech. Proto jsme se stali nejlepšími kamarádkami. Protože ani jedna z nás nikdy nechtěla pomoc od té druhé s nějakým úkolem nebo čehokoliv co se týkalo školy. Věř mi, není to tebou. Taková Alex už prostě je." Vysvětlila jsem Charlesovi a on si s úlevou oddechl.

" Děkuju, že jsi mi to řekla. Myslím, že Alex by mi to nikdy neřekla."

" To je pravda. Moc nevěří egoistickým sportovcům. Dokud nepotkala tebe,ale to už asi víš."

" Jo. Když už jsme u těch sportů. Umíš hrát paddle tennis?" Zeptal se mě Charles a já se na něho s šibalským pohledem podívala.

" Prohraješ Leclercu. To je jasný." Odpověděla jsem mu a viděla jsem,jak se uchechtl.

" To se ještě uvidí Hornerová." A s těmito slovy jsme se oba šli převléct do sportovního a vydali se na hřiště,kde už čekal Ferrari závodník s číslem 55 a NORRIS?

" Co ten tady dělá?" Zeptala jsem se Charlese celkem vytočeně,ale on se ke mně naklonil a s klidným hlasem mi pošeptal:

" Hlavně se dneska nehádejte a chovej se normálně." S těmito slovy jsem se na něho hned podívala a probodla jsem ho pohledem.

"Čau lidi. S Lanem jsme už udělali týmy takže já půjdu první s Landem a vy dva půjdete spolu. Pak to prohodíme. Jo a taky máte podání." Oznámil nám Carlos a hodil mi míček, který jsem hned chytla a jak na něho,tak i na Landa jsem se šibalsky usmála.