**Dokonalá Kurvička*******Na Druhou******L.S

Twenty-Five

,,Pane Tomlinsne vždyť ho zabijete. PŘESTAŇTE!!!" To bylo to poslední co jsem slyšel.

Louis Pov:

Můžu si dělat co chci. To já si to tady rozhoduji. Já můžu spát s kýmkoliv budu chtít. Tak proč se kurva cítím tak strašně provinile. Může mi být jedno jak se Harry cítí, ostatně je to jen kurva. Takže je to vlastně v pohodě, je mi to úplně jedno! Nezajímá mě to a opravdu nechápu proč mám tak zkurveně nepříjemný pocit tam někde u srdce. Možná to bude tím že jsem porušil svou přísahu, možná kvůli tomu že jsem Harrymu řekl že s Leem nic nemám. Vlastně- svým způsobem jsem s ním nic neměl, jen jsme se.... Líbali.

Další den:

,,Nevěřím vám ani nos mezi očima!" Pravá ruka mi cukala vztekem a tak tak jsem se držel abych Harrymu jednu nevrazil.

,,To je mi ale úplně jedno. Ale jestli tě to uklidní, opravdu s ním nic nemám-" Lež ,,Mám jenom tebe, tak si to už uvědom." Lžu jen sám sobě, kdybych mohl okamžitě bych Harryho vyměnil za Lea. Jsem parchant, no co.

,,Dobře, věřím vám Pane a omlouvám se" Sklopil Harry oči a já byl chvíli omráčen jeho poslušností. Nechápu jak si ho můžu nechat takto utíkat. Jediné čím se uklidňuji je to že se stoprocentně nezkusí utéct, neměl by kam jít.

,,Teď jdi nahoru, převleč se pojedeme do restaurace a potom nakupovat." 

O pár minut později:

S Harrym na místě spolujezdce jedeme do nákupního centra. Už dlouho jsem nikde nebyl, nikde kde jsem nebyl na šrot. 

,,Víš Harry, jsem rád že jsi můj. Všichni mi tě závidí a já si s tebou můžu dělat co chci. Lidé o tom jenom sní a já jejich sen žiju" Ale nežiješ ho naplno. Kousavou poznámku kterou vyloudil můj mozek jsem ignoroval a místo toho si potáhl ze zapálené cigarety.

,,A-asi dě-děkuju?" Jen jsem se uchechtl a zajel do podzemních garáží. 

,,Tak pojď" 

V restauraci bylo jen málo lidí, možná kvůli tomu že tu jídlo stojí jako někoho dvě výplaty.

,,Jsem rád že jsem skončil u vás. Teda neříkám že bych raději nebyl u sebe doma ale jste, jste fajn" Usmál se na mě Harry a tím se na svět ukázaly jeho roztomilé ďolíčky.

,,Ehm, tak to je od tebe hezké." Nevím co jiného bych měl odpovědět.

,,Neumíte přijímat "komplimenty", první věc kterou Lou- Pane neumíte" Když jsem slyšel zkratku svého jména z jeho úst bylo to jako rána do srdce. Tak mi říkal jen jediný člověk na světě a to byla má- má matka. 

,,Jo asi můj jediný háček. Jinak jsem dokonalý" Nehodlal jsem s tím dále zaobírat a místo toho jsem si užíval dobré jídlo se společností kterou by ocenil skoro každý.

,,Myslím že jich máte víc" Vyklouzlo to z Harryho skoro okamžitě, popravdě jsem čekal jinou odpověď. ,,Já-já se moc omlouvám. Nevím proč jsem to řekl" 

,,V pohodě. Takže-?" Opřel jsem se do opěradla a zadíval se na Harryho který teď působil že je nervozní, sladké.

,,Takže co?"

,,No další můj nedostatek"

,,Já, myslím že by jsme o tom měli mluvit"

,,Ještě že tohle nerozhoduješ ty ale já. Takže?"

,,Tak, tak třeba ehm, jste hodně výbušný typ..." 

,,A dál?" Na mých rtech byl malý úsměv který jsem si ale v té chvíli neuvědomoval. Já ne ale Harry ano.

,,Také nejste moc komunikativní a nechápete srandu. Vlastně jste docela suchar.." Z mých úst se ozval pravý nefalšovaný smích. Tohle už se dlouho nestalo.

,,Já že jsem suchar? To snad ne!" Harry se na mě díval jako na blázna ale nakonec se začal také usmívat a vlastně se celkově uvolnil, lidé si musely myslet že jsme buďto kamarádi nebo šťastný pár. Skoro.

,,Ano jste suchar" Harry na svém obličeji vytvořil ksichtík který  bych nazval napodobenina neustupného.

,,Zkusím se to napravit"

,,To by jste měl."

Zaplatil jsem a společně s Harrym jsem se vydal do obchodů. 

,,Pojď koupíme ti telefon" Usmál jsem se na šokovaného Harryho.

,,Ale vždyť jste říkal že nemů-"

,,Neboj se bude hodně omezený, tak jak mi to bude vyhovovat" Usmál jsem se na něj a za bok si ho přitáhl k sobě.

Harry si vybral bílí Iphone 14pro a spoustu obalů k tomu. Když jsme ale vyšly z obchodu. Hned jak jsem zahlédl ty oči jsem věděl že tato uvolněná atmosféra je ta tam a že včerejšek bude ta největší propast ve vztahu s Harrym.

,,Pane" Leo se na mě usmál tím jeho zkurveným úsměvem. Vzhledem k tomu že Harry stál hned vedle mě, cítil jsem jak se celý napnul.

,,Jen jsem vám chtěl říct že včerejšek byl úžasný, rád si ho zopakuji" Děvka jedna zkusrvená. S těmito slovy a mrknutím odešel.

,,Harry jdeme" 

Nevím co se v tu chvíli stalo ale Harryho pohled se změnil, nechtělo se m brečet. Chtěl mi to vrátit. 

Dokonce jsem si všiml malého úsměvu na jeho rtech. Takhle to ale vypadat nebude zlato.

Takže další kapitola je na světě.

Hele nebudu tu vysvětlovat proč jsem nepsala, prostě jsem neměla náladu OK? Omlouvám se ale už se to nebude stávat fakt!!

Ráda bych tu napsala že v pondělí jdu na střední- prvák a popravdě se mi vůbec nechce. Ne že bych se bála ale prostě se necítím fajn teď sama ve vlastním těle. Nevím co mi teď mrdlo ale začala jsem strašně nezdravě jíst- poslední tři dny každý den několik energetaku, sladkosti, čínské polévky a podobně. Přes den spím, v noci přežívám na písničkách. Dělá mi problém si pomáli dojít na záchod či tak něco. Není mi nic fyzicky ale prostě se necítím fajn. Řekla jsem si že do středy si můžu dělat co chci i když se pomálu hnusím sama sobě. Od středy začínám normálně fungovat i kdybych měla zkapat...

Pardon za emoční bouchnutí ale potřebovala jsem to někde napsat. Děkuji mockrát :3