RETURN 《FF - HP》

TWENTY ONE

Náhle před sebou měli malé prvňáčky, kteří stáli ve dvou řadách a každý měl u sebe jedno koště.

"Hodina lítání," zajásal James a div že neposkakoval radostí.

„Natáhněte pravou ruku a položte ji na koště," vysvětlovala madame Hoochová vepředu, „a křikněte Vzhůru!"

Harrymu koště okamžitě vklouzlo do ruky, bylo však jedno z mála, které to udělaly. Koště Hermiony Grangerové se prostě jen válelo po zemi, a to Nevillovo se vůbec nepohnulo. Možná že košťata, stejně jako koně, dokážou poznat, když někdo má strach, pomyslel si Harry; z toho, jak se Nevillovi třásl hlas, bylo až příliš jasné, že by rád zůstal stát nohama na zemi.

Teď už James poskakoval radostí. Lily ho musela přidržovat, aby nezačal skákat jak malé dítě. Stejně tak i Euphemie Fleamonta.

Pak jim madame Hoochová ukázala, jak mají na košťatech sedět, aby z nich nesklouzli, chodila podle řad sem tam a ukazovala jim, jak je mají držet. Harryho i Rona potěšilo, když řekla Malfoyovi, že to celá léta dělal špatně.

To však už Neville, celý nesvůj, nervózní a vystrašený, že zůstane na zemi, se vší silou odrazil ještě dřív, než madame Hoochová přiložila píšťalku ke rtům.

Všichni v myslánci si úzkostně povzdechli.

„Zpátky, chlapče!" křikla na něj, Neville však letěl vzhůru jako zátka vystřelená z lahve - dvanáct stop - dvacet stop - Harry viděl jeho vystrašený sinalý obličej, jak se dívá na palouk, který se od něj rychle vzdaloval, viděl, jak Neville vyjekl, sklouzl z koštěte a ŽUCH! zazněl temný zvuk pádu, něco ošklivě prasklo a Neville ležel v trávě, tváří dolů, jako hromádka neštěstí. Jeho koště ještě pořád stoupalo výš a výš, a pak se začalo lenivě snášet směrem k zapovězenému lesu, až ho ztratili z dohledu.

Všichni co nevěděli co se stane, zbledli v obličeji a se strachem pozorovali Nevilla na koštěti.

Madame Hoochová se skláněla k Nevillovi, v obličeji stejně bledá jako on.

„Zlomené zápěstí," zaslechl ji Harry zamumlat. „No tak, chlapče, to bude dobré, vstávej."

Všichni si oddechl, že to není něco horšího. Zlomeninu madame Pomfreyová uzdraví snadno a rychle.

Pak se obrátila k ostatním žákům.

„Žádný z vás se ani nehne, než toho chlapce odvedu na ošetřovnu! Necháte košťata tam, kde jsou, nebo vyletíte z Bradavic dřív, než stačíte říct famfrpál. Tak pojď, drahoušku."

Neville odkulhal pryč s madame Hoochovou, která ho podpírala; tvář měl plnou slz a držel si zápěstí. Jakmile byli z doslechu, Malfoy se nahlas rozchechtal.

„Viděli jste, jak se ten nekňuba tvářil?" Ostatní ze Zmijozelu se připojili.

"Zmlkni," křikl James na malého Malfoye.

"Je to vzpomínka a dítě," řekla mu Lily s flákancem do paže.

"Je to Malfoye," řekl James jako by to vysvětlilo vše.

„Zavři zobák, Malfoyi,“ vyjela na něj Parvati Patilová.

Harry se na svého otce usmál a ten jeho úsměv oplatil.

„Ale, tak ty se budeš Longbottoma zastávat?“ řekla Pansy Parkinsonová, tvrdolící děvče ze Zmijozelu. „V životě bych si nemyslela, že zrovna tobě se zamlouvají malí tlustí ufňukánkové, Parvati.“