RETURN 《FF - HP》

NINE

POHLED HARRYHO

Smutně jsem se podíval na svojí večeři a aspoň jsem si strčil do kapsy hrušku, kdybych měl čas si ji sníst.

"Budu muset jít." řekl jsem. Políbil jsem Ginny, při tom zase někdo dělal zvuky, které jsem raději ignoroval a dal jsem pusu malému Jamesovi.

"A já pusu nedostanu?" zeptal se táta. Zakřenil jsem se na něj a přemístil se zpět před Grimmauldovo náměstí 12.

Rychle jsem odemkl a vběhl ke krbu. Pomocí letaxu jsem se dostal zpět na ministerstvo a triskem jsem vběhl až ke své kanceláři.

"Jsem tady." vysoukal jsem ze sebe mezi lapáním po dechu.

Před mojí kanceláří již čekali bystrozoři se třemi lidmi, kteří se museli vrátit do života. Otočil jsem klíčem v zámku a otevřel dveře. Vešel jsem dovnitř a sedl si za stůl. Za mnou vešli bystrozoři se třemi neznámými a celou skupinu uzavíral Kingsley s lahvičkami v každé ruce jednu.

Z jednoho šuplíku jsem vytáhl papír, abych zapsal kdo to je a později abych to měl během papírování lehčí. Byla tu žena s tmavě hnědými vlasy a stejně hnědýma očima a pak pár kterému bylo nejspíš okolo sedmdesáti let. Žena měla oříškově hnědé oči a šedé vlasy stejně tak jako muž, který měl ale oči šedé jako bouřkové mraky.

Zvedl jsem se a vydal se k nim. Tak jako u těch před nimi jsem i jim vyčaroval židle. Bystrozoři je na ně posadili a odešli.

"Jamesi?" zeptali se všichni když jsem před ně předstoupil. Podíval jsem se na ně.

"Nejsem James. Vy znáte mého tátu?" zeptal jsem se.

"Tátu?" zeptali se všichni.

"Promiň chlapečku, ale můj syn je nejspíš ještě mladší než ty." řekl muž.

"Syn?" podivil jsem se.

"Harry?" zeptala se hnědovláska. Otočil jsem se na ni. "To není možné." zašeptala.

"Kingsley můžu?" poukázal jsem na Veritaserum.

"Samozřejmě." podal mi lahvičku.

"Tohle je Veritaserum." ukázal jsem jim lahvičku před očima. "Budu se vás ptát na otázky, abych se přesvědčil o tom kdo doopravdy jste. Na konci vám dám antisérum." došel jsem ke starší dámě a nakapal jsem ji tři kapky do pusy.

"Jak se jmenujete?"

"Euphemia Potterová, rozená Prewettová." To mě zaskočilo a několik okamžiků jsem to zpracovával než jsem se zeptal na další otázku.

"Kdy jste se narodila?"

"5. března 1919" ani jsem si neuvědomil, že jsem si to nezapisoval. No nic, budu mít více práce.

"Jak se jmenuje vás manžel?"

"Fleamont Henry Potter."

"Máte děti? Jestli ano jak se jmenují?"

"Ano mám syna. Jmenuje se James Fleamont Potter." začíná toho být na mě moc.

"Kolikátého dneska je?" zeptal jsem se jí na poslední otázku.

"23. listopadu 1979"

"Jo, to by odpovídalo tomu že nic nevíte." podal jsem jí antisérum a muži vedle něho jsem nakapal další tři kapky do pusy.

"Jméno?"

"Fleamont Henry Potter."

"Datum narození." jo možná to už trochu flakám, ale už se ptám po osmé.