A strange girl (BTS/Kim Taehyung)

XII.

„Tak ať toto rande započne."

~•.•~🐾🐶•♡︎•🐶🐾~•.•~

„Já to nedám."

Hanee seděla před svou skříni, oblečení všude kolem ní a nic z toho nebylo dost dobré na to, aby si ho vzala na rande. A už vůbec ne na rande s Taem.

Ze své skříně vyhazovala jeden kus oblečení za druhým a nevěděla, co si má obléct.

Kvůli Taehyungovi chtěla vypadat jak nejlépe mohla. Navíc vedle něj nechtěla vypadat jako nějaká brambora.

Hanee to nevěděla, ale Tae měl úplně stejné dilema. Běhal po svém pokoji a šatníku a hledal vhodné oblečení a doplňky, co by si mohl vzít na rande s Hanee. Jeho přátelé mu samozřejmě pomáhali, ale zas tak lehké to nebylo.

Yeontan bez povšimnutí mezi tím vzal do tlamy postupně béžovou košili a hnědé společenské kalhoty a odtáhl je bokem. Posadil se ke dvěma kusům oblečením a štěkl, zatímco šťastně mával ocasem.

Všichni se k němu otočili a viděli, jak sedí u hromádky.

„Tannie, ty jsi geniální." Řekl Taehyung nadšeně zatímco vstal a přišel k němu, než ho zvedl do náruče.

„Vím, co by se Hanee líbilo."

Taehyung se zasmál, když uslyšel šťastné štěkání.

„Děkuju za pomoc, ale tohle rande je stejně jenom pro mě a pro Hanee." Řekl a dal mu pusu na čumák, než ho položil a šel se převléct a nachystat na první rande.

„Podívejte se. Náš Tae tak dospívá."

Taehyung otráveně protočil očima a podíval se na své Hyungi a Jungkooka, kteří stáli ve dveřích pokoje. „Našel si svou první dívku." Pokračoval na Jina Jimina. „A bude mít první polibek od dívky. Ne ode mě." Přidal se Hoseok a uhnul letícímu polštáři.

„Teď vážně. Kam se ji chystáš vzít?" Zeptal se Namjoon a posadil se na svou postel. „Zarezervoval jsem pro nás celou restauraci, aby jsme měli klid od novinářů a fanoušků." Odpověděl Tae. „Chtěl jsem tentokrát něco jiného, než procházka parkem a zmrzlina." Vysvětlil ještě.

Tae věděl, že procházka parkem a obyčejná zmrzlina Hanee úplně stačí, ale zasloužila si něco jiného. Chtěl, aby zažila něco jiného. Chtěl ji vzít do nějaké luxusní restaurace, možná bude i procházka parkem.

A doufal, že vše půjde tak jak má. Ne, že by měl naplánovaný celý večer, ale nechtěl, aby se něco přihodilo.

„Hlavně nezapomeň tohle." Řekl Hoseok a ještě u dveří předal Taemu kytici růží. „Jasně. Děkuju, hyung." Poděkoval Taehyungu, než se naposledy před zrcadlem zkontroloval, aby mohl vyrazit.

Hanee každou chvíli koukala na hodiny a pobíhala po bytě, aby se ujistila, že na nic nezapomněla. Běhala z jednoho patra do druhého a kontrolovala jestli bylo všechno vypnuté, uklizené, jestli měla všechno co potřebovala.

Když se pak bytem rozezněl zvonek, zastavila se uprostřed kroku, než si povzdechla, upravila a šla otevřít.

Tae žasl, když ji tam viděl stát ve světle hnědých šatech, vlasy rozpuštěné a lehké vlny jí padaly přes ramena, přes rameno černá kabelka a na nohou černé podpatku.

„Je to moc? Mám se jít převléct?" Zeptala se Hanee. „Je to perfektní." Zašeptal téměř Tae a Hanee se usmála. „A ladíme." Podotkla, když si všimla, co má na sobě Tae.

„Jo." Přikývl. „Každopádně... tyhle jsou pro tebe." Dodal a zvedl ruku s kyticí růží. Samozřejmě okamžitě viděl, jak se její oči rozzářily štěstím a radostí a její úsměv se akorát rozšířil. „Tae, jsou nádherné." Řekla, když si je převzala a přičichla si k nim. „Ale to jsi nemusel." Dodala ještě stále s úsměvem.

Věděl že nemusel, že by si Hanee nic nepřála. Tak jako vždy. Jenže to bylo jejich první skutečně rande.

„Vím, ale když jsem je viděl, vzpomněl jsem si na tebe a myslel jsem si, že by se ti mohly líbit a tak jsem je koupil." Vysvětlil.

„Nech mě je dát do vázy a vyrazíme." Řekla nakonec a odběhla do kuchyně, aby mohla dát květiny do vody, aby neuschly.

Potom už jen vzala klíče, zamkla svůj byt a vyrazili ven k autu.

„Tak kam mě bereš?" Ptala se zvědavě po cestě. „To je překvapení. Ale je to něco jiného, než procházka a zmrzlina." Odpověděl jí neurčitě a na moment se na ni usmál, než se vrátil k řízení.

„Tae! Víš, že by mi to stačilo."

Samozřejmě že to věděl. Vždy byla velmi skromná a nežádala o moc. Celý život byla vychovávána v přepychu, ale nikdy nežádala o nic velkého. Mohla bydlet v překrásné vile, ale vybrala si obyčejný malý byteček. Mohla být čímkoliv, ale téměř zdarma pomáhá v útulcích a na veterině. Mohla mít co chtěla, ale ona si vybrala jen to nejmenší.

„Já vím. Ale chci ti ukázat něco nového a chci, aby bylo naše první rande nezapomenutelné, jiné. Ne jako schůzky před tím." Vysvětlil Taehyung.

Hanee s úsměvem zakroutila hlavou a dál koukala na cestu. Zvědavá kam ji vlastně bere.

Nakonec zastavil před krásnou restaurací, která byla lehce osvětlená a téměř celá prosklená.

„Tae. To jsi nemusel." Řekla. „Nemusel, ale chtěl jsem." Oplatil Tae, než si nasadil masku na ústa a nos. Pro jistotu. Nechtěl, aby ho někdo zahlédl a vyfotil, že je s Hanee.

Ne že by se za ni styděl. Jen věděl, že by neměla klid. Vlastně ani jeden. Do dalšího dne by to věděla celá ARMY. Někteří by jim to možná přáli, ale Tae věděl, že by se našli i tací, co by začali Hanee nenávidět, aniž by věděli, kdo skutečně je.

Taehyung vystoupil z auta, přišel k místu spolujezdce a otevřel jí dveře.

Hanee se usmála a přijala jeho nabízenou ruku, než vystoupila.

Nevadilo jí, že Taehyung skrýval svou tvář. Rozuměla tomu a nebrala to ve zlém. Jen doufala, že někdy to mezi nimi bude natolik vážné, aby se s ní normálně ukázal na veřejnosti a představil ji médiím. Samozřejmě se nechtěla ukázat kvůli popularitě, to bylo vlastně to poslední, co chtěla.

Jen by podle toho věděla, kolik pro něj znamená. I když věděla, že i to, že ji drží skrytou je důkaz toho, jak moc ji miluje, protože věděl, že má ráda své soukromí a nechtěl, aby ji ostatní kritizovali ještě víc.

„Tak ať toto rande započne." Řekla Hanee spíše sobě a Taehyung se zasmál.