Hanee nebyla jako ostatní dívky, nebyla obyčejná.
Řekněme, že byla podivná.
Ovšem velmi přátelská, každý by měl být rád, že ji má za svou kamarádku. Jenže se jí každý stranil a považoval za divnou. Jí to ale nevadilo, protože měla společnost někoho...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Dobrá. Ale pokud mě nebudou mít rádi, beru si Tannieho a stěhuju se pryč."
~•.•~🐾🐶•♡︎•🐶🐾~•.•~
Restaurace byla velmi tichá. Až na slabou melodii, která se linula z reproduktorů. A bylo to příjemné a klidné, což se Hanee velmi líbilo.
Když přišli ke stolu, Taehyung jí jako gentleman odsunul židli, než se sám posadil naproti ní a téměř hned na to k nim přistoupil číšník, který se uklonil, představil a předal jim jídelní lístky, než odešel a dal jim čas na výběr.
Hanee s úsměvem koukala do jídelního lístku a vůbec si nevšimla toho, že na ni Tae celou dobu koukal.
Někdo to mohl nazvat děsivým, ale Taehyung byl uchvácený její krásou a nedokázal od ní odtrhnout zrak. A jak by mohl? Byla velmi nádherná. Mohl by se na ni dívat celé dny a nikdy by ho to neomrzelo.
„Vybráno?" Zeptal se číšník, když se k nim vrátil a byl obrácen spíše k Hanee než Taehyungovi. Což se mu samozřejmě nelíbilo, protože Hanee byla jeho a nikdo na ni nebude koukat tak jak ten muž. „Bossam a k tomu prosím Gimbap." Požádala Hanee. „To samé. A dvě sklenice na víno a k tomu láhev Malbec." Přidal se Taehyung a zněl celkem mrzutě a naštvaně, když mluvil k muži.
Hanee tím byla trochu zmatená, protože nevěděla, co se stalo.
Naštěstí věděla, že jeho mrzutost není mířená na ni.
„V pořádku?" Zeptala se, jakmile číšník odešel. „Ne. Koukal na tebe." Hanee zmateně zvedla obočí, než s úsměvem zakroutila hlavou. „Co se směješ? Jsi má a nikdo nebude koukat na to, co je moje." Řekl téměř uraženě a Hanee se tentokrát zasmála. „Kdyby zjistil, jaký jsem blázen, okamžitě by ztratil zájem." Řekla pobaveně.
Ovšem líbilo se jí, když ji nazýval svou.
„Ty nejsi blázen, Honey." Namítal Tae. Neměl rád, když o sobě tak mluvila a hlavně když o ní tak mluvili ostatní, přestože jí to nevadilo a byla zvyklá. „Jsi jen jiná." Dodal.
Za chvíli jim byla na stůl položená jejich objednávka. „Smím nabídnout ještě něco?" Zeptal se číšník, když koukal na Hanee. „Ne, děkujeme. Já a MÁ PŘÍTELKYNĚ zatím máme vše." Ozval se Taehyung a číšník se na něj otočil a trochu zamračil, než přikývl a odešel.
„Vytrvalý." Zmínila Hanee a napila se vína.
Taehyung mrzutě přikývl, než se rozhodl pokračovat v jejich rozhovoru.
„Tak, Honey. Řekni mi o sobě něco, co ještě nevím." Pobídl Taehyung, zatímco se oba dva pustili do jídla.
„No, například jsem adoptovaná." Přiznala.
Hanee věděla, že rozhovor o tom, že umí mluvit se zvířaty nebude součástí večera. Samozřejmě mu to někdy chtěla říct, jenže nemohla tak brzy. Ne, že by mu nevěřila, jen to nebylo něco, s čím by se chtěla zrovna chlubit. Nestyděla se za to, ale ostatní to nepovažovali zrovna za normální. Jak jinak.
Jen její strýc jí dostatečně rozuměl.
„Ty jsi adoptována?" Zeptal se překvapeně. „Ano. Moji pravý rodiče zemřeli, když jsem byla ještě miminko." Začala Hanee s trochu smutným úsměvem. „Matka zemřela při porodu kvůli ztrátě krve. A táta prý o pár hodin později zemřel na žal. Zůstala jsem sama. Porodní sestřička, co se o mě v nemocnici starala, si mě vzala domů a její sestra mě adoptovala." Pokračovala. „Má nevlastní matka se narodila bez vajíček a byla šťastná, že mě mohla mít. Jistě, nedávají mi tolik lásky jako skuteční rodiče svým biologickým dětem, ale vím, že mě milují, že se o mě aspoň trochu starají." Dokončila.
„Mrzí mě tvá ztráta." Řekl Taehyung a natáhl se po její ruce, kterou lehce stiskl. „V pořádku. Mám aspoň svého strýce, je to bratr mé zesnulé matky. Našla jsem ho, když mi bylo 14."
Taehyung byl smutný, když to slyšel, ale zase byl rád, že měla aspoň někoho. Nebyla sama. A hlavně teď, když měla ho a jeho bratry.
„Tak. A co ty a tvá rodina?" Zeptala se tentokrát Hanee, aby se i o něm něco dozvěděla a nebylo to pouze o ní. „No, mí rodiče žijí v Daegu s mou mladší sestrou a mladším bratrem, ale kvůli tomu, že jsem idol, se s nimi moc nevídám. Ovšem navštěvuju je jak nejčastěji můžu. Téměř pokaždé, když máme pauzu od cvičení a koncertů." Vyprávěl.
„Někdy tě musím představit. Zbožňovali by tě. Obzvlášť moje máma a sestra."
Hanee se trochu zasmála, ale Taehyung to myslel vážně. Jeho matka by si Hanee určitě oblíbila. A oblíbí, až ji pozná. Dokonce by nebyl překvapený, kdyby mu řekla, že chce Hanee za snachu.
A přestože bylo možná brzo, Tae už si dokázal představit budoucnost s Hanee. A byla krásná. Malý rodinný dům, v nějak klidném městě, kde by je nerušili fanoušci. Měli by dvě děti. Možná by našli někoho pro Yeontana a doma by pak měli ještě nějaká štěňata.
V hudbě by samozřejmě ještě nějakou dobu pokračoval, protože to nebylo něco, čeho by se chtěl jen tak vzdát. A věděl, že Hanee by ho podporovala, nikdy by ho nenutila skončit s hudbou.
„Dobrá. Ale pokud mě nebudou mít rádi, beru si Tannieho a stěhuju se pryč." Vyjednávala a Taehyung se začal smát, ale i tak přikývl.
„Myslím, že Tannie by s tebou šel a ještě rád." Žertoval.
Po zbytek večera se poznávali. Podělili se o různé příběhy a jeden o druhém se dozvěděli to, co ještě nevěděli.
I když si Hanee pro sebe nechávala dvě věci.
Chtěla počkat, než mu řekne o svém daru, proč ji všichni považovali za divnou, proč nikam nezapadala. A také si pro sebe nechala to, kdo je její strýc. To bylo na jindy.
Podle obou to byl velmi úspěšný večer a těšili se, až se znovu uvidí a na další rande.
