Hanee nebyla jako ostatní dívky, nebyla obyčejná.
Řekněme, že byla podivná.
Ovšem velmi přátelská, každý by měl být rád, že ji má za svou kamarádku. Jenže se jí každý stranil a považoval za divnou. Jí to ale nevadilo, protože měla společnost někoho...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Aww. Moc děkuju."
~•.•~🐾🐶•♡︎•🐶🐾~•.•~
Hanee nevěděla, zda to pro ni bylo příjemné, nebo bolavé ráno.
Možná by řekla obojí. Rozhodně se probudila šťastná, ale bolest ve spodní části jejího těla byla horší. Podbřišek jako kdyby ji někdo neustále kopal, nohy jako želé.
Rozhodně se jí nechtělo vstávat.
Ale na druhou stranu byla šťastná, protože minulá noc dopadla dobře. A mnohem lépe, než očekávala.
Hanee se usmála, když ucítila, jak ji kolem pasu objala paže a dlaň jí začala přejíždět po břiše i podbřišku.
„Jsi vzhůru, spíš nebo to předstíráš?" Zeptala se, i když znala odpověď, než se celá otočila, aby ležela směrem k Taehyungovi.
Měl zavřené oči, ale usmíval se. Tudíž Hanee věděla, že je vzhůru.
„Ty podvodníku." Řekla, než se ruka zastavila.
„Nech mě ještě spinkat." Zakňučel a Hanee se pobaveně usmála. „Podle toho, co vidím na tvém budíku, je 10 hodin ráno. A od včerejšího večera jsem nejedla. Pravděpodobně bych vstala a šla se nasnídat sama, ale mám několik důvodů, proč nemůžu vstát." Promluvila.
„Zaprvé se mě můj přítel drží jako koala a můj podbřišek je jako fotbalový míč, se kterým se právě hraje fotbal. Takže když se vymaním z toho pevného sevření a vstanu, okamžitě se ocitnu na zemi a budu skuhrat." Pokračovala, zatímco se Taehyung tentokrát pobaveně ušklíbl.
Samozřejmě mu to přišlo zábavné, i když ho jí bylo i líto. Nic ho nebolelo, ale ona musela mít bolesti.
„Dobře, vezmu svou malou princeznu na snídani."
Hanee se na něj zmateně podívala, když otevřel oči, aby se na ni podíval. Potom sledovala, jak vstává z postele, jde k druhé straně. Vykřikla, když ji zvedl z postele do náruče a začal s ní odcházet z pokoje.
„Co to děláš?" Zeptala se a smála se. „Jelikož mou princeznu bolí tělo, jako její princ se o ni musím postarat. A to zahrnuje i to, že ji odnesu až přímo do kuchyně, kde ji posadím na židli a nechám Jin hyunga, aby jí připravil snídani." Vysvětlil jí a Hanee se začala smát ještě hlasitěji, když zmínil Jina.
„To je velice sladké." Zmínila.
„Začínám se cítit opravdu osaměle." Ozval se někdo, když procházeli kolem obývacího pokoje, kde většina seděla a buď si povídali nebo dělali své vlastní věci.
„Když o tom tak mluvím. Jo, je to osamělé." Souhlasil Namjoon s Jiminem.
„To až tak žárlíte, že mám takovou dívku jako Hanee?" Škádlil Tae, zatímco odložil Hanee na židli.
„Dneska by jsi nás neměl škádlit. Slyšeli jsme téměř vše, co jste včera večer dělali a myslím, že někteří z nás budou mít trauma pokaždé, když vejdou do té místnosti."
Většina se podívala na Namjoona, který se raději snažil číst.
„Omlouvám se. Celý pokoj osobně uklidím." Řekla Hanee a trochu se usmála. „V pořádku. Jen doufám, že moje půlka pokoje je stále nevinná." Zmínil Namjoon a Tae se ušklíbl, takže ostatní dostali velmi špatné představy.
„To jste měnili postele, nebo rovnou po celém pokoji?" Zeptal se narovinu Yoongi a Hanee se na něj vyjeveně podívala. „Vlastě pouze na jedné posteli." Odpověděla Hanee. „A to v té mé." Dodal za ni Taehyung.
„Děkuju." Poděkoval Namjoon.
„Mimochodem, zde je snídaně." Hanee se otočila a podívala se na Jina, který jí podával talíř s lívanci. „Aww. Moc děkuju."
Samozřejmě že se velmi rychle pustila do jídla.
„A kde je můj talíř?" Zeptal se Tae. „Ty si pro něj dokážeš dojít sám." „Hyung." Kňučel Tae a Hanee se zachichotala, než k němu natáhla vidličku s kouskem lívanců.
Uraženě přistoupil k ní a dal si jedno sousto.
„Tak jak jsme se včera bavili?" Zajímal se Jin jako starostlivá matka. „A hlavně nezmiňujte události noci, které si podle zvuků dokážeme představit." Ozval se znovu Yoongi.
„Proč ne? Může to být zajímavé." Ušklíbl se Jimin a hned na to mu na tváři přistál polštář.
„No, už když jsem ji poprvé viděl, věděl jsem, že to bude nezapomenutelný večer." Začal Tae, když si vzpomněl na její překrásné a dost odhalující šaty, které ležely poskládané na jeho židli.
„A když to pokračovalo... bylo to kouzelné. Jako každé naše setkání. Zjistili jsme o tom druhém další a nové věci." Dodal tentokrát s tím možná nejupřímnějším úsměvem, který kdy měl.
A ostatní se usmáli taky, když uviděli jeho úsměv.
Byl s Hanee tak spokojený, tak šťastný. Byla Hanee jeho předurčená dívka? Byla jeho snad jeho spřízněnou duší? Protože ani jeden z nich by nevěřil tomu, kdyby jim někdo řekl ne.
Jak by to nemohlo být?
Byli spolu tak šťastní a šlo to vidět. Nikdo by to nedokázal přehlédnout.
Jen doufali, že je nerozdělí veřejnost až se to dostane ven.
Nemohlo je to rozdělit.
Nemohli to dovolit. A kdyby se to náhodou stalo, všech šest se pokusí o to, aby se vrátili zpět k sobě.
Hanee a Tae nemohli být rozděleni.
Samozřejmě každý z nich věděl, že se objeví spoustu nenávistných komentářů. Jen doufali, že toho nebude tolik a nebude to na Hanee takový tlak.
Byla to velmi nevinná dívka. A nezasloužila si být v tom krutém světě, mezi krutými lidmi.
Aspoň byli rádi, že Hanee to vše chápala a nemyslela si, že se za ni Tae stydí, když ji držel v tajnosti. Jí samotné to vyhovovalo a všechno bylo v pořádku. Byla akorát ráda, že ji měl pro sebe a držel mimo všechnu tu pozornost.
