Musím říct, že vstávat později se mi dost líbí.
Vstala jsem a šla si vyčistit zuby, udělat skincare a lehce se namalovat.
Ještě jsem měla nějaký čas, tak jsem si povídala s bráchou v kuchyni a něco málo snědla. Neměla jsem chuť kvůli stresu, ale zase bych nechtěla, abych tam se sebou někde flákla.Pak jsem si jen vzala kabelku a vše potřebné a vyrazila.
Vstoupila jsem do stadionu na Strahově a vydala se do kanceláře, kde budu teď sedět i já.
Když jsem vešla seděli tam už kluci. Pamatuji si je od pohledu, ale jejich jména jsem si nezjišťovala.,,Ahoj, vítáme tě tady, já jsem Vojta a tohle je Petr, dost nás tady není, třeba Dan, David, Matěj a další. Jo a ještě nám tady chybí Lucka, která občas zaskočí," vyskočil hned jeden z nich z židle a podal mi ruku.
,,Elliana, ale stačí Ella," řekla jsem a stiskla mu ruku.
,,Jsme rádi, že jsi to vzala ty, alespoň nám dá Terka s tebou pokoj, což nemyslím nijak špatně," řekl Vojta.
,,Jen nám prosím řekni, že nejsi stejná jak ona? Někdy z jejího rozkazování jde strach" zeptal se Petr
Zasmála jsem se, věděla jsem, kam tím míří.
,,Dovolím si říct že nejsem, ale asi vám taky budu někdy lézt na nervy," usmála jsem se.
,,To nevadí. Jo tady mimochodem je tvůj stůl, můžeš si sem dát svoje věci," ukazoval Petr.
,,Dobře, zatím toho s sebou moc nemám ale něco málo bych si sem už mohla dát,"
,,Když už tady jsi, tak bysme si s tebou chtěli domluvit, kdo bude co dělat," řekl Petr a opřel se o dveře
,,To určitě, na co jsi zvyklá z minulý práce? Chceš dělat to stejný, nebo něco novýho?" ptal se Vojta.
,,Hele u hokeje jsem spravovala sociální sítě, hlavně teda instagram. Dávala jsem updates ze zápasu na stories a tak dále. Fotila jsem úplně minimálně, budu dělat co chcete vy. Pokud máte nějaký systém, přizpůsobím se. Vím, že na focení je nás tady asi dostatek" říkala jsem, když si dávala věci do šuplíků u stolu.
,,A dělala jsi i grafiku?"
,,Tu bohužel úplně minimálně, většinou mi to někdo poslal a já to postla," zastěžovala jsem si.
,,Super, tak to bys klidně mohla dělat pokud chceš, ale dneska bysme tě využili na focení teda. Víme, že jsi i měla na starosti sociální sítě, tak si to budem nějak všichni střídat. Ale na focení je tady hlavní Petr." Řekl Vojta.
,,Klidně, to budu moc ráda," usměju se od ucha k uchu. Tady to vypadá fakt nadějně, jsem z toho šťastná.
,,Počkej, tys dělala u hokeje?" zeptal se Petr.
,,Jojo, u Sparty, asi 3 roky a pak jsem žejo občas chodila sem, když byla potřeba. Pracovala jsem i pro nároďák a jezdila na mistrovství s dvacítkama."
,,Takže z hokejový Sparty k fotbalový, taky dobrý," zasmál se.
,,No ono to tam nebylo úplně růžový, takže když mi nabídli práci tady, byla to celkem záchrana."
,,Chápu, tak snad se ti tady bude líbit víc, hele asi bysme už měli jít připravit věci, povídat si u toho můžeme taky,"
Vydali jsme se s příslušenstvím na hřiště.
Postupně jsme si rozebrali věci a každý dělal to své.Hráči přišli na hřiště a trénink začal. Dala jsem jedno instastory a pak jsem natáčela záběry do pozadí na video rozhovor před zápasem s Boleslaví.
Snažila jsem se vyfotit i nějaké jednotlivé hráče, abysme měli co dát na instagram.
Chodila jsem sem a tam, abych měla fotky z různých úhlů a vyfotila více hráčů. Stála jsem kousek od Karabce, který si mě všiml. ,,Mě sis ještě nevyfotila, měla bys," řekne a schválně udělá pózu, jako že se děsně soustředí a netuší že ho fotím. Jen jsem se nad tím pousmála a vyfotila ho. Pak k němu přiběhl vysoký hnědovlasý kluk a směje se. ,,Adame co to bylo tyvole, takhle musíš," řekne a zapózuje mi.
Hned poznám kdo to je. Ladislav Krejčí, kapitán týmu.Vím, že to je celkem vtipný, když je to kapitán, ale když jsem podepisovala smlouvu, nedošlo mi, že ho budu muset potkávat každý den. Strašně mi ten kluk pije krev, štve mě už od tý doby co do Sparty přišel.
,,A tohle je snad lepší?" směje se mu Adam.
,,Já si myslím že rozhodně, žejo, že mi to tam sluší?" zeptá se mě Krejčí.
Vypadá tam jako obvykle, jako namyšlenej debil, ale to mu asi úplně říkat nebudu.
,,Vypadáte tam normálně," řeknu a začínám fotit další hráče.
,,Takže vypadám dobře, mně to sluší vždycky," řekl sarkastickým tónem. Teda alespoň doufám.
Já radši odcházím, nemám náladu poslouchat jeho otravný hlas.
***
Seděla jsem v konferenční místnosti a na klíně měla notebook na kterém jsem editovala fotky z dneška.
,,Tak co, jak zvládáš svůj první den?" ptala si Terka, když si ke mně přisedla.
,,Zatím super, až na moje první setkání s tím namyšlencem," řekla jsem ale neodtrhla oči od počítače.
,,S kým že?" zasmála se.
,,S kopačkou, blbcem, egoistou, jakkoliv jsme mu říkaly,"
,,Elliano, těch je tady celkem požehnaně," řekla.
,,Musela jsem mluvit, sice to byly asi tři slova, s tím namyšleným idiotem," řekla jsem a otočila se na ní.
Přemýšlí. ,,Počkej ty myslíš?" podívala se na mě.
,,Jo, myslím Krejčího," řekla jsem znechuceně, jen jeho jméno mi vadí.
Terka se začala smát.
,,Ty ho asi nikdy nepřestaneš nesnášet žejo?"
,,Um logicky? Sama víš, co ti udělal ," řekla jsem.
,,Vím, ale je to minulost a dost si za to můžu sama. A pokud ti vadil tenkrát, teď tě asi bude srát víc," řekla a zasmála se.
,,Super vědět," řekla jsem a vrátila se k editování fotek.
,,Ale prosím tě, nebuď na něj hnusná. On se sice dost často chová povýšeně, ale je to taky člověk. On umí být a je i hodný. Ale tohle je takový jeho štít. Sama víš, jak velkej tlak na něj je, už jen kvůli tomu, že je kapitán," zastávala se ho.
,,Já chápu, že teď na něj má každý kecy. Ale s tím musíš počítat, když chceš být profi sportovec. A jako debil se choval už když jsem přišel."
,,Hele jestli jsi kvůli němu naštvaná kvůli tomu, jak to mezi náma tenkrát nevyšlo, můžeš to hodit za hlavu. My dva jsme si to vyříkali, omluvil se a hlavně vím, že by to tenkrát nevydrželo ani pár měsíců."
,,Moc dobře víš, že budu nenávidět všechny kluky, kteří ti ublížili. Hlavně on mi vadí i jako člověk, takže má smůlu."
Pak jsme změnily téma, povídaly jsme si asi ještě 20 minut. Já pak už musela jet domu, protože jsem měla odpoledne školu.
a/n Kratší kapitola, ale doufám že se líbila. Budu se snažit psát krátké ale pravidelné kapitoly 🫶🏻
ČTEŠ
Midnight love
FanfictionElliana se vrací na Spartu, kde bude každý den potkávat někoho, kdo pár let zpět zlomil její nejlepší kamarádce srdce. Nemohl to být nikdo jiný, než sparťanský kapitán, Ladislav Krejčí. Jak budou zvládat spolu pracovat, když se navzájem z celého srd...