Midnight love

18

Probudil mě hluk, který se ozýval v dáli. Rozlepila jsem víčka a párkrát zamrkala a nasadila si brýle, abych zaostřila na to, co se děje před naším autem. Byli jsme na benzínce a hráči vybíhali z autobusu a oslavně hulákali. Měli v sobě litry piva a všeho možného. Já po celém náročném dni a vlastně i posledních dnech usnula hned, co jsme nastoupili do auta a vyrazili zpátky do Prahy. Na mě, Matěje a Davida nezbyly místa v autobuse, a tak jsme na Slovácko i domů vyrazili autem, jako obvykle.
Jelikož jsem v autě zůstala sama, kluci mi pod deku, kterou jsem byla přikrytá, dali klíče od auta.

Odpoutala jsem se a vyšla ven z auta.
Nadechla jsem se čerstvého vzduchu a lehce se protáhla, z mého pokrouceného spánku jsem byla celá polámaná.
Vydala jsem se do benzínky a tam mě uvítali hráči, kteří nakupovali sluneční brýle, někdo se zase zavíral do velkých ledniček a někteří zase vysvětlovali rozzuřené prodavačce, že slaví titul.
Nepřišlo mi, že by jim to věřila, a i kdyby jo, tak jí to určitě nezajímalo.
Docela ji chápu, mně do obchodu vlézt ve dvě hodiny ráno minimálně 30 chlapů s alkoholem v krvi, kteří dělají bordel, taky bych neskákala dva metry vysoko.

Moje oči ihned zaregistrovaly Lucku, která měla ruku na hrudi Ládi a tou druhou mu hladila rameno a něco mu říkala a kývala.

Hluboce jsem se nadechla a s protočenýma
očima jsem se rozešla směrem k chlaďáku.
Kluci měli pravdu, když říkali, že nezná osobní prostor.
Chtěla jsem si koupit nějaké studené pití. Když mě někdo popadl ze zadu, nadzvedl mě nad zem a zatočil se mnou.

,,Elli, my máme titul tyvole!" zakřičel mi do obličeje Láďa, když mě položil zpátky na zem. Jeho úsměv byl tak obrovský, že se nešlo taky neusmát.

,,Já vím, Láďo," musela jsem se zasmát jeho jiskrným opilým očím.

,,Jsem šťastnej. Už su trochu na sračky," přiznal.

,,Všimla jsem si," kývla jsem a prohrábla si vlasy.

,,Láďo, kam jsi mi utekl?" řekl někdo za ním, ,,um, čau Elliano," řekla Lucka, když spatřila i mě.

,,Ahoj," trapně jsem kývla, otočila jsem se a chtěla pokračovat ke své cílové destinaci, když někdo zařval.

,,Titulovej vláček!" ozvalo se.

,,Musíš s náma." zatáhl mě Láďa do vláčku. Snažila se mezi nás vecpat Lucka, ale Ladislav ji bohužel posunul za sebe. Stála jsem před ním a on mě chytil za boky. Okamžitě jsem mu ruce dala pryč, byl opilý, a hlavně byl na místě i bulvár.

,,Move lovebirds," zasmál se Laci, když si stoupl mezi mě a Láďu.

Všichni hráči, fyzioterapeuti, fotografové, realizační tým, prostě úplně všichni takhle pobíhali v kolečku a zpívali.

Po chvilce jsem se od vláčku odpojila. Ještě jsem napůl spala, a tak jsem neměla tolik energie.

Šla jsem k ledničce a vzala jsem si colu.
Cestou k pokladně jsem popadla i nějakou sladkou tyčinku. Měla jsem hlad.

,,Vy k nim patříte?" kývla na kluky za mnou, prodavačka, když si všimla mého trička.

,,Už to tak bude. Nebuďte na ně naštvaná, oni mají jen obrovskou radost. Tahle sezóna byla náročná a po několika letech vyhráli titul." omlouvala jsem kluky a usmála se na prodavačku.

,,Já se ani nezlobím, jen kdyby se nezavírali do ledniček, byla bych možná méně nepříjemná," řekla mi.

,,To chápu, já jak s nimi pracuji, tak už to ani nijak nevnímám, fotbalisti." spojila jsem své rty v jednu linku a pak se otočila a podívala na ten chaos, který se odehrával za mými zády.