Midnight love

12

,,A můžu se koukat na trénink?" zeptal se mě brácha, když jsme přijeli na Strahov.

,,Jasně že můžeš, dneska budou trpět, tak se můžeš bavit," odpověděla jsem mu a vystoupila z auta.

Otevřela jsem mu dveře a šli jsme do areálu.
Nejel na školní výlet, tak jsem si ho vzala na dopoledne do práce. Chtěla jsem mu ukázat jak to v chodí ve velkých klubech jako je Sparta. Když chce být fotbalista, tak ať vidí, co to obnáší.

,,Čau Sébo," pozdravila ho Terka, když jsme za ní přišli.

,,Ahoj," věnoval jí velký úsměv.

,,Bereš ho na trénink?" zeptala se mě.

,,Jojo. Ať vidí toho mamlase v akci," řekla jsem.

,,Neříkej mu tak," řekl mi Seb.

,,To je hrozný s ní, viď? Ona tady pracuje s takovou hvězdou jako je Krejčí a ona mu jen nadává," řekla mu Terka.

,,Jo, furt na něj jen nadává,"

,,Ello, tohle je jasná karma," zasmála se Tereza.

,,Myslíš to, že mého bráchy nejoblíbenější hráč je Ladislav? To není karma, ale nemoc,"

Hráči přicházeli na hřiště a já se Sebem stála opodál a fotila.

Brácha byl nadšený. Je obrovský fanoušek Sparty. Má fotbal fakt moc rád a jednou by chtěl taky být jako hráči, které právě mohl sledovat při tréninku.

,,Vzal sis s sebou věci na trénink potom?" zeptala jsem se ho, když jsme odcházeli z hřiště.

,,Jo," odpověděl.

,,Ello, ty tady obtěžuješ malý děti? Chlapečku, znáš ji?" přiběhl se smíchem Ladislav a začal se vyptávat.

,,To je můj brácha!" okřikla jsem ho a bouchla ho do ramene.

,,Au!" řekl a chytil se za rameno.

,,Vidíš Sebi, takovýhle simulanti to jsou ty fotbalisti." řekla jsem bráchovi a šli jsme dál.

,,To muselo bolet," špitl Seb.

,,To doufám," řekla jsem a šli jsme k nám do kanceláře.

Posadila jsem bráchu ke stolu, pracoval na nějakém pracovním listu z angličtiny a já upravovala fotky.

,,Co děláš?" zeptala se Petr Seba.

,,Úkol z angličtiny," odpověděl mu.

,,Elliano, ty jsi trapná, ty ho tady nutíš se učit. Nechceš si jít s náma zakopat?" zeptal se ho.

,,Můžu? Prosím?" hodil na mě svoje psí oči.

,,Jo. Tak pojď, stejně jsem si něco nechala v autě,"

Vyrazili jsme k mému autu, ze kterého jsem bráchovi podala batoh s převlečením.
Šla jsem ho doprovodit do vedlejších kabin.

,,Já dojdu za Terkou, můžu vám ho teda tady nechat?" zeptala jsem se Vojty, Petra a Matěje. Nevím, jestli nechávat jim dítě, je dobrý nápad.

,,Jasně," řekli.

Vzali míč a se Sebem zmizeli na hřiště.

Já jsem šla za Terkou, která sice ještě nějakou práci měla, ale povídat jsme si mohly. Když měla hotovo, tak jsme udělaly náš obvyklý okruh, kdy projdeme půlku areálu a řešíme různé věci. Stěhuje se, takže řešíme hlavně její bydlení.

Povídaly jsme si asi už půl hodiny.

,,No tak tohle je mega roztomilý," řekla Terka, když jsme šly okolo vstupu na hřiště.