Midnight love

15

⚠️ Trigger warning nsfw⚠️

,,Kluci mazejte si vyčistit ty zuby. Za deset minut vás dojdu zkontrolovat a běda vám, jestli nebudete v postelích," řekla jsem už lehce otráveně.

Táta s Alicí a s pár dalšími členy rodiny a kamarády odjeli na pár dní pryč. Proto hlídám bráchu. Jsem u táty doma, je to i lepší kvůli škole Seba. Jenže náš dům je obří a upřímně, bojím se, být sama. Protože Davidovi rodiče taky jeli, on se zase musí starat o Lukyho. Dohodli jsme se, že těch pár dnů s klukama strávíme u nás doma.

Luky se Sebem měli stále až moc energie, ale už by dávno měli být v postelích.

,,Občas fakt zníš jak nějaká máma. Tak je nech," řekl mi David.

,,Já vím, ale nejsem zvědavá na to, že nám zítra usnou u snídaně," řekla jsem frustrovaně.

,,Neboj, zařídím to, jdi se najíst," pohladil mi záda a věnoval mi rychlou pusu do vlasů. Během chvilky se prostorem rozvíjel křik kluků a rychlé dupání do schodů a za nimi David, který je naháněl do koupelny.

Já jsem si sedla k ostrůvku, který máme v kuchyni a zakousla se do večeře. Mezitím, jsem kontrolovala článek, který jsem napsala.

,,Spí jak zabitý," prolomil po delší době David ticho, které v kuchyni bylo, když sešel ze schodů.

,,Díky bohu," zasmála jsem se.

,,Umíš chvilku nepracovat?" zeptal se mě, mezitím co si naléval pití.

,,Umím, jen to chci udělat teď, ať mám zítra volno," přiznala jsem.

,,Dobře," napil se, ,,to schvaluju."

,,Tak to jsem ráda," otočila jsem se na židli směrem k němu. Moje oči se setkaly s jeho vysokou postavou, černými kraťasy, bílým tričkem, které obepínalo jeho bicepsy.

,,Co?" zeptal se mě a nepřestal na mě zírat.

,,Nic," podívala jsem se jinam a zase se otočila k notebooku.

Promnula jsem si oči a protáhla ruce.

,,Co kdybys toho na chvilku nechala? Jsem si jistej, že není co kontrolovat, musíš si taky trochu odpočinout." řekl mi.

,,Nemůžu,"

,,Ale můžeš."

Dal ruce okolo mých ramen, sundal mi ruce z klávesnice. Uložil můj projekt a zaklapl notebook.

Oddálil se ode mně a začal mě tahat za ruku, abych šla s ním.

Protočila jsem oči, ale následovala jsem ho. Otevřel šoupací dveře na zahradu. Šel k pergole a sedl si na gauč, který tam máme.

Sedla jsem si vedle něj.

,,No a co teď?" zeptala jsem se.

,,Něco mi říkej. Tak co, ten titul, jak to vidíš?" zeptal se on.

,,Já ale nechci mluvit o sobě, ty mi něco vyprávěj," řekla jsem.

,,Dobře, musím ti něco ukázat. Kluci z kabiny dostali pokutu, to umřeš smíchy, až uvidíš proč," vytáhl telefon a začal něco hledat v galerii. Já si sedla blíže a poslouchala jeho historku.

Seděli jsme takhle už asi půl hodiny, smáli jsme se tomu, co jsme si vyprávěli, když mi přišla další zpráva. Za posledních 15 minut už několikátá, ale já to před tím
ignorovala.

Ladislav Krejčí

Nechceš volat?

Prosím?