Yoongi
„CO. TO. JE?!" zhrozil se Hoseok, když jsme před odjezdem do kempu došli k Jinově autu.
„Nelíbí se ti?" ověšenej taškama jsem se na něj obrátil.
„Nenasednu do auta, na kterým je obří růžovej penis!" tvrdil umíněně.
„Važ slova," varoval ho Jin. „Sprejoval ho totiž můj kluk," laškovně na mě mrkl, a tak jsem mu ukázal zdviženej prostředníček.
„Mně se líbí," vložila se do toho Jiyeon, Hoseokova přítelkyně.
„Díky," odložil jsem tašky do kufru, kterej Jin otevřel, a zkontroloval svůj mobil.
Už jsem skoro u vás, psal Tae. Ani jsem se nestačil rozhlédnout, odkud přijde, protože se za mými zády ozval jeho nesmělý hlas: „Ahoj."
„Ty se té brigády nevzdáš, co?" zakřenil jsem se na něj.
„Nikdy," přisvědčil a úšklebek mi oplatil.
Tae ani neměl čas pozastavit se nad posprejovaným autem, protože se před něj postavil Hoseok, kterýmu seznamování nedělalo sebemenší problém, čímž mi usnadnil práci. Chaotické seznamování nakonec utnul Jin slovy: „Tak už nasedejte, jinak vás tady nechám."
Hoseok trval na tom, že „jakožto správní gentlemani necháme Jiyeon sedět na místě spolujezdce", a tak jsem seděl nasáčkovanej mezi Hoseokem po své pravici a Taehyungem po své levici.
My vzadu jsme hlasovali pro zapnutí klimatizace, jenže Jiyeon prosadila otevření okýnek. Bez vítru ve vlasech a písničkách rozléhajících se z našeho auta až na konec bloku to prý není ono. Eh, nechci do toho Hoseokovi kecat, ale myslím, že to s tím gentlemanstvím trochu přehání.
Pozoroval jsem, jak se Hoseok propadá hanbou pokaždé, když se za námi otočil někdo z kolemjdoucích nebo lidí v autech, které jsme míjeli. Dobře mu tak, pomyslel jsem si a jen se tak utvrdil v tom, že být přehnaně hodnej se nevyplácí.
***
Když jsme dorazili na místo, zjistili jsme, že máme málo stanů, protože Jin ten svůj nevzal. Ne snad proto, že by zapomněl, zkrátka mu připadalo jako větší sranda, aby se devět lidí mačkalo ve dvou stanech určených pro tři.
„Spíš pod širákem," oznámil jsem mu, když to na nás vybalil.
„Ty chceš spát ve stanu?" dramaticky se na mě otočil. „Škoda, chtěl jsem ti ukázat souhvězdí ve tvaru dikobrazu."
„Žádný takový neexistuje," se žuchnutí jsem nechal na zem spadnout tašku s jídlem.
„To nevíš, dokud se o tom sám nepřesvědčíš," mlel dál Jin.
„Napíšu Namjoonovi," napadlo Hoseoka. „Třeba ještě nevyrazili a..."
„Já klidně budu spát venku," nabídla se Jiyeon, přestože jeden ze stanů patřil jí.
Než stačil Hoseok protestovat, objevili se již u brány areálu ostatní včetně Namjoona, a tak si jen povzdechl, zatímco Jiyeon na zbytek party natěšeně zamávala.
Tae si stoupl vedle mě a založil si ruce na hrudi. „Co tady dělá Suji?" zajímalo ho.
„Ty ji znáš?" překvapeně jsem se na něj otočil.
„Od vidění," přiznal. „Baví se s pár lidma, který znám. Myslím, že jsme ve stejným ročníku," zamyšleně hleděl jejím směrem, „v semestru jsem ji potkával v jednom semináři."
„Jste kámoši?" vyzvídal jsem.
„Nikdy jsme se pořádně nebavili," zavrtěl hlavou. „Vy jste kámoši?" nadzdvihl obočí.
„Co já vím?" nejistě jsem pokrčil rameny. „Kdyby se ale ptal Namjoon, tak ti nejlepší," upozornil jsem ho polohlasně. „Nejspíš si přeje, abych s jeho holkou vycházel."
Tae chtěl ještě něco říct, ale to už se k nám dobelhali i Namjoon a Suji, takže chaotické seznamování započalo nanovo. Těsně za nimi došla ještě Shiwon, moje i Jinova ex (neptejte se, to je na delší vyprávění). „Kdes nechala svoji holku?" ptal jsem se jí, když mi konečně došlo, že nikde nevidím Hyori.
„Musela domů," vysvětlila, aniž by to dál rozváděla, a tak jsem se radši dál nevyptával. Stála přede mnou ve staré teplákové soupravě, vlasy měla ledabyle sepnutý sponou a já se snažil vzpomenout, kdy jsem ji takto viděl naposledy. Skoro jsem zapomněl, jak její obličej vypadá bez výrazných očních stínů.
Možná proto ze mě vypadlo: „Sluší ti to."
Shiwon protočila oči. „Přestaň," zakroutila hlavou a šťouchla mě do hrudníku.
Za jejími zády se ozval Namjoonův pohoršený hlas. Nejspíš promlouval Jinovi do duše kvůli tomu stanu. Shiwon se ohlédla, aby zjistila, co se děje.
„Máme málo stanů," vysvětlil jsem jí. Pak ze mě vylítlo: „Chceš mi dělat společnost pod širým nebem?" dřív, než jsem zvedl hlavu k obloze plné dešťových mraků.
