Yoongi
První kapky mě probudily ještě před půlnocí. „Hej," dloubnul jsem loktem do Shiwon, která ležela na karimatce vedle. „Spíš?"
„Hm?" rozespale si odhrnula vlasy z čela.
„Prší," zašeptal jsem, jako by snad necítila studený kapky vody na svým obličeji.
„Chceš se vecpat k ostatním?" odtušila.
Já ale zavrtěl hlavou. „To by nebyla taková sranda," pousmál jsem se.
„Takže budeme čekat, kdo umrzne jako první?" nadhodila.
Její otázku jsem přešel svou vlastní: „Myslíš, že ostatní spí?" pohodil jsem hlavou ke stanům postavených opodál.
„Beztak ne," odfrkla si. „Ti čuráci se vyžívají v našem utrpení!" zvýšila hlas tak, že jsme si oba byli jistí, že potom už určitě nespal nikdo. Tím myslím nikdo v celým kempu.
„Drž hubu," smál jsem se. „Ještě pořád se můžeme schovat v Jinově autě," dodal jsem, když déšť zesílil. „Mám u sebe klíčky."
„A to mi to říkáš až teď?" dopáleně se vyšvihla do sedu a nevěřícně na mě shlídla.
„To by nebyla taková sranda," pokrčil jsem rameny.
„Začínáš se chovat jako Jin," vyčetla mi. Já však nevěděl, jestli to brát jako urážku, nebo lichotku. Než jsem si to stačil rozmyslet, Shiwon se vyhrabala ze spacáku a obula si promáčený tenisky. „Dělej, zvedej se," přikázala.
„Mně je tady dobře," ani jsem se nehnul.
„Fajn," rozhořčeně rozepla i můj spacák a klekla si vedle mě, aby mohla prohledat všechny moje kapsy. „Naval ten klíč!"
„Nech mě," se smíchem jsem se k ní přetočil zády. Ona se však nevzdávala a vjela mi rukou do přední kapsy od tepláků. Když jsem naznal, že má dlaň moc blízko mýho rozkroku, popadl jsem ji za zápěstí se slovy: „Tak fajn, vyhrála jsi." Posadil jsem se naproti ní a trochu se k ní naklonil. „Chceš slyšet tajemství?" ztišil jsem hlas.
„Chci ty klíče," opáčila suše.
„Tak to hodně štěstí s hledáním," vyzývavě jsem nadzvedl obočí. „Přece sis doopravdy nemyslela, že mi Jin prozradil, kam je schoval, ne?" uchechtl jsem se.
„Myslela jsem, že máš i klíče od jeho posranýho domu," zamračila se, „tak proč by ti sakra ne...?!" zarazila se v půli věty, když jí došlo, že jsme větší blbci, než si myslela. Pak s povzdechem pronesla: „Nech mě hádat. To by nebyla taková sranda."
Místo Jinova auta jsme se tedy odebrali k umývárnám, před kterýma se nacházela menší terasa s lavičkou, kterou kryla střecha. Shiwon si přitáhla kolena k sobě a dýchla si do dlaní, aby se trochu zahřála. Kdyby nás viděl Hoseok, jak tam zbědovaně vysedáváme, pravděpodobně by mě pobídl, ať Shiwon nabídnu svou mikinu. Jenže upřímně? Taky mi byla kurevská zima, a tak jsem ji jen lítostivě pozoroval.
Pak jsem si vzpomněl na Taeho kovbojskou krizi, a proto jsem se zeptal: „Neznáš někoho, kdo shání spolubydlícího?"
„Copak?" Shiwon se škodolibě pousmála. „Hoseok tě konečně vyhodil z pokoje?"
„Ptám se kvůli Taemu," jejích keců jsem si nevšímal. „Sdílí pokoj s kámošem, kterej se dal dohromady s jeho ex a... Argh," hlasitě jsem si povzdechl. „Je to komplikovaný."
„Možná bych o někom věděla," uvědomila si.
„Vážně?" Vlastně jsem ani nedoufal, že její odpověď bude kladná.
„No jasně," přikývla. „Pamatuješ si Namseona?"
„Koho?" přísahal bych, že to jméno slyším poprvé v životě.
„Měli jsme s ním trojku, když jsme se potkali poprvé," upřesnila.
„Ten týpek s úchylným tetováním?" zamračil jsem se, když jsem si uvědomil, o kom je řeč. Vůbec se mi nezamlouvala představa Taeho a toho chlípníka v jednom pokoji.
Shiwon však spokojeně přikývla. „Možná by ti mohl pomoct." Tak to pochybuju.
„Myslím, že Tae má trochu vyšší nároky než my dva," ušklíbnul jsem se.
„No právě," přitakala. „Napiš mu, určitě Taemu dohodí spolubydlícího, se kterým si bude rozumět."
„Proč by to dělal?" vůbec mi to nedávalo smysl.
„To tetování," pokrčila rameny.
„Fuj," při té vzpomínce mi přeběhl mráz po zádech. Nebo mi možná jen byla větší zima, než jsem si připouštěl.
„Mně už jedno přání splnil," snažila se mě dál přesvědčit.
„Cos po něm chtěla?" Pořád jsem nevěděl, jestli si ze mě jenom dělá prdel, nebo to myslí smrtelně vážně.
„Nový prsa, co jinýho?" mrkla na mě.
„Nepotřebuješ nový prsa," namítl jsem.
Ona na to nic neřekla, jenom vyndala z kapsy mobil, vyhledala na něm Namseonův instagramovej profil a zamávala mi jím před obličejem. „Napiš mu," pobídla mě. „Třeba ti pak řeknu, co jsem po něm doopravdy chtěla."
„Fajn," souhlasil jsem nakonec. „Ale dělám to kvůli Taemu, ne kvůli tvýmu stupidnímu přání," zdůraznil jsem, ale ani jeden z nás tomu nevěřil. Heh. Promiň, Tae.
***
Asi v sedm ráno jsme naznali, že je načase se taky trochu vyspat, a tak jsme se odebrali ke stanům. Shiwon zalezla k Hoseokovi, Jiyeon a Taehyungovi, zatímco já se vetřel mezi Jina a Namjoona, vedle kterýho ležela ještě Suji.
„Nelep se tak na mě," zamručel Jin. „Seš úplně promrzlej."
„Nebyl bych, kdybys mi dal ty pitomý klíčě od auta," schválně jsem mu natiskl studené dlaně na krk.
Jin zaskučel a s výhružným: „Hej!" se otočil na bok čelem ke mně. „Můžeš si za to sám, ani ses nepokusil je hledat," prohlásil chladně, ale přesto uchopil moje dlaně a schoval je ve vyhřáté kapse své mikiny.
„Byla tma," oponoval jsem.
„Šlo o noční hru," se zívnutím na mě mrkl, takže vypadal jako ještě větší idiot než obvykle.
„Co takhle si zahrát ‚drž hubu a spi'?" navrhl rozmrzelý Namjoon, kterýmu jsem se zadkem tiskl k pravýmu boku, přestože jsem se snažil posunout co nejblíž k Jinovi. Namjoon nejspíš právě znovu proklínal Jina za to, že nás ochudil o jeden stan. Kromě nás čtyř se tu válely ještě tašky s oblečením, pro který se nám nechtělo chodit pořád tam a zpátky do auta na parkoviště.
Kemp totiž vybíral Hoseok, protože miluje organizování nejrůznějších akcí. Teda... To tvrdí on, já si myslím, že se ve skutečnosti hrozí toho, co by se stalo, kdyby to nechal zařizovat někoho jinýho. Především mě nebo Jina.
Hádám, že jeho strach je oprávněnej, jelikož bychom rozhodně nevybrali rozsáhlej areál s bazénem, hřištěm na plážovej volejbal a bufetem. Nejspíš vybral tak prostornej plac proto, aby se mohl někam zašít, až si od nás bude potřebovat odpočinout. Stejně jako Namjoon právě teď.
Viděl jsem, jak Jin zadržuje smích. Určitě chtěl Namjoona provokovat nějakou stupidní poznámkou jako: „Tak nemluv, je to proti pravidlům." Když se k tomu však neměl, vyslovil jsem to místo něj.
Namjoon mě ale ignoroval, a tak jsem jen zabořil hlavu do Jinova hrudníku a pomalu se poddal spánku.
