Yoongi
Následující den mi bylo tak špatně, že jsem si celou cestu do kina nebyl jistej, jestli tam vůbec dojdu dřív, než mi zatvrdlý játra propíchnou ledviny. Když jsem pak s flaškou ledovýho čaje usedal do polstrovanýho sedadla v sále, ani jsem nedoufal, že se Jin ukáže. Po včerejším výstupu už mě nejspíš nechce nikdy vidět, říkal jsem si.
Zrovna jsem otupěle projížděl složkou dickobrazy v galerii svýho mobilu, když se vedle mě ozval známej hlas. „Díky za lístek zdarma," Shiwon si sedla vedle mě a nahnula ke mně popcorn. „Dáš si?" nabídla mi, ale já jen znechuceně zavrtěl hlavou. Shiwon pokrčila rameny, jako by říkala „tvoje smůla" a sama si hodila do pusy několik pukanců. „Co se vůbec stalo?" zeptala se narovinu. „Zase někdo někoho podvedl?" otočila se na mě s hořkým úšklebkem.
„To je spíš tvoje specialita," založil jsem si ruce na hrudi a víc se zavrtal do pohodlné sedačky.
Ona však mou poznámku přešla slovy: „Nebavíte se už asi měsíc," jako bych to sám nepočítal na posraný minuty.
„Hádám, že si dáváme pauzu," řekl jsem, ale vlastně jsem vůbec netušil, v jaké fázi se náš vztah nacházel.
„A ty se to snažíš napravit nějakým posraným filmem?" skepticky se na mě otočila. „Spíš by sis měl s Jinem promluvit."
„To už jsem zkoušel," chtěl jsem ji odbýt.
Shiwon ale ironicky prohlásila: „Tak to jsem ráda, že jste si to vyříkali."
„Proč jsi vůbec tady?" zeptal jsem se dopáleně. „Abys mě nasrala?"
„Poslal mě Jin, protože si nepřál, aby lístek na takovej skvost," napodobovala Jinovo gestikulování, „přišel nazmar. Přemlouvala jsem ho, aby šel sám, ale jeho tvrdohlavost mu to nedovolila."
„Je na mě moc naštvanej?"
„Spíš je z tebe frustrovanej," upřesnila s další dávkou popcornu v puse.
„A já zase z tebe," opáčil jsem otráveně. „Mimochodem," vzpomněl jsem si mezitím, co jsme na plátně sledovali reklamy, „Taehyungovi už jsem spolubydlícího dohodil, teď je řada na tobě," vybídl jsem ji. „Co bylo tvoje přání?"
„Nevím, jestli je na to teď vhodná chvíle," přiznala.
„Jak to myslíš?" znepokojeně jsem se na ni otočil.
„Chci říct..." Shiwon si nervózně zastrčila pramínek vlasů za ucho. „Zkrátka si myslím, že si to vyložíš špatně, i když o nic nešlo," upozornila mě.
„V tom případě mi to můžeš říct, ne?" vtíravě jsem se naklonil blíž, protože mi bylo u prdele, že má pravdu.
„Nech toho," mírně mě strčila do ramene. „Fakt si myslím, že by sis to měl prvně ujasnit s Jinem."
„Proč? Týká se ho to?" odvodil jsem.
„Eh..." Shiwon se zarazila. „Jo, ale fakt o nic nejde," tvrdila. „Vlastně jsem to Jinovi ani nikdy neřekla."
„Huh? Takže spolu jako máte dítě, o kterým Jin neví?" opáčil jsem sarkasticky.
„To těžko, když jsem použila pilulku po," odsekla Shiwon podrážděně. „To," zdůraznila, „byla ta věc, kterou jsem tehdy po Namseonovi chtěla. Překvápko, debile," odfrkla si.
„Otěhotnělas s Jinem?" vypadlo ze mě.
Shiwon nad tou představou zhnuseně svraštila obličej. „Jenom jsem si nebyla jistá," odvětila.
„No jasně," ušklíbl jsem se. „Jak jinak."
Odvrátil jsem pohled zpátky k plátnu, a tak se tentokrát naklonila Shiwon ke mně. „Vidíš?" vyčítala mi polohlasně. „Očividně tě to sere."
„Mě? Vůbec," zatvrzele jsem zavrtěl hlavou. „Vždyť o nic nejde," opakoval jsem její slova.
Shiwon chtěla něco namítnout, jenže to už se sálem rozezněla siréna, po které přichází jedna z nejikoničtějších scén filmu, a tak jsme oba konečně zmlkli.
