Cap's sister - Vivienne Jane Rogers |Avengers|

1. Mám jim to říct?

Počet slov: 717

~Vivi~

Ležela jsem v posteli a přemýšlela nad jedinou věcí, která mi v hlavě strašila už pár posledních měsíců. Mám jim to říct? Tuhle otázku jsem si kladla už snad po miliónté a pořád jsem na ni neznala odpověď. Mám jim říct o své strašné minulosti? Ne?...Ano?

Z mého rozjímání mě vytrhlo hlasité zaklepání na dveře. Zabručela jsem na souhlas vstoupení a čekala, až dotyčný vejde.

,,Viv, hrajeme dole deskovky, nechceš se přidat?" Ptal se opatrně můj bratr. Lehce jsem přikývla a vylezla z mého pelíšku.

,,Co hrajete?" Snažila jsem se znít zaujatě, ale asi to nevyšlo, protože mě Steve propaloval starostlivým pohledem.

,,Monopoly," odpověděl a na to jsme se vydali do obývacího pokoje.

-

Opět jsem nezaujatě pozorovala hrací desku, na které byly postaveny figurky Monopolů.

,,Vivi, heeeej, Vivi, poslouchej mě," zatřepal se mnou už mírně naštvaný Steve.

,,Hmm?" Probrala jsem se ze svého transu.

,,Jsi na řadě." Hodila jsem kostkami a posunula svou figurku na správné políčko.

~Nat~

Zase byla myšlenkami úplně mimo, nic nevnímala. Usmála jsem se na ni a potichu promluvila: ,,Nechceš si jít zatrénovat, Viv?"

Okamžitě se zvedla z pohovky, usmála se a přikývla. To mi stačilo, jako pokyn k tomu abych se pohla a šla se nachystat.

,,Strašně moc děkuju, že jsi mě osvobodila," začala Vivienne, když jsme vyšly z obývací místnosti. V tu chvíli jsme se obě rozesmály, ani jedna z nás se nijak nevyžívala v deskovkách, tak jsme radši vypadly pryč.

Byla jsem jediná, kdo věděl, co se jí tehdy stalo. Vlastně jsem zažila to stejné, tudíž jsme to prožívaly spolu. Nechtěla o tom moc mluvit, ale postupně se z nás staly nejlepší přítelkyně a teď bez sebe neuděláme ani krok.

-

,,Upřímně řečeno jsem si myslela, že chceš jít bojovat a ne si zatančit," rozesmála se Vivi, která už si oblékala trikot, jak jsem jí nařídila.

Prvně jsem si opravdu chtěla jít zabojovat, ale obě máme rády tanec, tak jsem změnila svůj názor. Tancem vyjadřuji emoce a moc mi to pomáhá, myslím, že je na tom Viv stejně.

~Bucky~

Když Natasha s Vivienne odcházely, díval jsem se, jak se navzájem přátelsky chytají za ruku a odcházejí.

Potom, co se Vivi  jako zázrakem do sedmdesáti letech objevila před základnou Avengers, všichni věděli, že se jí něco stalo, už jen proto, že byla ve stejném věku jako před druhou světovou válkou.

V tu dobu, co se objevila, jsme se Stevem už byli relativně v pořádku. Já si pamatoval celou svou minulost a Steve si dávno zvykl na moderní dobu. Ale ona znala nové technologie a orientovala se v podstatě ve všem. Ale o tom, co se jí stalo, nechtěla mluvit. Netlačil jsem na ni, sám jsem ze začátku nechtěl mluvit o své minulosti v Hydře, čekal jsem, že mi to jednou sama řekne.

Ostatní ji přijali dost rychle, což mě překvapilo. Teď už je nějakou dobu právoplatný Avenger.

,,Bucky," byla to Wanda, kdo mě vyrušil z rozjímání nad minulostí. Vypadala ustaraně.

,,Jo?"

,,Myslím, že bys mohl jít udělat večeři, ne? Aspoň přijdeš na jiné myšlenky." Druhou větu řekla pomaleji a o dost tišeji.

Beze slova jsem přikývl a vydal se do kuchyně.

-

,,Večeře!" Zavolal jsem na všechny mezitím, co jsem chystal talíře a příbor s Wandinou pomocí na stůl.

Většina obyvatel ATower se dostavila poměrně rychle, až na Tonyho a Steva.

Tony byl s největší pravděpodobností zalezlý v laboratoři a nehodlal se v nejbližší době vzdálit od své práce a Steve byl určitě v tělocvičně a mlátil do boxovacího pytle, až mu z kloubů ztékaly pramínky krve.

Nad tou až moc pravděpodobnou představou jsem se pousmál, mezitím co už si ostatní Avengers brali palačinky.

~Vivi~

Když jsem seděla u stolu a při konverzaci s Thorem jedla svou palačinku, ucítila jsem na sobě velice pronikavý pohled. Zvedla jsem hlavu od talíře s mým pokrmem, který jsem právě propalovala svým pohledem a všimla si Buckyho pronikavého pohledu. Pouze jsem se usmála a dále pokračovala v konverzaci s Thorem.

Po večeři, když už všichni odešli, jsem si šla ještě udělat čaj. Když jsem se konečně dostala do pokoje a plácla sebou do postele, okamžitě mě přemohl spánek.

Ahojky, tak jak se vám líbila první kapitola? Byla docela krátká, ale i tak doufám, že se líbila❤️ Ještě nevím s kým mám Vivi shipovat, tak pokud máte nějaké nápady, budu moc ráda🌷

Na'vi🌹