Nový začátek, nový život. Laura se vrátí tam kde to všechno skončilo a tam kde to taky zase všechno začne. Začnou se jí dít podivné věci a sny. Někdo jí bude sledovat. Najde si nové přátele, nebo bude stále myšlenkami v minulosti? Přizná si konečně...
Probudila jsem se v tmavé místnosti. Rozhlédla jsem se kolem sebe a uviděla jsem prostory Rampelníkova obchodu.
"Ne, už zase?" řekla jsem si nahlas a posadila se.
Tenhle sen, nebo spíš noční můra se mi často vracela. Bylo to o Panově smrti. Chtěla jsem to mít rychle za sebou a tak jsem se postavila na nohy.
Něco tu však bylo jinak.
Okolí bylo jiné. Bylo uklizené a čisté. Už to mi připadalo divné. I světla v místnosti bylo méně než kdykoliv ve snu o tomto.
A u okna stála zády nějaká postava. Postava která se zdála být mužská a měla na sobě černý oblek.
Nevypadalo to ale jako Rampelník.
Postava upoutala mojí pozornost natolik že jsem jí chvíli pozorovala, a když konečně promluvila lehce mě vyděsila.
"Krásná, nádherná Lauro." řekl a já zapátrala v paměti kde jsem ten hlas už slyšela. On však pokračoval.
Pomalu se začal otáčel, ale než se stihl otočit úplně a než jsem spatřila jeho obličej, promluvil znovu.
"Chyběl jsem ti?" řekl a v následující sekundě jsem mu už viděla do tváře.
"Pan?" řekla jsem z posledního dechu který jsem měla v plících. Potom jsem se zhluboka nadechla.
"Ano, jsem to já." odpověděl a já o krok ustoupila.
Prohlédla jsem si ho od hlavy až k patě. Na sobě měl černý oblek s rudými prvky, které se blýskali v minimálním světle které pronikalo z venku. Pan mě mlčky pozoroval. Nechal mě abych si zvykla.
"Vypadáš.." nevěděla jsem jak to říct. Pan mě ale doplnil.
"Jinak? Jo, já vím. Musel jsem změnit svůj vzhled. Tady je to jiné." odpověděl mi ale stále si nechával chladnou tvář.
"Kde tady? Kde to jsme?"
"V podsvětí." odpověděl.
"V podsvětí? Ale jak je to možné? Jsi přece, mrtví. Strašil si mě několikrát."
"Ne, já ne." odpověděl a sklopil zrak ale pak se mi hned podíval do očí. Udělal pár dlouhých kroků ke mě.
Teď už stál skoro u mě.
"Věřil jsem ti Lauro. Vím že si to nepamatuješ, ale řekl jsem ti že máš věřit svému srdci." řekl a usmál se.
"A ty si věřila." řekl s pyšným úsměvem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pak ale opět zvážněl.
"Jsem živý Lauro, teoreticky. Všechno co si viděla tam nahoře nebylo skutečné. Tohle je skutečné. Budou se tě snažit oklamat a zmást tě, ale ty jim to nesmíš dovolit."
