Moje tělo se začalo probouzet. Cítila jsem že ležím na něčem velmi měkkém. Otevřela jsem oči a podívala se pod sebe.
Ležela jsem na hromadě listí a mechu. Pomalu jsem se posadila.
"Tak už ses konečně probudila? Už jsem se bál že se nevzbudíš." ozval se mužský hlas.
Naproti mě v trávě u stromu seděl Pan.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Překvapeně jsem zamrkala.
"Ty si... neumřel?" vykoktala jsem ze sebe.
Pan se ušklíbl.
"Ty by si pořád někoho pohřbívala." řekl a já se nad tím pousmála.
"Ne, neumřel jsem. Říkal jsem ti že jsem jen vzpomínka. Nemůžu umřít." odpověděl mi a mě se ulevilo.
"Za tu vzpomínku se omlouvám. Tvůj stav není nejlepší."
"Můj stav?" zeptala jsem se.
Pan se zarazil, skoro jakoby řekl něco co neměl.
"Na tom nezáleží. Pojď měla by ses najíst." řekl a zvedl se.
Podal mi ruku, pomohl mi na nohy a vyšli jsme hlouběji do džungle.
Pan mě vedl mezi hustou vegetací ostrova.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zastavily jsme se na malé mýtině. Byli tam obrovské keře s bobulkami které jsem milovala a často jsem je v Zemi Nezemi jedla.
Šla jsem k nejbližšímu z nich a začala jsem si pomalu trhat bobulky do ruky.
"Ty modrý nejez." řekl Pan.
Otočila jsem se a usmála jsem se na něho.
"Já vím." řekla jsem a jednu bobulku kterou jsem měla v ruce jsem si vzala do úst.
Chutnaly výborně. Byli sladké ale přitom lehce kyselé, osvěžující.
Pan stál za mnou a pozoroval mě.
ČTEŠ
Evil never gives up/(Peter Pan) CZ
FanfictionNový začátek, nový život. Laura se vrátí tam kde to všechno skončilo a tam kde to taky zase všechno začne. Začnou se jí dít podivné věci a sny. Někdo jí bude sledovat. Najde si nové přátele, nebo bude stále myšlenkami v minulosti? Přizná si konečně...
