Výhružky

46 2 2
                                    

Zbytek noci jsem nespala a jen jsem ležela v posteli. S prvním paprskem slunce jsem vyskočila z postele a začala se chystat do práce.

Než jsem vyšla, šla jsem se podívat na růži kterou jsem měla v ložnici na stole.

Přes noc krásně znovu rozkvetla a byla nádherná. Jen jeden jediný lístek z ní opadl. Vzala jsem ho a schovala ho do nočního stolku u postele. Nechtěla jsem ho teď vyhazovat. Vrátila jsem se zpátky k růži a než jsem odešla, přičichla jsem k ní.


 V práci to bylo jako obvykle.

Odpoledne jsem ale zahlédla u dveří Emmu. Vešla dovnitř a evidentně někoho hledala. Pak se za ní objevila Regina. Ty dvě tu měli určitě domluvený sraz.

Stály u dveří a něco si mezi sebou šeptaly. Nenápadně jsem je pozorovala od pultu.

Emma horlivě něco Regině vysvětlovala a ta jen přikyvovala. Pak Emma padla pohledem na mě a hned se otočila. Pošeptala něco Regině a ta se na mě podívala taky. Potom obě dvě odešli z kavárny pryč. 


Zbytek směny jsem o těch dvou přemýšlela. Něco chystali, to bylo jisté.

Ve čtyři hodiny odpoledne se zavřela kavárna a já odešla domů.


Když jsem chtěla odemknout vchodové dveře, nešlo to. Byli totiž už odemknuté.

Opatrně jsem je otevřela a vstoupila do bytu. Nevypadalo to že by tu někdo byl, nebyl tu nepořádek.

Prošla jsem celý byt a když jsem se přesvědčila že nic nechybí, šla jsem se převléknout do ložnice.

Tam ale jedna věc chyběla. Moje černá růže.

"Co to do prdele je?" řekla jsem naštvaně.

Okamžitě jsem zamířila ke dveřím. Někdo tu evidentně byl jen pro jednu jedinou věc.

Když jsem otevřela dveře na chodbu, narazila jsem do Sněhurky.

"Jé, ty už jsi doma? Šla jsem jen zkontrolovat jestli je zamčeno." řekla s jejím typickým přátelským úsměvem.

"Zamčeno? Proč by nemělo být zamčeno? Někdo tu snad byl?" zeptal jsem se.

"No, ano. Regina si dnes ode mě půjčila náhradní klíče. Prý si Henry u tebe něco zapomněl a tak si to potřebovala vzít když si byla v práci."

"To si snad dělá srandu!" zvýšila jsem hlas. Byla jsem plná vzteku.

Vyběhla jsem na ulici a zamířila jsem přímo k Regině domů.

"Co se děje?" volala zamnou Sněhurka která mi byla v patách.

"Regina, to se děje! Něco mi ukradla."


Regina nebydlela moc daleko od centra a tak jsem za pár minut stála před jejím domem i se Sněhurkou.

Silně jsem zabouchala na dveře.

"Regino otevři!" křikla jsem naštvaně.

Dveře se otevřeli a za nimi se objevila jak jinak než vysmátá Regina.

"Copak vás sem přivádí?" řekla s přetvářkou.

"Něco si mi ukradla Regino." řekla jsem a ona se jen nuceně usmála.

" řekla jsem a ona se jen nuceně usmála

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Evil never gives up/(Peter Pan) CZKde žijí příběhy. Začni objevovat