5. KAPITOLA

107 11 2
                                    

Cassie

Ráno. Už zase ráno nesnáším rána a kvůli včerejšku je dnešní ráno ještě horší. Jen vstanu z postele zjistím, že včera jsem se k mé smůle zapomněla převléct a taky odlíčit. Takže se převlíknu do černých legínů a fialové sportovní podprsenky. Když se dobelhám do koupelny ze zrcadla na mě vykoukne úplně jiný člověk.

Kruhy pod očima mi hezky zdobí obličej a červená rtěnka, která už ale dávno není jenom na rtech, tomu dodává šmrnc. Takže se trochu zkulturním, vlasy si svážu do vysokého culíku, přehodím přes sebe bundu a vyrazím si zaběhat.

Pustím si do uší What makes you beatiful a krajina okolo mi jen ubíhá.

Nálada se převratně zlepší.

Zastavím po dvou kilometrech a sednu si na lavičku. Ptáčci okolo štěbetají. Voda v řece pomalu teče. Do řeky něco spadlo. Něco no něco, to žblunknutí znělo spíš jako někdo.

Otočím se a.

„Dany."

Usměje se na mě mokrý kluk se zmateným pohledem.

„Chceš pomoc ?" Zeptám se ho, úsměv mu opětuju a natáhnu ruku.

„Ta by se šikla." Řekne, moji ruku přijme a zatáhne mě za ním do řeky.

Já se třesu jako osika, to si že mě dělá srandu. Já se mu snažím pomoc a on mě zatáhne do řeky. To je prevít. Tohle mu ale nedaruju.

Doplavu k němu chytím ho za ramena, zatlačím na něj a už je pod vodou, nějak se mě ale ztratil, už ho nedržím za ramena. Začnu se okolo sebe zbrkle rozhlížet, ale nikde není.

Najednou se ale vynoří zpoza vody, chytne mě za nohy a přehodí si mě přes rameno. Já mu buším do zad, ale upřímně on na to vůbec nereaguje. Až teď si všimnu, že jeho mokré tričko mu obepíná všechny jeho svaly.

Ty vado, kde tady berou tak vysportovaný kluky.

Vyleze se mnou z vody a postaví mě na zem, chytne mě za ruku. „Skáčeš ?"
Já jen kývnu, za chvíli se rozeběhneme a už jsme zpátky ve vodě, která mi už nepřipadá tak mrazivá. Dany si mě otočí a koukne mi do očí.

„Líbíš se mi."

Chytne si mě a přitáhne k sobě, já ho jen upřeně pozoruju. Přejede mi rukou po mokrých legínech a zastaví se u mé holé kůže na pupíku.

Chvíli si jen upřeně hledíme do očí, pak ale Dany překoná tu vzdálenost mezi náma a jemně mě políbí na čelo. Já vůbec nemám ponětí, jak se teď zachovat, takže prostě vylezu z vody. Já vím, ten okamžik sem zbabrala, ale co mám teď dělat ?

On se každopádně zachová úžasně.

Pohotově vyleze z vody a už mě zase zachrání jeho teplou a suchou bundou. Počkat cože, ta bunda je suchá.
„Dany ty si plánoval, že půjdeš do tý vody ?" Zeptám se a nastavím výraz vyslýchající učitelky.

Dany se roztomile zakření a přitaká. „Chodím se otužovat."

„Ty seš mi ale."

„Tak dobrá dobrá, na oplátku ti nabídnu odvoz, aby ses nemusela plahočit zpátky mokrá."

Na tohle odpovím v podstatě okamžitě. „Jo tak to beru." Řeknu a nasednu k Danymu do auta. On zapne topení a já na nohách ucítím hrejivé teplo. To je blaho. Nikdy jsem si neuvědomila, jak moc miluju teplo.

„Máš dneska něco ?" Zeptá se, otočí se na mě a zase zpátky.

„Ne, proč ?" Odpovím, možná trochu přihlouple.

„Nechceš se stavit u nás a potom třeba na snídani ?"

„Tak jo, ale nejdřív mě hoď ke mě, je to kousek vezmu si oblečení a jsem hned zpátky." Odpovím.

Tak jak jsem řekla tak taky udělal. Rychle jsem vyběhla schody a vletěla do bytu. „Ahoj holky." Pozdravim všechny.

„Kam tak ženeš ?" Zeptá se Meg

„Jen za jedním klukem z tý párty, jmenuje se Dany."

„Wow Dany Steve, ty jedeš." Řekne Kristl.

„Vy ho znáte ?" Už se zase blbě ptám.

„Jo je to jeden z místních hvězd. Fotbalista a přitom není tak extra namyšlenej. Co si vezmeš na sebe ?" Zeptá se Ellie zvědavě.

„Já nevim. Není to fuk ?" Za tuhle odpověď mě všechny sjedou ukřivděnými výrazi.

„Ne není. Vem si tu vínovou sukni, černý silónky, tyhle moje boty a černý uplý tričko." Dořekne Ell a postaví přede mě černo, lýkové boty s jednotným podpatkem. Já si ten outfit teda vezmu, když vyjdu ze svého pokoje, všechny se na mě pyšně koukají.

Přehodím přes sebe bundu, vezmu si kabelku a už jsem dole.

Nastoupím do auta a Dany mě sjede pohledem od hlavy až k patě. „Sluší ti to." Řekne mi a vyjede směrem včerejší párty. Vystoupím z auta a zjistím že ta vila je za světla ještě nádhernější.

Je skoro celá bílá až na vysklenou část, dveře jsou z dubového dřeva. Pozemek okolo je pokryt trávou a ranní rosou, celým pozemkem vede cestička z šedivých dlaždiček a u domu jsou dva stromy, které rámují vchodové dveře.

„Líbí se i za světla ?" Zeptá se Dany.

„Líbí a moc." Odpovím a otočím se na něj.

Dany mi podrží vchodové dveře a já proklouznu dovnitř. Ta vila je stejně pěkná zevnitř i zvenku.

Na gauči se právě rozvalují dva kluci. Jeden se při mém příchodu zakření, zatímco druhý vstane, natáhne ruku a představí se. „Čau, já jsem Jake." Řekne, usmívá se a při tom mě sjíždí pohledem a s jistotou můžu říct, že Jake mi vůbec není sympatický.

Ale i přes to natáhnu ruku a představím se.

On mi s ní potřese a hned na to se představí i ten sedící „Čus, já jsem Chris."

Tenhle vypadá normálně.

Nahoře se někdo projde po chodbě a začne scházet schody dolů. No dobrá tak to nebyl jen tak někdo. Ze schodů sestoupí Josh a tváří se stejně zaskočeně jako já. Tak aspoň že v tom nejsem sama.

Kouzlo flirtuKde žijí příběhy. Začni objevovat