Kouzlo flirtu

12. KAPITOLA

Josh

Myslím na ní v jednom kuse, až moc, až přehnaně. Vůbec se mi to nelíbí, mám jiné cíle, mám football, mám ségru a mím cílem není najít si holku.

Potřebuju se víc soustředit a nechci se nechat rozptylovat.

Po vejšce ani nevim, jestli budu chtít zakládat rodinu nebo ne.

Nevim co s tím mám udělat. Asi si jí budu držet dál od těla. Co to bylo, jak jsem z ní nemohl spustit oči nebo jak jsem citoval Shakespeara. Já nejsem žádnej romantik a už vůbec nejsem kluk na chození, já s holkama sakra jenom spim, nic víc nic míň. Kurva já nechci holku. Měl bych s tím něco udělat.

Ale do hajzlu co ?

Asi si jí prostě budu držet od těla, na nic víc se asi nezmůžu. Budem prostě přátelé.

A konec.

Dneska mám jít na nějakou párty. Uvidím jestli tam půjdu, ale asi jo jde celý tým a já jsem kapitán. Takže bych tam měl jít, aspoň mě to přivede na jiný myšlenky. Možná když někoho vojedu, tak na ní nebudu muset pořád myslet.

To zní jako dobrej plán.

Tréninky byly dneska obzvlášť náročný.

Trenér nás asi chce sedřít z kůže, kvůli tomu že za týden hrajeme důležitý zápas. Musíme ho vyhrát, jinak jsme v pytli.

Hezky řečeno.

Když se začne ztmívat, tak s klukama pomalu vyrážíme.

Už když vystoupíme z auta cítím zvláštní pocit za krkem. Nedokážu říct proč, prostě se cítím pod psa, jak kdyby mě někdo zbil. Snažím se ten pocit setřást, ale pronásleduje mě až do baru.

Sednu si s klukama na barovou stoličku a začneme kecat o footballe a holkách. Scott se pochlubil s jeho nedávnou zkušenosti s jednou holkou.

„Reálně ta holka byla fakt hrozně krásná, prostě perfektní tělo, černovláska s modrýma očima. Prostě neskutečně krásná a ona se přede mnou nechtěla svlíknout. Takže po mě chtěla abych zhasl celý veřejný záchody. A to říkám že ta holka byla fakt kočka."

Takhle meleme o holkách a pijeme další hodiny.

Některý kluci postupně mizí, když na ně někdo mrkne. Tak footbalový tým je populární, takže se o nás holky perou.

A pak tam přijde.

Všechny vypadají překrásně, ale na to v tu chvíli absolutně nemyslím.

Má překrásné šaty, které jí obkreslují krásnou postavu a zvýrazňují křivky. Díky její tmavě fialové barvě šatů s flitry jí neskutečně dokonale vyniknou oči. Vlasy má rozpuštěné a v loknách jí padají na ramena. Boty jí dělají vyšší a zároveň delší nohy. Nejvíc mě fascinuje ten její perfektní obličej. Pusu má zvýrazněnou vínovou rtěnkou. Líčka krásně červená, ale jde vidět, že to je přirozeně. Nosík je úplně stejný jako normálně, prostě roztomilý a krásný. Řasy dlouhé a uhlíkově černé. Oči jí září ve tmě a nedokážu říct jak perfektně vypadá.

Celý zkamením, když se na mě otočí a usměje.

Ten pohled.

Já tuhle překrásnou osobu budu muset odmítnout. Nedokážu nevidět každý den, tenhle nádherný úsměv. Tuhle nádhernou osobu nedokážu opustit.

To nejde, to nedokážu.

Nedokážu od ní ani odtrhnout zrak, natož na ní zapomenout a být s ní jenom kamarád.

Na to nemám.

Zamává mi a otočí se zpátky na holky.

Já nedokážu za ní nejít, nedokážu si ji držet od těla. Já potřebuju její tělo a celou, celičkou se všema krásnými chybičkami ji potřebuju. Nedokážu si představit, že by ji měl někdo jinej.

A pak za ní přijde někdo jiný, je to jeden z největších děvkařů že skoly proti, které hrajeme za týden zápas.

Kretén jeden.

Něco jí šeptá do ucha a ona se zasměje. Kouká na ní jak na kus masa a ona se nechá. Vůbec neví co je ten kluk zač.

Ten pohled jsem nevydržel.

Musel jsem něco udělat.

A jediné co jsem mohl udělat, bylo dojít za ní.