Kouzlo flirtu

10. KAPITOLA

Dany

Právě jdu z třetí přednášky, když zahlídnu Ell. Ta se na mě otočí a počká. „Čau Dany." Pozdraví mě a usměje se, přesně tak jak to dělala na střední.

„Ahoj, andílku." Po tomhle na mě hodí usměvavý pohled. Na týhle škole jí tak říká hodně lidí a v podstatě nikdo neví, že já jsem ten který jí tu přezdívku dal.

„Máš štěstí že jsi to ty. "

„Proč ?" Zeptám se nechápavě.

„Od všech ostatních tu přezdívku nesnáším. " Když to říká vidím, jak se jí v očích zračí ta bolest. Ta bolest která pro nás oba mizí tak neskutečně pomalu.

„Tak jak se máš ? Cos tady ty dva roky dělala ?" Ptám se, protože už jsem o ní nějakej ten čas neslyšel.

„Tak různě, vždyť víš je tady hodně párty. Poznala jsem hromadu nových lidí." Už dávno to není ta ustrašená a plachá Ell, všichni tady na týhle škole tu přezdívku berou ironicky, ale tehdy byla myšlena upřímně. Nedokážu přijít na to, proč se tak převratně změnila, ale ta nová Ell se mi líbí. Teda až na tu část kdy se chová jako děvka. Tohle chování jsem u holek vždycky nesnášel. Aspoň vím že v realitě není taková.

„Hodně ses od střední změnila." Říkám upřímně.

„To říká ten pravý, nechal sis nárůst strniště, začal hrát football, což je na tobě mimochodem dost znát. Aspoň že ty zelený oči a hnědý vlasy se nezměnili. To máš jediný štěstí."

„Takže říkáš, že se ze mě stal fešák ?" Zeptám se, ještě před pár roky by byla celá červená, ale teď ne.

„Tos byl už tehdy." Řekne a sebevědomě mi kouká do očí.

Tím mě zaskočí.

To že jsem hezkej, mi neřekla ani tehdy a to jsme spolu chodili. Přitom ona byla jediná kdo tu mojí krásu, viděl už tehdy.

„A co ty Daníku. Jak ses měl ?" Ptá se a je to dlouhé době, co slyším tohle deptající oslovení.

„Tak v pohodě. Nic moc se nestalo teda až na ten football." Odpovím trochu nervózně.

„A na Cass. Pokud vím."

„Jo, Cassie je super. Moc se mi líbí, ale nepřijde mi, že by to bylo oboustranný." Toho si všímám už dýl.

Ell si oddychne. „To je dobře, že sis toho všiml i bez mé pomoci."

„Neboj nejsem slepej, za tu dobu jsem randil, už s dost holkama a tohle poznám." Ellie si mě přeměří překvapeným pohledem. „Ell nejsem světec."

„To máš fakt." Odvětí Ell.

Někdo nás doběhne, Cass. Trochu jí zaskočí, že nás dva vidí pohromadě. Ellie jí o tom asi neřekla. No tak to je bomba. Cass se ale rychle se vzpamatuje a nabere dech. „Dany mohla bych si s tebou o něčem promluvit. Třeba zajít na kávu a tak. " Jen přikývnu. „Dobře tak Ell přijdu později, tak jak jsme se domluvili."

„Tak jdem ?" Zeptám se nervózně. Cass mě vede k malé útulné kavárničce přes ulici.

Oba si sedneme, objednáme si a já Cassie pokynu rukou, ať začne.

Je stejně nervózní jako já, tře si ruce a nedokáže se na mě podívat.

Až do teď. „Dany, já si nejsem jistá tím naším randěním, ty celkově jsi úžasnej, jen celou dobu v tobě mám jenom kamaráda a nic víc." Tak proto to s Ellie jak se ptala jestli nám to s Cass klape.

„Sice to není nejpříjemnější, ale čekal jsem to. Teda jako kamarádku tě ale ztratit nechci." Jde na ní vidět, že se jí neskutečně ulevilo.

„To jsem ráda." V očích jí tančí jiskričky.

„Tak co ty s Joshem ? Co se mezi váma stalo ?" Zeptám se na otázku, na kterou chci slyšet odpověď už hodně dlouho.

Cass se podrbe na hlavě, jde vidět, že kdyby jsme spolu chodili, byl by to problém. „No na tý párty to mezi náma jiskřilo a když jsem byla u tebe, tak jsme se políbili." Dořekne a mě se Josh trochu znechutí.

„Ty jo Josh jede." Ona se usměje a přikývne.

„Vážně se mi líbí." Odvětí upřímně a mě to trošku zabolí.