6 část

115 11 1
                                    

Další jeden měsíc na tom byla Elizabeth lépe, jedla o něco víc, cvičila každý den v týdnu aby nemusela tolik myslet na Jasperovo odchod. Bavila se s Ronaldem a jeho sestrou, které potkala tenkrát v mini-gymu. Trávila čas s tátou u televize a se smečkou, učila se a její stav se zlepšil. Večer, kdy byla sama, jí však doprovázeli vzpomínky a osamělost, ve spánku naopak sen o smrtelném tichu a moři, rudým jako ta nejtmavší krev. Občas do něj prostě i skočila, nebo zničeho nic do něj začala padat.
Ale i přesto jí bylo lépe, avšak pořád se nezasmála, malý úsměvem se našel ale nikdo jí neslyšel se zasmát.

Od odjezdu Cullenů uplynula nějaká doba. Přesněji nějaké čtyři měsíce skoro pět, Elizabeth zhubla, zpevnila se jí postava, povyrostly jí vlasy a ona sama se cítila lépe. Rozloučila se s Ronaldem a jeho sestrou, kteří putovali dál, na vánoce do Kanady, tam je čekala jejich rodina. Ale už se nevrátí.
I po jejich odchodu setrvala, jejímu otci se ulevilo, Anna se mohla plně zabývat Boydem, zjistila už, že je vlk a že o tom její sestra věděla, vzala to však dobře a chápala i svou sestru, je to prostě tajemství. A ona ví, že našla pravou lásku. Elizabeth trýznilo, dívat se jak jsou šťastní, stejně tak u Emily a Sama. Avšak přála jim to.
Začínala se ale trochu bát o Bellu, Jacob se začal měnit a přerušil s Bellou kontakt. Ta zas spadla do nočních můr, křičela ze spaní. Často probudila Elizabeth z její noční můry a tak trávila Elizabeth noci s Bellou.

"Elizabeth?" Pootevřela Bella dveře od mého pokoje a nakoukla dovnitř.

"Ano?" Otočila jsem se na ní.

"Jdeš, jdeš se se mnou projít?" Bella byla opatrná, věděla jak moc svou sestru minule naštvala, jak jí ublížila.

"Dej se do pořádku Bello, já taky musela!" Vyjekla Elizabeth na svou sestru.

"Opustil tě! Neřekl ti to co mě Edward, Edward mě odkopl, řekl že to byla hra!" Oplatila jí Bella.

"Ano! To je ono! I kdyby to byla lež, řekl ti to! Mě tady prostě nechal, nic mi neřekl, jen tak odešel aniž by mi dal vědět, nic neřekl, i kdyby to bylo to samé co Edward tobě. Nechal mě tady, se zásnubním prstýnkem!" Vyjekla Elizabeth rozhořčeně a utřela si stékající slzy.
Bella jakoby si to uvědomila, co si musela sestra prožít? Ztratila na jakou dobu vědomí. Nejedla, nepila, nechal jí tady v domnění, že jí miluje ale musel odejít nebo že jí nemiloval a byla to jen hra jako u ní, i když tomu co řekl Edward moc nevěřila. Nebo že jí miloval ale rozmyslel si to. Tolik možností a její sestra nic nevěděla. Elizabeth o ní měla strach jelikož se zhroutila v lese a nakonec zjistila, že její přítel, budoucí manžel jen tak odjel.
Bella pocítila vinu a smutně se na svou sestru podívala, to Elizabeth ale ignorovala a zavřela se v pokoji.

"A kam?" Zeptala se Elizabeth se zájmem.
Jacob procházel proměnou a Bella se chce jen tak projít? To není bezpečné, navíc prší.

"Jedu za Jacobem." Zkousla jsem si spodní ret, to není dobré.

"Já nevím Bello, je nemocný." Polkla jsem.

"Prosím." Podívala se na mě zoufale.
Nakonec jsem tedy přikývla, vydala jsem se dolů, kde jsem přes sebe přehodila bundu a vydala se za Bellou. Táta jel s Harrym a chlupáči do lesa, kvůli útokům. Anna byla naopak u Emily. Nasedla jsem tedy do Belly auta a ta se rozjela.

Přijeli jsme k domu Blacků, kde byl zrovna Jacob, ostříhaný, jen v kraťasech. Bella vylezla z auta do toho deště a šla za ním.

"Jacu!" Zavolala na něj, když jsem vylézala z auta. Jacob se pomalu otočil a Bella k němu šla pořád blíž.

"Páni." Řekla a zastavila se před ním. Šla jsem pomalu za nimi, objímající se jelikož ten déšť mi byl dneska opravdu nepříjemný.

"Ty ses ostříhal? A máš tetování?" Jacob se dvakrát šťastně netvářil, letmo se podíval na jeho pravou ruku, kde na rameni, měl tetování jejich smečky, kmenu.

"Bello." Podíval se na ní a letmo na mě. Myslím, že mu Sam neřekl že to vím, nikdy jim to neříkal, když bylo jasné, že se aspoň trochu ovládají, přijela jsem za nimi sama.

"Já myslela, že nesmíš ven, když jsi nemocný." Dívala se na něj.

"Bello." Řekla jsem potichu a chytla jí za ruku, vytrhla se mi a pokračovala, jakoby mě neslyšela.

"A, proč jsi nevzal telefon, když jsem ti volala?" Bylo vidět, že to Bellu trápí ale Jacoba taky, navíc zjistil, že věděla o tom, že její přítel je upír, nepřítel.

"Běž pryč, obě." Řekl Jacob, znovu jsem Bellu chytla za paži ale ta se mi zas vysmekla.

"Co?" Řekla Bella zmateně.

"Bello." Řekla jsem znovu.

"Běž pryč." Řekl jí znovu.

"Co se ti stalo?" Zeptala se ale Jacob už se otáčel k odchodu.

"Co je?! No tak! Co se stalo?" Řekla znovu, když ho chytla za paži, Jacob se tedy znovu otočil.

"Tebe taky dostal Sam? O to tady jde?" Řekla, když věděla, že se zas nepokusí odejít. Nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu.

"Sam se mi snaží pomoct. Na něj to neházej! Ale jestli chceš někoho vinit. Zkus ty svý krvežíznivý zmetky, co tak miluješ, Cullenovi!" Obrátil se na ní Jacob a já popošla blíž k nim, kdyby náhodou.

"Já nevím o čem mluvíš."

"Víš moc dobře o čem to mluvím. Všem jsi nám tady lhala, ty i Elizabeth. I Charliemu, ale mě lhát nemůžete. Už ne Bello."

"Jacobe!" Uslyšela jsem a otočila se, u lesa stál Embry, který se nedávno taky přeměnil. Sam, Jared, Boyd a Paul.

"Jacobe!" Zavolal znovu a Jacob se otočil.

Pořád ho miluju - Twilight sága / Nový měsíc Kde žijí příběhy. Začni objevovat