Pořád ho miluju - Twilight sága / Nový měsíc

15 část

Když se mi podařilo dostat se skrz lidi, uviděla jsem Bellu, jak objímá Edwarda. Zatáhla ho dovnitř a snažila se ho přinutit otevřít oči. Rychle jsem se k nim vydala a zavřela za sebou dveře. Hned jsem se o ně opřela a sledovala je.

"Bello." Usmíval se Edward.

"Ano." Koukla se na něj a pak zas sklonila hlavu.

"Musela jsem tě znovu vidět. Musela jsem ti říct, že žiju, že nemusíš mít pocit viny. Teď už, tě můžu zase nechat jít." Protočila jsem nad ní oči.

"Nejednal jsem z pocitu viny. Já jen nemohl žít ve světě, kde ty nejsi."

"Ale řekls..."

"Lhal jsem, musel jsem lhát a tys mi tak snadno uvěřila."

"Ale vždyť to nedává smysl, abys mě miloval. Já... jsem jen pouhý člověk, nicka." No tak Bello, nebuď hloupá a vztahovačná.

"Bello. Pro mě ty jsi všechno, všechno."

Když se hned na to políbili, připadala jsem si jako páté kolo u vozu, ušklíbla jsem se a podívala se do země.

Moje pozorování země a jejich polibek přerušili kroky. Do chodby vešli dva muži, jeden vyšší a druhý menší, sundali si kapuci a já jim viděla do tváře.

"Nakonec vaše služby nebudu potřebovat."

"Aro s tebou chce mluvit." Ozval se pravděpodobně Felix, poznala jsem je z vyprávění a obrazů.

"Neporušil jsem pravidla." Nedal se Edward.

"Přesto bychom měli tento rozhovor vést na vhodnějším místě." Oponoval mu Demetri.

"Fajn, holky vy si zatím běžte užívat festival." Podíval se na nás Edward.

"Ony půjdou s námi." Ozval se hromově Felix.

"Ne to tedy ne." Protestoval Edward, než se to tu však stihlo semlít. Alice rozrazila dveře a vešla dovnitř, pro moje překvapení i s Jasperem, který přes sebe měl přehozený černý plášť.

"No tak hoši, je tu festival. Nechcete dělat scény." Sundala si Alice šátek a brýle. Hned co se mé oči s těmi Jasperovo setkali, zavládl ve mně chaos. Z jedné stránky mi tak chyběl a z té druhé mi tak ublížil. Avšak i na něm bylo vše vidět, nebýt upír, nedokáží si představit jak by vypadal. Byl víc bledý než normálně, oči trochu černé od hladu, vlasy delší a neupravené a malé kruhy pod očima. Ani jsem si pořádně neuvědomila, že jsem zavrávorala. Jasper mě však chytil, nedotýkal se mě ale moc, jeho pohled byl upřený na mě, pohled plný emocí.

"Elizabeth." Pronesl tiše. Do očí se mi hnali slzy, snažila jsem se je zahnat, teď na to není čas ani místo.

"Teď ne." Otřela jsem si oči ale následně ho chytla za ruku. Pousmál se a propletl si se mnou prsty.

"To jistě ne." Souhlasil Felix.

"Tak dost." Ozval se hlas, otočila jsem se za ním a ze stejného místa, odkud přišli dva upíři přišla i dívka menšího vzrůstu.

"Jane." Oslovil jí Edward ale ta mu nevěnovala pozornost.

"Aro se ptá proč to tak dlouho trvá." Informovala dva upíry, prohlédla si nás a pak se rozešla chodbou pryč. Museli jsme jí následovat. Bella se otočila na Alice a pozorně si prohlédla Jaspera.

"Jen dělejte co říká." Řekla nám Alice a tak se Bella zas otočila a zařadila se vedle Edwarda.

"Tak prosím." Zastavila se Jane nad schody a nechala Bellu a Edwarda projít kolem sebe a zařadila se za ně.

"Neměj strach." Promluvil Edward na Bellu

"Ty máš?"

"Ne."

Zastavili jsme se u výtahu na čemž šel první Demetri a Felix, poté já a Jasper, následně Edward s Bellou a Alice a Jane šla jako poslední. Kupodivu jsme se všichni v pohodě vešli ale dvakrát příjemné to nebylo.

Výtah zastavil a my se vydali za Jane. Šly jsme kolem recepce, kde byla nějaká žena.

"Buon pomeriggio."*Dobré poledne.* Pozdravila nás italsky, nikdo jí však nevěnoval pozornost.

"Ona je člověk?" Vyzvídala hned Bella.

"Ano." Odpověděl Edward prostě, nechtěl tomu věnovat pozornost.

"A ví to?"

"Ano."

"Tak proč chce... chce být upír."

"A také bude." Ozval se Demetri.

"Nebo zákusek." Prohodila Jane. Pár vteřin na to jsme vstoupili do sálu.

"Sestro, poslali tě pro jednoho a tys přivedla tři a půl. Jsi chytré děvče." Ozval se hned hlas některého upíra. Když jsem vyhledala, kdo. Zjistila jsem, že je to Alec. Pochválil svou sestru jako, když hodíte psovi kost a on jí přinese.

"To je překvapení." Hlavu jsem hned obrátila na muže s černými vlasy, který se k nám blížil.

"Bella je předci jen naživu, miluju šťastné konce." Překryl si ruce a následně je roztáhl do stran.

"Aaa. Jsou tak vzácné. La tua cantante." *Vaši pěvci.* Chvíli jsem se nad tím výrazem zamyslela ale potom jsem si vzpomněla, že mi jednou Toby říkal. Že upíři označují jako pěvce ty, kteří mají tak silnou vůni krve, až jim zpívá.

"Její krev tě tak přitahuje, až jsem dostal žízeň. Jak to můžeš vydržet být jí tak blízko." Díval se Aro z Belly na Edwarda.

"Není to lehké." Odpověděl mu Edward.

"Ano to vidím." Usmál se.

"Tohle bude Elizabeth." Zasmál se a přešel blíže ke mně. Jasper pustil mojí ruku a přesunul jí na můj bok.

"Jaký poklad." Polknul a prohlédl si mě. Poté se vydal zpět k Edwardovi a chytil ho za ruku.

"Arovi stačí jediný dotek aby mi přečetl všechny myšlenky." Vysvětloval, spíše Belle, já věděla vše.

"Tak teď víš všechno, tak se do toho dej." Dodal a vytrhl svou ruku z těch Arovo.

"Zdá se, že i ty umíš číst myšlenky Edwarde. Ale, jejich myšlenky číst nedokážeš." Prohlédl si nás znovu Aro a kousek ustoupil.