Pořád ho miluju - Twilight sága / Nový měsíc

13 část

"Je tu... Jsou tady i ostatní Cullenovi? Na jak dlouho?" Ptal se Jacob, původem se však chtěl zeptat jestli tu je i Edward.

"Jenom Alice." Odpověděla Bella a já přikývla, kdyby tu byl ještě někdo, cítila bych to, nevím jak bych vám to měla popsat. Prostě bych to ale věděla, zachvátil by mě takový pocit. Bella se otočila a vzala hrnky ze stolu. Následně se zas otočila na Jacoba.

"A ta může zůstat tak dlouho jak bude chtít." Prošla kolem Jacoba a šla do kuchyně, já hned za ní.

"A ostatní se taky vrátí?" Rozešel se za námi.

Bella dala hrnky do dřezu a otočila se na Jacoba, opřela se a sklonila hlavu.

"Ne. Pokud vím." Zvedla lehce hlavu.

"Ještě něco?" Dodala, když se na ní jen díval, přesně v tu chvíli jsem se otočila a vydala do obýváku, abych je chvíli nechala.
Jacob se na mě ještě otočil ale pak zas na Bellu.

"Asi ne." Zaslechla jsem ještě než jsem se posadila a začala se věnovat telefon abych je neodposlouchávala.

Do reality mě vrátilo až zvonění telefonu. Zvedla jsem se a šla do kuchyně, kde zrovna Jacob zvedl telefon a byl hodně blízko u Belly. Bella se na mě podívala a dala si vlasy za ucho.

"Dům Swanových?" Chvíli bylo ticho a viděla jsem jak se Jacob napjal, trochu se od Belly odtáhl a pootočil se i na mě.

"Teď tu zrovna není." Nastalo zas kraťoučke ticho.

"On zařizuje pohřeb." Pravdepodobne mluvil a Charliem, což mě vrátilo k události ani ne hodinu zpátky. Jacob naštvaně zavěsil telefon. Cítila jsem jak byl naštvaný. Přiblížila jsem se a zvedla obočí.

"Kdo to byl?"

"Jacu?" Zeptala jsem se ve stejnou chvíli jako Bella.
Jacob se na Bellu pomalu otočil.

"Co?" Zeptala se Bella.

"Furt stojí v cestě." Vyhrkl, napnula jsem se, viděla jsem jak sjel Jacob Bellu pohledem, trochu se odtáhl. Bella se naopak přibližovala a tak Jacob couval až ke mně.

"Kdo to byl?" Dívala se na něj.

"Bello. Jdi pryč." Varoval jí a já ho hned obešla a postavila se před Bellu.

"Ne Bello." Řekla jsem.

"Jacu co se děje?" Zeptala se ale hned se vedle nás objevila Alice.

"Bello? Holky. To byl Edward." Alice na sebe upoutala plnou pozornost, přítomnost upíra však zraněnému a naštvanému vlkodlakovi neprospívá. Ohlédla jsem se tedy na Jacoba, opřeného o skříňky.

"Myslí si, že jsi mrtvá. Rosalie mu řekla proč jsem sem jela." Vyhrkla, Bella se na Jacoba koukla skrz moje rameno. Dívala se naštvaně, zraněně, jakoby ho za to vinila.

"Proč jsi...? Proč jsi mě sním nenechal promluvit?!" Vyhrkla zlomeně, chtěla se k Jacobovi přiblížit, to jsem však úplně nedovolila.

"Neptal se po tobě!" Vyjel na ní Jacob, hádali se skrz mě. Strčila jsem Bellu zpět a stoupla si vedle ní.

"To je mi jedno!" Vykřikla a chtěla jít zas k němu.

"Bello!" Chytila jí Alice za ruku a trošku odtáhla, následně se postavila před ní.

"Chystá se k Volturiovím! Chce taky umřít." V ti chvíli jsem to ucítila, mravenčení a husina po celém těle. Začalo mě bolet u srdce. Tak se pravděpodobně teď cítila Bella. Okamžitě se otočila, vzala papír a tužku a něco napsala. Následně vyběhla nahoru a zabalila si pár věcí. Nebyla jsem pozadu, vzala jsem si jen něco lehkého a nechala vzkaz Anně, smečce i tátovi. Slíbila jsem mu, že se vrátím, my obě a že jí přivezu zpět v pořádku. Opět. Anně jsem to co nejstručněji shrnula a Samovi dala vědět, že je teď na tom Jacob špatně, taky proč a ať si dají pozor.

"Nechal tě Bello! Už o tebe nestál! Pamatuješ!" Snažil se Jacob, šel hned za Bellou, já za nimi a Alice vyjížděla na silnici.

"Já mu nedovolím, aby se z pocitu vinny zabil." Odpověděla mu stále mířící k autu.

"A co tvůj otec? Anna? No tak Elizabeth." Díval se na mě.

"Je mi osmnáct, můžu jet kam chci. Nechala jsem vzkaz." Odpověděla Bella jako první a nasedla do auta na místo spolujezdce. Otočila jsem se na Jacoba.

"To nemá cenu Jacu, vrátíme se dobře?" Pousmála jsem se na něj a taky nasedla do auta. Vlastně jsem nevěděla jestli se vrátíme, za Bellu bych položila život. Tedy bych se nevrátila možná jen já. Bůh ví.

"Prosím Bello." Naklonil se Jacob dovnitř auta skz okno. U místa řidiče takže se Alice velice otráveně podívala na Bellu.

"Nejezdi, zůstaň tu." Jacob tak prosil, i když není Bella jeho otisk, tak by to chtěl, tak jí miluje.

Alice na něj koukla a Bella se lehce mračila.

"Kvůli Charliemu." Zkoušel to. Ale nezabere to.

"Kvůli mně." Dodal.

"Já ale musím jít." Pohled, kterým se Bella na Jacoba dívala byl zamračený a odhodlaný. Jacob se trochu stáhl ale okna se furt držel.

"Podívej co děláš, Charliemu přiděláváš starosti, Elizabeth kvůli tobě riskuje, malém kvůli tobě umřela, Bello nedělej to." Díval se na ní, Bella se podívala na své ruce, uvědomovala si to, ale stále chtěla zachránit Edwarda.

"Prosím. Nejezdi." Zkusil to ještě.

"Sbohem Jacu." Řekla Bella a Jacob tedy pomalu poodstoupil od auta, nakonec se otočil a vyrazil pryč.

Alice se podívala na Bellu, která se připoutala a poté na mě.

"Tak jo." Řekla a hned na to se rychle rozjela na letiště.

Na letišti šla Alice koupit lístky, odbavili nás a chvíli na to už jsme seděli v letadle.