Pořád ho miluju - Twilight sága / Nový měsíc

12 část

Když Jacob zastavil otočila jsem se k oknu, viděla jsem jak jsou si Jacob a Bella blízko. Seskočila jsem z korby a rozhlédla se. Kousek od nás stálo Carlislovo auto. Proběhl mnou mráz, okamžitě jsem se chytla auta a začalo se mi zle dýchat.

Dveře od spolujezdce se trochu otevřeli, hned na to se ale zabouchli a Jacob nastartoval.

"Nasedni Eli!" Zakřičel na mě Jacob, já ale nemohla, nešlo to, zůstala jsem přimrzlá na místě.

Dveře se znovu otevřeli a Bella vyskočila ven.

"Jsou tady." Podívala se na mě Bella a usmívala se. Šla rychle domů ale Jacob byl hned za ní.

"Bello je to past. Stůj! Musíš jít se mnou." Otočil jí k sobě.

"Oni mi neublíží." Řekla mu, její výraz, tvářila se jakoby nechtěla nic jiného než je, nechtěla aby se jí Jacob dotýkal.
Hned mě to probralo a já se pomalu rozešla k nim.

"Jestli je to některý z Cullenů tak jsme na jejich území. Podle dohody můžeme chránit lidi jen na vlastní půdě. Tady tě neochráním." Díval se na ní,

"Joo, to je dobrý. Nemusíš." Zavrtěla hlavou.

"Překročíš hranice." Sledoval jí ale Bella se otočila k domu, tak strašně chtěla dovnitř, viděla jsem to na ní.

"To nemá cenu Jacu." Koukla jsem se na něj.

"Nezačínej. Prosím." Otočila se na něj. Jacob Bellu pustil a ta se hned rozběhla domů. Dveře jen přivřela, vydala jsem se pomalu za ní. Slyšela jsem ještě jak Jacob bouchnul dveřmi a pak už jsem za sebou zavřela dveře. Rozsvítila jsem a přesně v tu chvíli se Bella otočila směrem do obýváku, kousek před ní stála Alice, Bella se lekla a hned na to jí objala. Já si strčila ruce do kapes a rozhlédla se.

"Alice!" Vykřikla Bella.

"Bože můj." Slyšela jsem radost v jejím hlase.

"Bello?" Alice vypadala překvapeně, odtáhla se od Belly a hodila pohled po mně.

"Promiň já, nemůžu uvěřit že jsi tady. Je, je..." Bella byla lehce překvapená, že se od ní Alice odtáhla.

"Můžeš mi vysvětlit jak to že žiješ?" Shlížela na ní Alice.

"C-co?" Byla Bella zmatená.

"Viděla jsem tě ve svém snu. Skočilas z útesu. Proč ses pro boha živého snažila zabít! Co by pak dělal Charlie, Anna, Elizabeth? A co tvůj...?"

"Já se ale nechtěla zabít! Chtěla jsem to zkusit. Pro zábavu! Byla to sranda." Skočila jí do toho Bella.

"Posadíme se?" Koukala se na ní Bella a pomalu se vydala do obýváku, na mě však Alice zůstala koukat.

"Elizabeth." Pousmála se, já se však koukala pryč.

"Tak dlouho jsem tě neviděla, jako by se po tobě slehla zem. Neviděla jsem tě." Pronesla zaraženě.

"Jakoby..."

"Nezajímá mě to." Skočila jsem jí do toho a šla do obýváku, kde jsem se posadila do křesla. Alice se vydala hned za mnou a sedla si k Belle na gauč.

"Nepotkala jsem nikdy většího idiota co si zahrává se životem." Dívala se Alice na Bellu, ta si zastrčila vlasy za ucho a přesunula pohled z rukou na ní.

"No a tys mu to tedy řekla?" Zeptala se Bella.

"Ne. Zavolá mi jen jednou za pár měsíců, řekl nám že chce být sám." Hodila po mně pohledem ale já se koukala jen na Bellu. Ta sklopila hlavu. Alice se začala ksichtit.

"Holky co to je za ten odporný psí zápach?"

"To budem asi my, nebo spíš Jacob a smečka." Říkala Bella a sundala si bundu.

"Kdo je Jacob?" Zeptala se a podívala se po nás.

"Jacob je něco jako vlkodlak."

"On je vlkodlak. Smečka." Usmála jsem se a Alice se na mě obrátila.

"Vlkodlaci ale nejsou dobří společníci." Zavrtěla hlavou.

"Mluv za sebe!" Objevil se ve dveřích Jacob, Alice se hned postavila a otočila.

"Já se musel ujistit." Podíval se na Bellu.

"Já myslela, že sem nemůžeš." Koukala na něj přes rameno.

"Asi je mi to fuk."

"Já jí nic neudělám." Ozvala se Alice.

"Jo ty jsi neškodná Cullenová. Já mluvim o tý druhý bestii co se kvůli vám snaží holky zabít." Díval se Jacob na Alice.

"Viktorie?" Podívala se po nás. Postavila jsem se a přikývla.

"Jo, potlouká se kolem."

"Já jí neviděla, stejně jako jsem neviděla jak ses dostala z vody. Nebo jestli Elizabeth vůbec žije. A neviděla jsem ani tebe a tvou partu psíku."

"Alice." Zavrčela jsem a ta se na mě otočila.

"Hele, neprovokuj." Přiblížil se Jacob k Alice.

"Dobrý, stačí." Vstala Bella.

"Mohlo by se to tu ošklivě zvrtnout." Přibližoval se Jacob

"Tak dost, dost už přestaňte." Postavila se mezi ně Bella a odstrčila lehce Jacoba za břicho pryč.
Hned na to se ale se zavrtěním hlavy otočila na Alice a pak stála mezi nimi.

"No. Tak já půjdu." Řekla a koukla se na mě, poté prošla kolem Jacoba.

"Alice." Ozvala se Bella a Alice se tedy u dveří otočila.

"Neodcházíš že ne? Ještě se vrátíš, ano?" Koukala na ní.

"Jak dáš pejska spát." Usmála se a otevřela dveře. Trhla však sebou a tak se podívala na mě. S lehkým zamračením vyšla ze dveří. Nevím co to bylo ale za těch šest měsíců stresu, samoty a panických záchvatů se začali dít divné věci. Když jsem byla naštvaná a zrovna venku, bylo ošklivě, rostliny zvadli. Když jsem byla doma, něco spadlo, zhasla se světla. Od tý doby co jsem trávila čas s upíry a teď vlky se se mnou začínají dít divné věci.