Duše démona | ONC 2024

Tajemství v čase ztracená

Anamea

Já tady asi zešílím! Všichni jsou tady strašně posedlí nějakým prstenem, který jsme našli v troskách. O Monedel a chrámu vím hodně věcí a žádný zdroj se nezmiňuje o prstenech. Kdyby mě aspoň nechali se podívat. Možná bych si pak vzpomněla, avšak nikdo mě k němu nepustí.
„Co je to za prsten?" zeptala jsem se Reanil.
„Zásnubní prsten Monedel. Prý je v něm uvězněna všechna nenávist k jejímu snoubenci, Amadanovi," odpověděla. Byla velmi šťastná, že jsme něco zajímavého našli.
„Ale já jsem myslela, že ho zničila, aby se osvobodila. V jejích poznámkách bylo: Musím ho zničit. Když ten prsten nebudu mít, nebude nic stvrzovat mé zásnuby s ním. Když se ho zbavím, budu volná, svobodná. Bez prstenu mě totiž otec k oltáři nepošle, a pokud sestrojí repliku, můj snoubenec to pozná. Originální prsten prý čerpá sílu z naší lásky a tou silou nás později zachrání, bude-li to třeba," citovala jsem.
„Ten prsten není možné zničit. Monedel to nikdy nedokázala. A celou dobu, co jej musela mít u sebe, do něj ukládala svou nenávist k Amadanovi," vysvětlila mi Rea.
„Viděla jsi ho už zblízka? Všechny ty drobné detaily, se kterými si někdo dal práci?" ptala se nadšeně.
„Ne. Ještě jsem se k němu nedostala," odpověděla jsem upřímně.
„Pojď se podívat! To musíš vidět!" táhla mě menším davem k prstenu. Než jsem stihla něco namítnout, stály jsme u něj. Musím uznat, že Reanil měla pravdu. Bylo na něm vážně hodně detailů, které dohromady skládaly runový znak pro lásku. Bez kontextu by to vypadalo, že je z příběhu dvou zamilovaných lidí, které rozdělí jen smrt. Pravda však byla úplně jiná. Zásnubní prsten byl součástí té hry s domluvenými sňatky, v níž se Monedel a Amadan stali jen pouhými figurkami, s nímž dle libosti pohybují jejich rodiče. Nenáviděli se už od jejich prvního setkání, které proběhlo, když jim bylo oběma sedm let. Monedel svého snoubence připoutala ke stromu, tak aby nedosáhl nohama na zem a utekla do lesa. Když se vrátila, její otec zuřil. Nikdy si nepřál druhé dítě. Potřeboval jen dědice trůnu, takže Mondel vnímal jen jako zbytečnou přítěž, které se nemůže zbavit.

Nálezů bylo mezi troskami více, například naprosto zničený deník princezny Monedel z doby, kdy zde půl roku strávila nebo dopisy od Tristana, také v mizerném stavu. Nálezy kouzly zachráníme, jakmile nám to tady přestane padat na hlavu. Onen magický blok se ukázal o dost silnější, než jsme si mysleli a tak se nám jednou denně všechno, co už jsme postavili, opět rozpadá a když ten moment přijde, musíme během pár minut všechno stabilizovat, aby nám to neublížilo. Zdi nám vlastně zatím drží při sobě jen díky kouzlům. A jsme dost nervózní z toho, že o moc lepší to v blízké době nebude, takže dokud pracujeme, musíme být neustále ostražití. Jednu sekundu ještě dáváš kousek chrámu na své místo a v té další už se ti vrátí. Stává se to však jen, když někdo pracuje. Přes přestávku nebo když spíme se nám to ještě nestalo, ale i přesto se v noci střídají u našeho tábora hlídky.

Trvalo skoro dva týdny, než chrám začal zvenčí vypadat jako chrám a ne jen jako hromady náhodně naskládaného kamení. V té době jsme se já, Reanil, Tairgse a elfka, která se mi představila pod jménem Maxë nabídly, že odhalíme obsah Tristanových dopisů a Monedelina deníku. Dopisy nezabraly mnoho času, horší to bylo s deníkem, kde jsme musely kouzly obnovovat každou stránku. A když jich je přes tři sta tak vás to brzo přestane bavit. Dopisů bylo pět. Nejzajímavější z nich byl ten poslední.

Ahoj, Mone.
Jak se máš? Něco nového? Tady se nic moc neděje. Otec se snaží přesvědčit Amadana (to je tvůj snoubenec, pokud bys nevěděla), že se brzy vrátíš. Tvou nepřítomnost na jeho oslavě narozenin vysvětluje tím, že ti není dobře, ale už to nefunguje. V ostatních královstvích se o těch útocích ví a taky se jim zdá zvláštní, že bys půl roku byla nemocná vždycky, když se koná nějaký ples či slavnost. Ví to. Ví, že jsi utekla. Ale vlastně neví nic, protože to všechno jsou jen spekulace a dohady, které nemají potvrzené.
Taky tvrdí, že jsi prokletá. Amadan kvůli tomu chce zrušit váš domluvený sňatek a jeho rodiče s tím souhlasí. To je dobrá zpráva, ne? Problém je v tom, že nás otec to odmítá a trvá na tom, že svatba bude. Rodiče Roiseil a Aonar souhlasí s Královstvím noci. Zatímco Království nenávisti se přiklání k nám. Pokud nedokážeme, že tu svatbu taky nechceš, hrozí nám válka. Mír je momentálně velmi křehký. A pokud nebude podle našeho otce, bude to naše království, které tu válku započne. Možná tě žádám o něco, co tě bude stát svobodu, ale může to zachránit mír. Ukaž se otci a upřímně mu řekni všechno, co si o těch zásnubách myslíš. Přimluvím se za tebe. Řeknu mu, že pokud se jedná o tobě, měl by brát v potaz i tvůj názor. Pokud půjde vše podle plánu, nebude svatba ani válka.
Je tu ovšem ještě jedna věc, na níž bych se chtěl zeptat. Stalo se ti v tom chrámu někdy něco zvláštního? Něco, co tě změnilo? Zdá se mi totiž, že stará Monedel se mi ztrácí před očima a její místo zaujímá nějaký temný stín. Prosím, řekni mi pravdu. Ať je jakkoliv hrozná a děsivá, chci slyšet pravdu. Prosím. Nikdy jsme si nic netajili a já s tím nechci začínat. Odepiš mi a brzy se ukaž otci. Klidně nás navštiv zase bez těla, ale hlavně přijď.
Tvůj bratr a dědic denní koruny