σ15. Kapitola -Chybí jen hvězdyσ

126 18 2
                                    

Slunce zašlo a oblohu pokryla tma

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Slunce zašlo a oblohu pokryla tma. Nebyli vidět hvězdy, ale z ohniště, ačkoliv byl malinký, hřálo příjemné teplo. Oba dva spokojeně dojídali jídlo, i přesto, že jejich žaludky byli už byli plné. Jisung sem tam sledoval Minha, než se odvážil sáhnout do batohu pro flašku alkoholu. 

"Kde jsi to vzal?" Vyhrkl Minho, když spatřil flašku, kterou Jisung vyhrabal z batohu. 

"Byla v jednom bytě. Bylo tam toho více. Vzal jsem jenom čtyři." Uculil se spokojeně. 

"Neměli bychom ale pít."

"Ale zítra nebudeme cestovat. My se tu ještě zdržíme." Pousmál se na něho nevinně, zatím co se zalesklo v jeho mandlových očích. Minho nic nenamítl a nabídl Jisungovi ještě jeho deku, kterou měl na ramenech. 

Jisung se hbitě k němu přisunul a spokojeně mu podal flašku, zatím co se dal do práce s paletami a obvazem. Chtěl mu ze všeho nejvíce pomoc. Minho tiše upíjel z flašky zatím sám a sledoval jeho práce pod rukama. Jeho ruka spočinula na Jisungovo zádech, když mu uvazoval obvaz. 

"Tak." Vydechl spokojeně Jisung a snažil se zakrýt svou nervozitu z jeho dotyku. Převzal si spokojeně flašku z jeho rukou a velkým douškem se napil. 

"Dneska je i čistější vzduch... Myslím, že by se dalo spát bez masky." Prohodil rychle Minho, když už bral alkohol Jisungovi, který si ho znovu přikládal k ústům. Ten jen zaskučel a nechal mu jí. 

"Nebojíš se, že ráno bude písečná bouře?"

"Ne. Obloha by byla tmavší přes den. Zvláštní je, že dlouho nebyla." Vydechl potichu a Jisung se na něho podíval a poklepal si klouby prstů na zubech. "Co to děláš?" Optal se ho překvapeně.

"To se dělá... Aby jsi to nezakřiknul." Pousmál se Jisung spokojeně a lehce pohledem sjel na jeho rty. Hned pohledem se vrátil do táboráku, zatím co Minho moc dobře viděl pohled. Olízl si mlčky rty o otřel o hřbet ruky. Nevěděl, co na nich Jisung vůbec viděl. 

"Jak jsi se sem vlastně dostal?" Vydechl opatrně a rukou sjel na jeho pas. Jisung se jen tiše napnul a sledoval oheň. 

"Vyhodili mě." 

"Za co?" Pousmál jsem se. "Dělal jsi problémy?" 

"Ne..." Polknul a pousmál se. "Nevyhovoval jsem jim." Pousmál se a upil velkým doušek z flašky. Mlčky si položil hlavu na jeho rameno. Minho mlčel. Ten pocit, který ho obklopil už ráno, zesílil tímhle gestem a bylo mu to více než příjemné. 

"Nevyhovoval..." Vydechl do tmy a podíval se na něho. "V čem? Neboj se." Jisung mlčel. Hrál si s prsty, než se mu podíval do očí. 

"Je to těžké říct..." 

"Tak to předveď." Uchechtl se pobaveně, čímž Jisungovi rozbušil srdce. Silně se kousnul do rtů a sledoval jeho oči. Váhal. Tak moc. Ačkoliv jeho hlava přehrávala neustále dokola jednu větu. Polib ho, takovou šanci už nedostaneš. S hlubokým nádechem se k němu více přiblížil, ale Minho neuhnul. Seděl a vnímal jeho oči, než pohledem kmitl na Jisungovi rty. Napadlo ho, zda ze stejného důvodu se Jisung podíval na ty jeho. Jisung se znovu přiblížil o něco blíž a jeho ruka skončila na Minhově tváři. 

Mezeru mezi nimi prolomil Minho. Opatrně přiložil své rty na ty jeho a zavřel oči nad tím pocitem, který se mu rozjel po těle. Jisung překvapeně zamrkal, než si stačil uvědomovat, co se to děje. Zavřel spokojeně oči a opatrně pohnul svými rty proti těm jeho. Minho mu vydechl do rtů a posunul si Jisunga na svůj klín, aby si mohl lépe užít jeho rty. Pohyb mu zopakoval, zatím co mladší přelézal na jeho klín a uvelebil se. 

Jejich rty po sobě tančili. Třely se o sebe a vydechovali spokojeně nad pocity, které cítily. Jisung se opatrně odtáhl a pootevřel ústa k otázce, ale Minho své rty položil na volné místo na jeho krku. Rty jezdili po kůži. Jisung tiše vydechl do tmy a jeho ruka zajela do tmavých delších vlasů jeho partnera. Zapomněl na zbytečné otázky a jejich odpovědi a nechal se podat těm pocitům, který se zdáli více než úžasné.

 Zapomněl na zbytečné otázky a jejich odpovědi a nechal se podat těm pocitům, který se zdáli více než úžasné

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
THE LAST OF US | MinsungKde žijí příběhy. Začni objevovat