Tetování

158 6 5
                                    

Ráno jsem se probudila a věděla, že dnes běhat nepůjdu. Podívala jsem se na čas a bylo 9:30. Přemýšlela jsem co budu dělat a napadlo mě že bych se zase někdy mohla podívat po Pardubicích tentokrát i třeba někam dál. Vstala jsem a šla si udělat svou ranní rutinu. Dala jsem si jenom řasenku. Přišla jsem do kuchyně a přemýšlela jakou dobrotu si ukuchtím. Nakonec jsem se rozhodla pro obyčejné ale dobré toasty. Sedla jsem si s nimi na sedačku a zapla si YouTube. Konečně jsem se podívala na mobil a měla jsem zameškaný hovor od Káji. „zavolám ji až potom" řekla jsem si v hlavě. A pohledem jsem sjela na tulipány od Kuby. Musela jsem se usmát.

Po nějaké době jsem ji zavolala nazpět.

„ahoj" řekla mi když přijmula hovor

„ahoj tak co si potřebovala?" zeptala jsem se hned

„no jestli by jsem nemohla k tobě dnes? Chci ti něco dát a taky mám alkohol" zasmála se a já s ní

„jo jasně přijeď stejně nemám co dnes dělat"

„dobře tak pa"

„pa" hovor jsem tipla

Napsala mi ještě zprávu ve které stálo.

„tak 20:00 jsem u tebe kotě"
Zprávu jsem ji jenom likla a šla si uklidit špinavý talíř.

Právě mě napadla myšlenka. Co si jít udělat další tetování. Ptáte se jak mě to napadlo? Dobrá otázka ani já sama nevím. Vždycky jsem si chtěla vytetovat růži na krk. Hledala jsem nějaký tetovací salon tady v Pardubicích a pár jich našla. Okamžitě jsem jim napsala o volný termín. Nejradši bych ho měla už dnes. Napsala jsem všem že bych chtěla už dnes. Nevim co mě to popadlo, ale najednou jsem prostě potřebovala tetování. 'občas jsem fakt divná' pomyslela jsem si. 2/4 lidí mi už odpověděli. První můžou až za měsíc a ti druhý až za 2 týdny. Super.

Šla jsem se dívat na internet co je tu v Pardubicích zajímavého. Našla jsem obchodní centrum. Co takhle si nakoupit hm? Potřebovala bych nějakou mikinu. Mám 2 když nepočítám mikinu od Jakuba. Usmála jsem se nad vzpomínkou jak jsme se poznali.

Flashback

Byla jsem tak v polovině cesty a viděla zase toho potetovaného kluka. Jenže to bych nebyla já kdyby se něco nestalo. Zakopla jsem o kámen a zřítila se k zemi.

Kdyby si nebyla tak nešikovná nic se nidky nemuselo stát.

„kurva" sykla jsem

„dobrý?" přiběhl ke mně ten kluk a zadýchaně se mě optal

„jo dobrý" zakoukala jsem se mu do jeho krásných hnědých očí. Měl kouzelné oči. Podal mi ruku a pomohl se mi postavit na nohy. Podívala jsem se a měla jsem celou špinavou mikinu. VÝBORNĚ ZTRAPNI SE!

„super" řekla jsem si pro sebe a podívala jsem se na svoji mikinu. Taky mě slyšel a začal si sundávat mikinu. Když si sundával mikinu vyhrnulo se mu i kousek trička a já tak zahlédla jeho vypracované tělo. Mikinu mi dal.

„ne děkuju" bylo mi to blbý. Však je zima a vždyť se ani neznáme.

„ale nedělej" řekl se smíchem a já si tedy sundala moji mikinu a dala si přes hlavu tu jeho. Krásně voněla. Všimla jsem si že si mě celou dobu prohlíží. Usmála jsem se na něj.

„sluší ti" řekl mi a já cítila jak mi rudnou tváře.

...

„tak -.. aha my už jsme tady" řekla jsem a najednou se kolem nás rozhostilo trapné ticho „hele děkuju ti moc za tu mikinu" začala jsem si ji sundávat, ale jeho ruka mě zastavila.

Běh láskyKde žijí příběhy. Začni objevovat