Minulost

114 6 5
                                    

Vystoupila jsem z auta a Kuba auto zamčel. Se smíchem jsme došli až k vchodovým dveřím. Toky odemčel a my se vydali do druhého patra kde se nachází studio. Kuba chytl za kliku a otevřel dveře. Všechny pohledy se přemístily na nás.

...

„ahoj Terez" stoupl si Dominik a k mému překvapení mě hned uvítal objetím. To jsem mu samozřejmě opětovala.

„ahoj" pozdravil mně už známý Radek z náhodného setkání v Caffeterii. Jenom mi zamával z gauče co byl uprostřed místnosti. Tom šel dál do místnosti. Zatímco já jsem stála jak přikovaná u Kuby.

„tak vy ostatní, tohle je moje.. přítelkyně Terezka" všichni na nás koukali a já začínala být znovu celá nesvá. Nakonec k nám přišel Robin Zoot. Znám ho z písniček, poslouchám ho ráda. Hned roztáhl ruce a já se mu vrhla do objetí.

„jsem Robert, rád tě poznávám" říkal v objetí.
Někdo se k nám přidal a ten někdo byl JS.

„A já jsem Jakub" začali jsme se smát. „pojď za náma Hasáku" řekl Jakub.

Cítila jsem třetího člověka co se k nám přidal byl to již zmiňovaný Hasan. „Pepa" řekl jednoduše. Odpojili jsme se z objetí a ze mě opadl všechen strach. Otočila jsem se na Kubu s úsměvem a všimla jsem si že on se taky usmívá od ucha k uchu. Nejspíš byl rád že mě jeho kamarádi přijmuli za což jsem byla taky ráda.

„tak chceš víno, rum nebo vodku?" bral mě za ramena Robin a ukazoval mi všechen alkohol.

„hej tak zpomal zase jo. Znáte se třeba dvacet sekund.. co jí třeba hned neopíjet?" řekl se smíchem Kuba a přebral si mě od Robina. Až teď jsem se rozhlédla po celém studiu.

Byl zde bílý prostorný gauč na kterém teď seděli kluci a hráli hry na PSku. Vedle gauče bylo i křeslo. Byla zde menší "kuchyň" zda se to tak dá nazvat. Je tu lednice - na alkohol. Samozřejmě. Kuchyňský pult a jedna skříňka. Byla tam ještě jedna místnost do které jsem ale neviděla, protože byly zavřené dveře. Celkově to tu měli pěkné. Zajímalo mě ale jak to vypadá za těmi dveřmi, v nahrávacího místnosti.

„chceš se tam podívat?" zeptal se Kuba po tom co viděl že přímo hypnotizuju dveře. Zakývala jsem hlavou na souhlas. Kuba mě vzal za ruku a táhl ke dveřím.

„připrav se" řekl se smíchem a já vůbec nechápala. Pomalu začal otvírat dveře a já uviděla koupelnu.

„líbí se ti?" smál se mi Kuba. Bouchla jsem ho do ramene.

„moc" usmála jsem se a protočila očima. Na pravo od koupelny jsem uviděla další dveře. To už bude studio. Z fotek co jsem viděla to tam je nádherné. Toužím se tam podívat.

„tak pojď" Kuba si se mnou propletl prsty a šli jsme směrem ke dveřím. Naznačil, že mám dveře otevřít. Chytla jsem kliku a otevřela jsem dveře.

Naskytl se mi pohled na studio. Musím uznat že to tu mají přenádherné. Stěny osvětlovalo fialové a zelené světlo. Na stropě byly "hvězdy" jestli to tak můžu nazvat. Byly to malá světélka, která dělala místnost vyjímečnou. U levé zdi byl počítač s třemi monitory. Předpokládám, že na dělání beatů, úpravu klipů a podobných věcí. Zhruba uprostřed místnosti se nacházel mikrofon. V rohu se ještě nacházel gauč. Na gauči samozřejmě nesměl chybět velký plyšový medvěd, kterého znám ze streamů.

Nestačila jsem se divit jak to tu kluci mají krásné. Do místnosti jsem vcházela s pootevřenou pusou. Slyšela jsem zabouchnutí dveří, ale já se dál rozhlížela po místnosti.

„tak co líbí?" zašeptal mi do ucha a obejmul mě zezadu.

„je to tu nádherné" neměla jsem slov. V realitě je to tu ještě hezčí.

Běh láskyKde žijí příběhy. Začni objevovat