Běh lásky

Princezna

Zvedla jsem se a nasedla do auta. Rozjela jsem se směr Pardubice. Urovnat si konečně svůj život.

...

Dojela jsem za pomocí písniček k mé bytovce. Snažila jsem se po cestě nad ničím nepřemýšlet.

Vystoupila jsem a zamkla auto. S doprovodem kapek, které padaly na mou mikinu jsem odemkla hlavní dveře. Po schodech jsem došla až k mému bytu.

Odemkla jsem a vstoupila do předsíně. Čekalo mě tam překvapení. Něco o čem se mi ani nezdálo.

Stál tam Kuba s ohromnou kyticí v ruce. Usmíval se, ale na jeho očích bylo vidět něco jiného. Jen jsem stála v předsíni a dívala se na něj.

Oba jsme tam stáli bez hnutí. Ticho bylo kolem nás a ani jeden nevěděl jak ho prolomit. Najednou si odkašlal.

„Terezko já.. Oba jsme udělali chyby. Neměl jsem se naštvat a z té situace ti pomoct. Ale úplně jsem nevěděl jak na to zareagovat. Slib mi, že už si nic nedáš. Překonáme všechno spolu. Jako pár" usmál se a já měla opět slzy v očích.

Musel si všimnout moji rozmazané řasenky, protože se zamračil.

„co se stalo kotě?" přišel blíž a obejmul mě. Byl opatrný.

„tolik věcí.." objala jsem ho nazpět „tak strašně si mi chyběl" dodala jsem a nasála jeho vůni. Políbila jsem ho. Jeho rty mi dodávaly pocit bezpečí a útěchy. Domov.

Po týdnu
7 dní už je to od té doby co jsme se usmířily a promluvily jsme si. 7 dní se ke mě chová jako k princezně. Už dlouho jsem si ani nic nevzala. Mám štěstí že jsem si na tom nevybudovala ještě takovou závislost.

Přemýšlela jsem nad tím když Kuba zapl televizi a byla tam nějaká romantika. Nic se nezměnilo. Pořád to nenávidím.

„to je kokotina fakt" zasmál se Kuba a stiskl mi boky.

„nee vážně?" řekla jsem ironicky.

„tak pokud tě to baví necháme to tam" řekl a smál se mi. Jen jsem pokroutila očima. V tu chvíli jsem si chtěla vzít ovladač ale předběhl mě.

Zvedl ovladač nad hlavu a já tak na něj nedosáhla. Přitáhl si mě na klín a druhou rukou mě přitiskl k sobě.

„hej!" snažila jsem se vykroutit a vzít mu ovladač. Smála jsem se společně s ním.

„co? Kočička by chtěla ovladač?" stiskl mě ještě pevněji.

„Kubíku pusť mě" pořád jsem se snažila vykroutit.

„za pusinku" ušklíbl se a já mu dala krátkou za to něžnou pusu. Usmál se a povolil stisk. Povalila jsem ho na sedačku a lehla si na něj. Pustila jsem nějaký akční film a koukali jsme se a něj v objetí.

.

Probudila jsem se a hodiny ukazovaly 11:09. Kuba mě musel v noci přenést, protože ležím ve své posteli, s jeho rukou obmotanou kolem pasu.

Pozorovala jsem jeho ruce pokryté tetováním.

„co si představuješ?" uchechtl se najednou.

Cukla jsem, jak jsem se lekla.

„panebože já jsem se lekla" bouchla jsem ho do ramena.

„au!" řekl a předváděl skvělé herecké výkony.