Dcera trenéra

Zápas

Šla jsem si sednout před hřiště a čekala jsem na Martina. Už tady dávno měl být, dali jsme si schválně sraz o půl hodiny dříve aby s ortézou zvládl vyjít na tribunu. Jak jsem tak čekala, videla jsem jak se Viktor hádá za rohem s Matym. Šla jsem tam. ,,Co se děje? Ahoj Maty,, Maty hned odlehčeně řekl: ,,Aale nic, řešíme s Viktorem strategii druhého týmu a máme trosku jiné názory,, ,,Tak tohle byste měli probrat spíš s tátou než spolu ne?,, ,,Jooo, to jo, jenom...hele, Martin, nechceš jít za ním?,, řekl Maty. ,,No, moc vám nevěřím, ale půjdu, hodně štěstí oboum,, a chytla jsem Viktora za loket. Martin se na mě usmíval: ,,Co jste tam řešili?,, řekl a políbil mě na vlasy ,,Viděla jsem jak se hádají, tak jsem se šla zeptat co je a Maty se snažil hodit to do outu.,, ,,No, to on umí,, usmál se Martin. ,,A nevíš o co mezi nimi může jít?,, zeptala jsem se ho. Zrovna kolem nás procházely holky z ročníku pod námi ,,Ahoj Martine,, pozdravily skoro sborově. ,,Čau,, odpověděl a podíval se zpátky na mě. ,,Promiň, co jsi říkala?,, smál se ,,Heeej, já to myslím vážně,, praštila jsem ho ze srandy do hrudníku. ,,Však já to myslím taky vážně,, přitáhl si mě k sobě a začali jsme se líbat. Potom jsme vyrazili na tribunu, Martin si ještě koupil pivo a mě kofolu. Když jsme si sedli, měl zápas začít až za 5 minut. ,,Fakt nevíš o co mezi nimi mohlo jít?,, ,,Já nevím, my jsme kluci, my tohle máme jinak než vy, my se pohádáme a za 5 minut o tom nevíme pokud teda nejde o něco víc,, ,,A co když mezi nimi jde o něco víc,, podívala jsem se na něho. On se na mě usmál a řekl: ,,Neřeš to, jo? To si musí vyřešit oni sami. A mimochodem moc ti to sluší,, ,,Ty jsi zlatý, děkuji,, a opřela jsem si o něj hlavu. Pořad jsem nad tím ale musela přemýšlet. Zápas pak začal, jak Viktor tak Maty předvedli v prvním poločase skvělý výkon a skóre bylo na 3:0 pro nás. Viktor dal 2 góly a při tom posledním asistoval. Bylo vidět, že Martina to štvalo, Viktor září mezitím co on sedí na lavičce, ale jeho výhodou bylo, že vedle sebe měl Marťu. V poločase jsme šli k zábradlí a já za tátou na střídačce. ,,Čáu, nechceš s něčím pomoct?,, ,,Nemohla bys jít za Viktorem, pomoct mu chystat ionťáky?,, ,,Proč to chystá Viktor a ne masér? ,, zeptala jsem se ,,Viktor říkal, že se potřebuje zchladit, tak jsem toho využil. ,,Dobře,, Nechtěla jsem, aby táta poznal, že se něco stalo. Už tak nás s Martinem po očkuje sledoval