Dcera trenéra

Za pět!

Učitel rozdal testy. Bylo tam 20 otázek, napsala jsem prvních pět na svůj papír, potom jsem z pouzdra vzala složený papírový kapesníček, potají ho otevřela a napsala prvních šest odpovědi, to se zrovna učitel nedíval. Potom ale vstal, kapesník jsem znovu zavřela a začala dál psát do testu. Videla jsem jak Martin nervózně hýbe nohama. Napsala jsem na kapesník nervózně další čtyři odpovědi. Najednou Martin zvedl ruku. ,,Pane učiteli, já jsem se nějak zpotil, otočil se po třídě, nemá někdo na půjčení kapesník?,, ,,Samozřejmě jsem hned zareagovala ,,Na, prosím tě,, podala jsem mu ho ještě klidně. ,,Díky moc,, mrkl na mě. Učitel nad tím jen zakroutil hlavou. Martin si jím otřel čelo a položil ho na lavici. Psala jsem dál když v tom jsem zaslyšela : ,,Martine, to snad nemyslíš vážně?,, už jsem věděla, že je zle. Učitel šel k němu ,,Dej mi ten kapesník,, Martin se nesnažil zapírat, bylo to zbytečné. ,,Martino, pokud vím, odpovědi se píšou do testu! Dejte mi oba papíry, oba za pět! Tohle na mě zkoušet nebudete!,, sesunula jsem se naštvaně na židli a byla vzteky bez sebe. Když zazvonilo šla jsem hned ven, nechtěla jsem ho v dalších minutách vidět, byla jsem na něho naštvaná. Na chodbě jsem šla k oknu vydýchat to. Martin šel hned za mnou. ,,Teď mě prosím nech být!,, ,,Martiii...,, ,,Co si nepochopil na větě nech mě být!,, vyštěkls jsem na něho. Sklopit hlavu a odešel. Dívala jsem se z okna. Najednou na mě někdo položil ruku. Myslela jsem, že je to Martin. ,,Nech mě být!,, zařvala jsem už agresivně. Otočila jsem se a tam Viktor ,,Promiň, stalo se něco?,, vzdechla jsem si ,,Ne, promiň, myslela jsem, že jsi někdo jiný,, ,,Uf, to se mi ulevilo, chceš o tom mluvit?,, Řekla jsem mu, co mě rozčílilo. ,,A proč jsi kvůli němu tak riskovala když víš jak bude reagovat tvůj táta?,, zeptal se Viktor ,,Protože se to seběhlo nějak rychle a já jsem mu chtěla pomoct,, ,,Martiii, Martin známky nikdy moc neřešil, co ho znám, nechápu proč to udělal,, ,,Asi šel do sebe, akorát mě tím stáhl dolů, bezva,, ,,Hele, teď už s tím nic neuděláš, hlavní je, že si to uměla, vrať se do třídy a zkus na to nemyslet,, a pohladil mě po ruce. ,,Dobře, díky moc Viky