Dcera trenéra

Marťa a Viktor 2

Chvíli po hovoru s Martinem se Marťa vrátila. ,,Tak co? Už dobré?,, vzal mě za ruku Viktor. ,,Jojo, už dobrý. Víš Viky, přiznávám, že od doby, co jsme se přestěhovali jsem se změnila, tady mě to změnilo. Dřív jsem měla kluka, fajn kámošky a klidný život. Tady jsem ale zatoužila po něčem jiném, po dobrodružství, jenže teď je těch dramat kolem mě nějak moc. A celé mě to tady utopilo. Nevím nic, koho chci, co chci, kdo jsem já, kdo jste vy. A tu noc to ve mně všechno vyeskalovalo. Byla jsem pak tak šťastná, že Martin nic s nikým neměl, že jsem toho hned využila a cítím, že mě miluje. Na tobě mi hrozně záleží. Moc mi pomáháš a děláš mě šťastnou, ale nevím jak to máš ty. Jsi takový tajemný a rozvážný.,, Viktor se začal smát, aby to trošku odlehčil, tohle bylo pro něj dost silné ,,Já a tajemný? Ale prosím tě!,, ,,Vikyy, ber to vážně, chtěl si to přece probrat a kdy jindy než teď. ,,A mohl bych s tebou objevovat to, kdo jsi?,, zeptal se ,,To bych byla ráda, ale musíš mi slíbit, že se mi víc otevřeš.,, odpověděla jsem ,,Tak jo, tak začnu hned teď. Zaplatíme prosím Vás,, houkl na servírku a já byla překvapená, co se bude dít. Zaplatil za nás oba a šli jsme do auta. Když jsme nasedli do auta, volal mi Martin. ,,Promiň, to je Martin, to musím vzít. Ano?,, ,,Kde jsi bobku? Byl jsem u tebe doma a tvoje mamka mi řekla, že nejsi doma,, ,,Vždyť jsi říkal, že budes s Matym, tak jsem si domluvila program,, ,,Aha a co děláš?,, zeptal se Martin ,,Jsem s Viktorem na kávě, potřebovali jsme něco probrat?,, ,,S kým to jsi?,, zařval na mě ,,Můžeš se uklidnit?!,, vyštěkla jsem na něj ,,Jo, promiň, nechtěl jsem,, ,,Už se tak nechovej, je to můj kamarád,, ,,A už jste to vyřešili?,, ,,Skoro, uvidíme se zítra?,, ,,Jasně, pockas mě na křižovatce?,, ,,Budu tam, chybis mi,, řekl a položil to