Šla jsem dovnitř do šaten. Viktor seděl na lavičce se skleněnou hlavou. ,,Jsi v pohodě??,, zeptala jsem se opatrně. Věděla jsem, že semnou nemluvil. ,,Moc ne, ale nemusíš mít strach, už ty iontáky jdu dělat,, ,,V pohodě, to nemusíš, já to udělám pokud ti není dobře,, ,,Dobře mi není psychicky, takže ti jdu pomoct,, začali jsme to připravovat. ,,Hele Viky, já si toho ze včerejška moc nepamatuju, potřebovala jsem asi trošku vypnout, tak jsem pila, vím, že to není nejlepší způsob, ale...,, ,,Ale stalo se, vidím, že s Martinem jsi ale pořád i za střízliva,, ,,Jo, jsem, já k němu prostě asi pořád něco cítím,, ,,No, tak to jsem rád, že jsem nic neudělal,, ,,Jak to myslíš,, zeptala jsem se......
Mezitím Martin a Maty:
Když Marťa odešla pomoct tátovi využil jsem toho a zeptal se Matyho: ,,Marťa říkala, že jste se před zápasem hádali s Viktorem o co šlo?,, ,,Kámo, to nechceš vědět. Nech to být fakt,, ,,Ty vole, když to řekneš takhle, tak mě to zajímá ještě víc co je?,, ,,Hele, jde o Marťu,, Zamračil jsem se ,,No a co se zase stalo? Dělej,, Najednou za nimi přišla Karin: ,,Čau, kde je Marťa? Mate dobrý skóre Maty, gratuluju,, ,,Kajdo, teď ne, jestli chceš Marťu běž za ní na hřiště,, řekl jsem se zaťatými pěstmi. ,,Ale tam není,, ,,No tak šla asi do šaten, co já vím,, ,,Vidím, že jsi velice příjemný, čau,, ,,No, tak mluv,, ,,Mateeees!!!,, ozvalo se ze střídačky ,,Kámo, promiň, musím!,, Praštil jsem zlostně do zábradlí
Zase v šatně Marťa a Viktor:
Když jsem se ho zeptala jak to myslí, podíval se mi do očí, chytil mě oběma rukama za ramena a řekl: ,,Včera si mi řekla věci, které mě hodně zamrzely s stalo se strašně moc dalších věcí, které budu ještě dlouho zpracovávat... Najednou do šatny přišla Karin: ,,Ehm, ehm, neruším vás náhodou?,, Otřásla jsem se: ,,No, asi bychom už měli odnést ty ionťáky,, ,,Já je tam vezmu, čau,, Odešel Viktor
Karin jen nechápavě stála: ,,Můžeš mi vysvětlit, co se tu sakra děje? Martin je nějaký podrážděný, Maty vážný a ty sama s Viktorem v šatnách?,, ,,Pamatuješ si něco ze včerejška?,, zeptala jsem se vyděšeně ,,Hodně málo,, odpověděla
ČTEŠ
Dcera trenéra
Novela JuvenilMarťa byla vždy zvyklá na luxus v bohaté čtvrti Prahy, její otec byl uznávaný podnikatel a založil velkou firmu. Mimo to měl také nadání na fotbal. Její matka bydlela celý život na maloměstě a po letech se sem stěhují. Její otec nemusí pracovat, fir...
