Marťa byla vždy zvyklá na luxus v bohaté čtvrti Prahy, její otec byl uznávaný podnikatel a založil velkou firmu. Mimo to měl také nadání na fotbal. Její matka bydlela celý život na maloměstě a po letech se sem stěhují. Její otec nemusí pracovat, fir...
Bydleli jsme kousek od sebe, což bylo super. Dost si rozumíme, má podobný dům jako my, vešly jsme k nim na zahradu a já pustila Najky. Karča mi ukázala jejich dům a já se seznámila s její rodinou, jsou všichni moc milí a přívětiví, chvíli jsme byly u ní v pokoji, ale protože párty začínala v devět a bylo něco kolem sedmé, šla jsem už domů, abych se mohla vklidu nachystat. Karin mě upozornila, ať si dávám pozor na kluky od ní ze třídy, hlavně na toho jednoho. Na Martina. Na první pohled hodný kluk, ale je to arogantní a namyšlený frajírek, Jarda to je takový zlatíčko, ale nedoporučovala by mi to. Další byl Michal a ten má holku, ale všichni mu tvrdí, že nedělá dobře, protože ta holka je naprosto hrozná no a potom třeba ještě Kuba a to je takový chytrolín. Holky jsou super a ostatní by taky byli přijatelní. Byla jsem ráda, že mě Karin trošku připravila a taky mi to dost pomůže v začlenění se do kolektivu. Budeme totiž spolu chodit do třídy, tohle setkání je přesně to, co jsem potřebovala. Když jsme s Najky přišly domů, dala jsem si rychlou sprchu, umyla a vyfénovala jsem si vlasy a nahlédla do skříně. Po 30 minutách vybírání a zvažování jsem dala na instinkt a vybrala si takovou klasiku. S sebou jsem si vzala pro jistotu ještě džinovou bundu a kabelku s nejdůležitějšíma věcma.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zazvonila jsem u dveří a Karin mě s úsměvem přivítala. Přišly jsme k nim na zahradu a ona mi řekla ať se tu chovám jako doma a že za chvíli se pustí hudba. Šla jsem ke stolu k pití, byla tam skupinka pěti kluků a tří holek. Vzala jsem si vodu a přidala se k jejich rozhovoru. ,, Ale, kohopak to tady máme?,, Zeptal se jeden z chlapců. ,, Ahoj, jsem Marťa, dneška jsme se přistěhovali a Karin mě sem pozvala, těší mě.,, ,, No, teda. Super, ahoj. Ja jsem Michal. Tohle je Kryštof, Tomáš, Jarda a Kuba. A toto Lucka s Barčou.,, Představil mi všechny. ,, Ahoj, ja jsem Lucka, máš dost dobrý hadry, na to tady nejsme zvyklí.,, Začala se smát. ,, No, Jo prostě můj šatník, vždyť vy máte taky dobrý oblečení, Baru máš úžasný boty, to je nejnovější od Vans že? Taky jsem si je chtěla koupit, ale taťka mi radši sehnal ty nový Fily.,, ,, No, teda, tady se někdo má jako v bavlnce. ,, Nechceš jít s náma tancovat?,, Zeptal se Kuba a podal mi ruku. ,, Vlastně, Jo. Proč ne?,, Usmála jsem se na něho a šli jsme. Na pomyslném parketu jsem v rohu zahlédla dva vysoké kluky. Jeden blonďák a druhý s černými vlasy. Ten tmavší se na mě podíval pronikavým pohledem, nastal nejpodivnější oční kontakt, co jsem kdy zažila. Od té doby už jsem ho ale neviděla, jen občas se někde mihl, zajímalo mě. Kdo to je. Ale Kuba měr vyrušil z mých myšlenek. A jen jsme si tak povídali. Proč chvíli tance jsem šla za Karin. ,, Ahoj Kari, nevíš prosím tě, kdo je...,, Vyrušil nás její přítel Vojta. ,, Kajdo, pojď dělej naše píseň,, ,,Promiň, uvidíme se za chvíli...,, Odbyla mě a šla tancovat, vykašlala jsem se na to, šla jsem za Bárou, která zrovna v tuto chvíli stála sama a sledovala jak ostatní tancuji. ,, Tak jak se ti tady líbí?,, Zeptala se hned. ,, Je to tu...,, Nemohla jsme najít vhodné slovo. ,,, Fajn, řekla bych,, ,, Jen fajn?,, ,,Nevím, co přesně můžu od každého čekat. Chápeš ne? ,, Jo, to je jasný, ale kdyby cokokiv, Tak stačí napsat, kontakt na mě máš,, ,, Diky moc, Je to od tebe hezký,, ,, No, poslední vikend prázdnin. Těšíš se k nám na gympl?,, ,, Vlastně celkem jo,, Začal mi zvonit mobil. Máma. Trošičku nevrle jsem se zeptala ,, Co se děje mami?,, ,, Pojď uz domů zlato, uz je přece jenom něco po jedné ráno, táta chce, aby ses pořádně vyspala,, ,, Ano, uz jdu. Čau,, ,, Už musíš odejít?,, ,, Bohužel ano, táta chce, abych měla dostatek spánku a produktivitě využívala čas,, ,,No teda, Tak to je asi přísný, Tak se měj, snad se brzy potkáme ve škole,, Objali jsme se a ja odešla. Když jsem se blížila k brance, zastavil mě ještě Kuba. ,, Ty už odcházíš?,, ,,Ano, musím,, ,, Není to škoda?,, ,, Na tom záleží...,, ,, Chtěl jsem te zrovna vyzvat opět k tanci, jsi hrozně krásná,, ,,Děkuji, Je to od tebe vážně hezký, ale musím jít. Užij si dnešní nový den,, Nechtěla jsem, ale věděla že táta ma pravdu. Vždycky ji měl. A moc si ho vážím. Proto jsem byla za deset minut doma, dala jsem si sprchu a zalezla do postele. Ještě nastavit budíka a na odm hodin se uvelebit do říše snů.
