Posilovna

28 1 0
                                        

Když jsem přišla do třídy, Martin se hned ptal, co Viktor.
,, Jo, v pohodě,, předstírala jsem úsměv
,, tak to jsem rád, půjdeš s námi po škole do posilky?,, zeptal se
,, A kdo tam všechno bude?!,,
,, No, my s kulkama ze třídy a možná lidi z ročníku nad námi,,
,, tak já se poradím ještě s Karčou,,
,, dobře, nechám to na tebe, ale byl bych rad, kdybys šla,,
,, Jakože to potřebuju?!,, podívala jsem se přísně
,, Jeee, to vůbec ne, blázníš, jsi krásná,,
,, to doufám,, usmála jsem se
Potom už přišla Karin a kluci, tak jsem si povídala s ní. Ptala jsem se jí i na tu posilku a souhlasila.
Po biologii jsme se šly s Karin převléknout a pak hned do posilky. Kluci už tam byli. Byl tam i Viktor. Šla jsem na stroj na vrch těla a on schválně šel na stroj přede mě s osou , asi abych viděla jaké má svaly. Musím říct, že je lepší než Martin. Začal se tam předvádět a koukal pro tom na mě. Já jsem se pak už musela začít usmívat. Toho si ale bohužel všiml Martin. Šel zamnou, políbil mě a namířil si to přímo k Viktorovi.
,, Dovolíš?!, řekl důrazným hlasem
,,v klidu  kámo,,
Martin si dal stejné závaží jako Viktor ikdyž věděl že to nemůže zvládnout. Jenomže mu z ruky ta osa se závažím vyklouzla a spadla na levou nohu.
Hned jsem za ním vyběhla. Dělal ze sebe hrdinu ale stal na jedné noze a bylo vidět, že na tu nohu nemůže došlápnout ikdyz se snažil.
,,Jsi v pohodě?! Co máš s tou nohou?,,
,, Neee, dobrý, to rozchodim,,
Viktor hned přiběhl, hej kámo neblbni, já te odvezu do nemocnice, spadlo ti na nohu 120 kg. To budeš mít minimálně zlomené prsty.
,,Noo, tak dobře, chci hrát fotbal, tak ať mám jistotu.,,
,, Já pojedu samozřejmě s vámi. Chceš podepřít?,,
,, ty jsi malá zlato, Viktore? Můžeš prosím?,,
,, Jasné, pojď brácho,,
Byla jsem Viktorovi strašné vděčná, ještě ráno mě před nim varoval a teď ho veze k doktorovi.

Dcera trenéraKde žijí příběhy. Začni objevovat