10

140 5 1
                                    


„To nemůže být pravda." Brečela jsem a snažila se uklidnit. Dopis jsem položila na stůl a v tu chvíli přišla Madison. „Pojď mě obejmout." Pošeptala mi do ucha a donutila mě se zvednout a obejmout jí. „Mrzí mě to Madison. Kdybych jí tehdy vyslechla a zůstala s ní mohla tady ještě být. Kdybych tehdy poznala že lže nemusela by si ztratit nejlepší kamarádku. Moc mě to mrzí." „Alex nemůžeš za to klid dobře? Do mého dopisu napsala že to plánovala i když byla s tebou ale nedokázala ti to udělat." Odtáhla se ode mě a setřela mi slzy. „Co se to tady děje?" Přišla naštvaná Andy. „Hledala jsem tě po celém domě Alex. Co se stalo?" Naštvaně se podívala na Madison. Ty dvě se nesnášeli. „Theresa.. tu nehodu nepřežila. Tohle napsala pro Alex a já jí to pouze chtěla předat." řekla Madison a Andy se na mě podívala. „Napsala ti tam jak to celý doopravdy bylo?" Věděla o tom? „Ty si věděla že mě nepodvedla?" Zeptala a cítila jsem se jako by mě právě někdo zradil. „Ty si to věděla a neřekla si mi jak to bylo? Nechala si mě si procházet tím vším znovu i když si věděla jak moc mě to ničí?" Tentokrát už jsem nebrečela došli mi síly na to brečet když zjistíte že vám nejlepší kamarádka lže. „Alex takhle to není." Řekla Andy. „A jak to teda je?" Ptala jsem se ale ona to nedokázala vysvětlit. „Je čas jít. Pojď půjdeme domů spát a zítra si o tom promluvíte až budeš střízlivá dobře?" Objevila se Elis a po chvíli mě vedla domů.

„Dáš si sprchu nebo půjdeš spát?" Ptala se a já měla pocit že jsem vystřízlivěla. „Ani jedno půjdu si dát panáka chceš taky?" zeptala jsem se. „Už bys neměla pít." Řekla. „Neříkej mi co mám a nemám dělat." Řekla jsem ale pak se rychle omluvila protože jsem jí nechtěla nijak ranit. „Co byla ta holka zač?" Zeptala se a já nevěděla na koho naráží. „Ta co tě měla podvést." Upřesnila a já se posadila do kuchyně. Elis seděla v obýváku a koukala na mě.„ Jmenovala se Theresa chodili jsme spolu dva roky. Řekla mi že mě podvedla ale ve skutečnosti měla rakovinu ale nechtěla mi to říct takže mě donutila se s ní rozejít. Věděla že jí podvod neodpustím a rozejdu se s ní. Pár krát semnou chtěla mluvit a říct mi pravdu jenže já jí nikdy nenechala mluvit. Vždycky jsem jí řekla že jí to nikdy neodpustím a omluvu ne příjmu i kdyby prosila na kolenou. Dva týdny zpátky měla nehodu kterou způsobila ona. Nepřežila to a její kámoška mi donesla dopis ve kterém mi všechno vysvětluje a omlouvá se mi. Kdybych věděla že má rakovinu nikdy bych jí neopustila. I když láska k ní zmizela hned pár dní na tom co mi nakecala že mě podvedla teď si strašně vyčítám že jsem jí nedala možnost mi to vysvětlit." Přiznala jsem a Elis přišla ke mně a objala mě. „Pojď si lehnout." Šeptla mi a odtáhla se. „Spi dneska u mě prosím. Já nechci spát sama." První slza mi stekla po tváři. „Běž si lehnout já si skočím do sprchy a hned budu u tebe." Dala mi pusu na čelo a odešla. Dostala mě do stejného transu jako Madison s tím olíznutým rtem. Přestala jsem to vnímat a šla do postele.

Převlékla jsem se do dlouhého trika a lehla si. Během chvilky přišla i Elis která vypadala jako kdyby doufala že už spím. „Já si zapomněla vzít věci na převlečení." Kdyby mi to neřekla ani by mi nedošlo že je tady jen v ručníku. „Jo promiň" Řekla jsem a dala si přes obličej polštář aby se mohla obléknout. Po chvíli jsem cítila jak si lehá vedle mě. „Andy to vůči tobě určitě nemyslela zle. Záleží jí na tobě a obě víme že by tě zničilo víc to kdyby ti řekli pravdu. Navíc co jsem tak pochopila tak Andy Theresu a tu druhou neměla zrovna v lásce." Řekla a přemýšlela nad tím. „Nemají se rády protože Theresa jela v drogách ale nebrala je prodávala je ale jen protože její rádoby nadřízený jí vyhrožoval že jí zabije rodinu. Už dřív seděl za vraždu. Bála se ho a tak radši prodávala než aby někomu ublížil. Jednou se rozhodla že skončí a tak skončila jenže on na ní šel pře ze mě." Dopověděla jsem a ona se zmateně převalila na břicho. Nechtěla jsem jí vyprávět příběh jak mě málem zabili takže jsem si vyhrnula triko a ukázala na čtyři dlouhé jizvy co vedly přes celé břicho. "Štěstí že jsem přežila silný organismus." Řekla jsem. "Šel si sednout?" Ptala se a já kývla. "Dvanáct let s možností podmínečného propuštění po šesti letech." Stáhla jsem břicho a všimla jsem si jejího mírného zklamaného výrazu. "Měli bychom jít spát je půl páté ráno." Řekla a já jí dala za pravdu. Elis se otočila na bok a já se otočila tak abych viděla na její záda. Dala jsem jí pusu na krk přičemž jí naskočila husí kůže. "Dobrou noc." Šeptla jsem a během chvíle usnula.

Probudil mě pohyb na mém těle. Zlehka jsem otevírala oči a všimla si že Elis ještě spí. Měla položenou ruku na mém břiše a pokaždé když se nějak hnula jsem cítila husí kůži. Po chvíli jsem vstala a šla do sprchy a pak do kuchyně kde jsem začala připravovat snídani.

Když jsem na stůl položila palačinky všimla jsem si že je pokoj otevřený. Elis byla v koupelně protože se rozezněl zvuk padající vody. Udělala jsem nám kafe a během chvíle přišla Elis. „Dobré ráno, jak ses vyspala?" Zeptala jsem se. „Dobré ráno, jo docela dobře co ty?" Vedli jsme klasický dialog při kterém se mi nepodívala do očí ani jednou. Bylo to zvláštní držela si odstup jak fyzický tak slovní. Dávala si pozor na to co říká aby ve mně nevzbudila naději. „Umyju to." Řekla jsem když brala talíře ze stolu. „Dělala si snídaní tak já umyju nádobí." Řekla a postavila se ke dřezu. „Teď jsem si všimla. To jsou moje kraťasy?" Zeptala jsem se s úsměvem. „Nejsou." Smála se. „Sluší ti." Odvětila jsem a donesla jí hrnky. „Ta rtěnka je na tebe moc výrazná. Ta jemnější rudá ti sluší o dost víc" Namočila jsem si papír a setřela jí rtěnku z rtů. Ona je lehce pootevřela a zadržela dech. Já jen hypnotizovala její rty. „U toho altánku." Začala jsem větu. „Nelituju toho. Ani trošičku toho nelituju protože si jsem jistá že jsme to chtěli obě. Čekala si že to neudělám ale chtěla si ať to udělám." Dokončila jsem větu a ona mi tentokrát koukala do očí. „Řekni mi že mám pravdu a jestli jí nemám..." „Máš pravdu." Přerušila mě. Dala jsem jí pramínek vlasů za ucho a ona se mírně usmála i když byla nervózní. „Řekni mi že to necítíme stejně a já ti tu pusu nedám." Byla jsem u ní dostatečně blízko abych jí mohla dát pusu. Tentokrát to byla ale ona kdo přerušil mezeru mezi námi a spojil naše rty. Chytla jsem jí pod prdelí a vyzvedla jí na kuchyňskou linku. Moje ruce se poté přesunuli pod její triko přičemž mi vzdychla do úst. Pomalu jsem jí rozvazovala tkaničku u kraťas. Když jsem tkaničku rozvázala jemně jsem je chtěla stáhnout dolů ale v ten moment někdo zazvonil. „Kurva." Řekla Elis a rychle seskočila z linky a zavázala si tkaničku. Vrátila se k mytí nádobí a já se vydala k hlavním dveřím.

Dejte mi v komentářích vědět zda vás příběh baví a jestli mám pokračovat.

Nevlastní sestraKde žijí příběhy. Začni objevovat