Nevlastní sestra

32

"Ráda jsem tě poznala Alex. Uvidíme se ve středu." Objala mě po tom co jsme obě vylezly z šatny a odešla. Šla jsem k pánským šatnám a čekala na Marka. Je to chlap a trvá mu to déle jak Amandě která se ještě líčila. Za necelých deset minut konečně vyšel. "Chtěl si semnou mluvit jinak bych už byla pryč." Oznámila jsem když projevil značný zmatení. "Jo vlastně úplně jsem na to zapomněl. No tak rovnou k věci ať můžeš jet. Poradil jsem se s Amandou a myslím že by nebylo za škodu kdyby jsme zkusili jít do prvního zápasu a jelikož se mi ozvalo pár lidí s otázkou zápasu tak máme z čeho vybírat." Usmál se na mě pyšně. "Jako vážně?" Zeptala jsem se s radostí v hlase. "Jako vážně. Napadlo mě že bych se zítra stavil u vás nebo klidně můžeme zajít někam do kavárny a probrat to." Řekl a pořád se pyšně usmíval. "Klidně přijď k nám pak ti pošlu adresu." Objala jsem ho a on mě pak pustil domů. Nasedla jsem do auta a rozjela jsem se domů abych mohla oznámit novinky.

 Když jsem vystoupila z auta rovnou jsem zamířila ke dveřím domu. Otevřela jsem a všimla si podle bot že je doma jen Elis ale pro jistotu jsem se podívala jestli táta nehledá nějaký papíry do práce nebo tak něco. Po tom co jsem zjistila že doma je jen Elis jsem zamířila do jejího pokoje. Ležela na posteli se sluchátky v uších. Vyděsila jsem jí když jsem si lehla vedle ní a koukala stejně jako ona do stropu. "Co na tom stropě vidíš?" Zeptala jsem se s vážností v hlase. "Jen jsem přemýšlela." Řekla. "Nad tím proč máte vymalovaný stropy bílou barvou?" Vtipkovala jsem a ona se začala smát. "Máš nějakou dobrou náladu." Políbila mě. "Mám novinky." Přiznala jsem se. "Jsem jedno ucho." Sedla si do tureckého sedu. "Budu mít zápas!" Vyjekla jsem. "Takže seš na dobrý cestě. Jsem na tebe pyšná zlato!" Znovu mě políbila. Polibek jsme obě prohloubili ale já se odtáhla. "Táta může kdykoliv přijít." Oznámila jsem a ona kývla. Pustili jsme si proto film a já u něj po pár minutách usnula.

"Zlato vstávej naši už jsou doma." Budil mě jemný hlas a dlaň která mě hladí po tváři. Když jsem otevřela oči zahlédla jsem usmívající se Elis. "Promiň pondělí mě vždycky unaví." Usmála jsem se a protřela si oči. "Tak se pojď najíst ať jim to můžeš říct." Řekla a já pomalu vstala a šla do kuchyně. "Ale ale kdo se nám to vzbudil." Zasmál se táta když jsem si ospale sedla. "Nedusí tě Mark moc?" Zeptala se Meg. "Ne jen je pondělí skeptické. Mám dlouhou školu pak hned  trénink a Mark má pak směnu takže je to všechno honem honem a mě to naprosto vyšťaví ale mám pro vás novinku." Usmívala jsem se. "Povídej." Řekla. "Dneska jsem měla sparing s Amandou tu asi neznáte ale pak se radili a Mark mi řekl že by nestálo za škodu kdybych šla do prvního zápasu prý má hodně nabídek takže by se zítra stavil aby jsme to pořešili." Vyklopila jsem ze sebe. "Věděla jsem to! Jsem na tebe nesmyslně pyšná Alex ty to zvládneš." Silně mě objala. Táta tolik radosti neprojevil. Asi mě to trochu zklamalo takže dobrá nálada najednou opadla.

Seděli jsme u stolu a jedli v tichosti. Bylo to to trapné ticho jako kdyby jsme si neměli co říct. Dojedla jsem a beze slova se vydala do pokoje. Lehla jsem si na postel a přemýšlela jak moc bude těžké vyhrát zápas. Rozhodla jsem se najít toho kluka z parkoviště na instagramu abych mu pak mohla napsat. Asi po hodině usilovného hledání jsem ho našla a dala mu folow. Pak jsem mobil položila a šla si dát sprchu a rovnou si umýt vlasy.

Po sprše jsem si vyfénovala vlasy a zalezla znovu do pokoje. Podívala jsem se na telefon a zjistila že mi ten klučina napsal.

Jassper_Garden: Ahoj! Nevěřím že si mi dala folow! Každopádně nečekám že bys mi odepsala jen ti chci poděovat.

Alex_Kellner: Zdarec nemáš vůbec za co děkovat potřebovala bych jen kontakt na tvého taťku.

Jassper_Garden: Jasně. 683 576 023 Tady máš.

Alex_kellner: Díky moc máš to u mě schovaný.

Víc jsme si nepsali a já si uložila číslo. Chtěla bych mu poděkovat za to že mi nasadil do hlavy brouka. Usedla jsem ke stolu a snažila se napsat něco do literatury. Naštěstí to máme až do pátku takže se nemusím stresovat nad tím že mi to nejde.

Nakonec jsem něco napsala ale nebyla jsem s tím úplně spokojená takže jsem to několikrát přepsala. Podívala jsem se na hodiny a zjistila že je půl desáté večer. Dnešek utekl dost rychle Proto jsem si lehla do postele a pokusila se usnout. Vzhledem k tomu že jsem spala dost dlouho odpoledne jsem nemohla usnout a tak jsem se vrhla do učení. Maturita se rychle blížila a já měla pocit jako kdybych pořád nic neuměla.

"Proč ještě nespíš?" Zeptala se mě Elis. "Proč nespíš ty?" Zajímalo mě. "Vzbudila mě rána z tvého pokoje tak jsem se šla podívat." Usmála se a šla ke mě. "Promiň spadli mi učebnice." Políbila jsem jí. "Učíš se od půl desátý a je jedna ráno myslím že ses dneska učila dost." Políbila mě na krku. "Neblbni vždyť naši jsou doma." Řekla jsem. "Ale oba spí jak zabití. Nehledej důvody proč nemůžeme." Přetáhla mi přes hlavu triko a hodila ho někam na zem a následně udělala to samé s tím svým. "Dneska začnu já." Šeptla když jsem nás chtěla přetočit. Nebránila jsem se. Líbala mě na rtech později na krku a pomalu se přesouvala přes hrudník až k lemu mých boxerek. Mírně jsem zavzdychala když se jakkoliv dotkla citlivého místa. Cítila jsem jak se na mě dívá a tak jsem se opřela o lokty a podívala se na ní. Beze slov se mě ptala jestli mi může boxerky sundat. Bylo jí to vidět na očích. S prudkým nádechem jsem kývla na souhlas a ona mi je začala stahovat. Dala mi prostor pro to abych si řekla jestli chci aby přestala nebo ne. Milovala jsem jak byla opatrná. Milovala jsem jí.