Nevlastní sestra

19

"No tak ty spáči vstávej." Budila mě Elis ale mě se chtělo ještě spát. "Mmm kolik je?" zeptala jsem se. "Půl desátý." Políbila mě na krk a já se otočila na záda. Zaslechla jsem kluky z kuchyně a tak jsem se zmateně podívala. "Je svátek mají volno do konce týdne." Upřesnila mi a já kývla. "Proč mě budíš tak brzy?" Ptala jsem se svým typickým chraplákem. "Protože už spíš dlouho." Zasmála se. "Bože fajn už vstávám." Sedla jsem si. "Převléknu se a přijdu." Políbila jsem jí. "Počkám na tebe." Řekla a mě se rozbušilo srdce. "Prosím běž." Šeptla jsem a ona se na mě s obavami podívala. "Promiň nechtěla jsem se tě dotknout." Krátce mě líbla na tvář a odešla. Prudce jsem se nadechla a vydechla. Zase jsem před očima Theresu která na mě koukala když jsem se převlékala i když jsem jí tisíckrát prosila aby odešla. I tak jsem jí nikdy nepřála nic špatného.

Sešla jsem schody do kuchyně a nalila si kafe. "Tady máš snídani." Řekla Andy a donutila mě se posadit. "Já nemám.." "Ale jo máš včera si nic nejedla." Přerušila mě a já s donucením snědla půlku porce. Víc jsem do sebe nedostala a Andy stačilo aspoň tohle. Nesnášela jsem když se o mě takhle starala ale chápu jí. Já bych taky hlídala svojí kamarádku jak jí když trpěla anorexií. "Napadlo mě že by jsme mohly jet ke mě na chatu do neděle. Braly by jsme to jako rozlučku." Řekl Thomas. "A vaši s tím souhlasí?" Zajímalo mě. "Řekli že když nic nerozbijeme tak nevidí problém. Akorát by nás v pátek přijeli kontrolovat jestli nikdo není v ohrožení života po tom co jsme tam provedli posledně." Lehce se uchechtl. "Já za to nemohl." Bránil se Jakob a ruce dal do obraného gesta. "Asi rok zpátky se tam Max opil a rozřízl si nohu v jezeře." Vysvětlila jsem Elis která mě lehce držela za malíček. "Pojedeme domů a sbalíme se. Pak sem přijedeme a pojedeme společně." Řekla Andy a všichni souhlasili.

Seděla jsem na posteli a chtělo se mi brečet. Nechtěla jsem zpátky chtěla jsem zůstat tady s přáteli. Nad vodou mě držela jen vidina toho že za pár měsíců končí škola a já možná budu na škole s Andy. "Jsi v pořádku?" Vyděsila mě Elis co stála mezi dveřmi. Rychle jsem potlačila slzy a kývla na souhlas. "Nechce se ti jet domů co." Přisedla si ke mě a mě nezbývalo nic jiného než souhlasit. "Neboj se brzo se zase uvidíte." Povzbudila mě. "Ber to z té lepší stránky. Doma můžeme být každý večer spolu jako pár. Někde venku a nikdo nás nebude řešit." Usmála se na mě a já jí políbila. "Miluju tě." Šeptla jsem a vstala. Vzala jsem si svou cestovku a zeptala se jestli je sbalená. Kývla a tak jsem vzala i její věci a hodila je do auta. K mému překvapení akorát přijela Andy která v autě měla Maxe který řídil Thomase a Jakoba kteří měli v ruce pivo a dokonce i Bruna. Měli otevřené okínka takže jsem se ho zeptala kde má Jess. "Střídavá péče. Na pár dní si jí vzala Eddie s tím že si zasloužím taky trochu žít." Jeho odpověď mě překvapila protože Eddie nebyla úplně mateřský typ. Nic jsem mu neřekla jen jsem kývla a řekla ať jedou první. S Elis jsme nasedli do auta a rozjeli se hned za nimi.

Cestu jsme si užívali. Já Elis držela za stehno a ona si zpívala. "Krásně zpíváš." Usmála jsem se a věnovala se cestě. "Za hodinu už tam budeme. Máme štěstí že je to cesta do londýna takže nepojedeme zas tak dlouho jako když jsme jeli sem." Oznámila jsem a ona se usmála. "Máš fajn kamarády." Uznala. "Já vím. Miluju je." Přiznala jsem se. "Já vím." Zvedla mojí ruku a dala mi na ní pusu. "Myslíš že budeme mít pokoj spolu?" Zeptala se. "Tentokrát asi ne jedinej pokoj je s manželskou postelí jinak zbytek je po jediný ale když budeme vztávat dřív než ostatní aby jsme si stihly přelézt do svého pokoje tak není problém spát spolu. Kdyžtak to nějak okecáme." Přemýšlela jsem. "A jak to chceš okecat?" Zeptala se. "Řekneme že se mi vrátili noční můry." Odpověděla jsem a ona se mě na nic nevyptávala. Dále jsme se věnovali cestě a konverzaci kterou jsme vedli dokud jsme nedorazili na místo.

Chata byla pořád stejná dokonce i veranda plná kytek se nezměnila. Dříve jsme tady byli každý víkend milovali jsme to tady. "Pojď já tě tady provedu." Andy chytla Elis za ruku a vedla jí do chaty. Já mezi tím vzala naše věci a hodila je do jediných volných pokojů co nám kluci přenechali. V mém pokoji jsem našla máminu fotku ze střední. S Thomasovou mamkou se bavili od školky. Byly to nejlepší kámošky do smrti a to doslova. Tu fotku jsem znala nazpaměť ale pokaždé co jsem jí viděla mi přišlo že jí vidím poprvé v životě. Máma na té fotce už čekala mého bratra Jaksona. Prudce jsem se nadechla a rychle zamrkala abych zahnala slzy. Fotku jsem položila zpátky a převlékla se do pohodlných kraťasů a dlouhého trička. Poté jsem se vydala sednout si k jezeru jako jsem to dělávala vždycky. Bylo to uklidňující a bylo to dobré místo na psaní a přemýšlení. Milovala jsem ten výhled. Stejně jako západ slunce který tady byl vždycky nádherně vidět. Vždycky jsme si sem sedávali všichni a povídali si dlouho do noci nebo jsme tu dokonce usnuli. Všichni to tady milovali stejně jako já.

"Tak tady seš. Všude jsme tě hledali." Přisedl si ke mě Max. "Co se děje?" Zeptal se mě. "Nic jen mi dochází že za pár dní odjedu a zase vás bůh ví jak dlouho neuvidím." Přiznala jsem. "Přijedeme za tebou prcku slibuju." Přehodil mi ruku přes ramena a přitáhl si mě k sobě. Uklidňovalo mě to. "Řeknu ti tajemství ale nesmíš nikomu říct že o tom víš." Vypadlo z něj. Dal mi hlavu k uchu a zašeptal: "já, Andy a Jakob se budeme hlásit do Paříže na právnickou chceme přemluvit ještě Thomase aby šel s námi." Odtáhl se a usmál se. "Cože? Jako vážně jdeš i ty a Jakob? Vždyť ty si chtěl procestovat svět a nezdržovat se školou." Zmátlo mě to. "Uvědomil jsem si jak moc seš pro mě důležitá a jsem ochotný kvůli tobě zahodit cestu kolem světa jen abych mohl být ještě pár let s tebou." Usmál se a já v jeho očích zahlédla slzy. "Já vím že ti to neříkám moc často ale mám tě rád Alex. Znamenáš pro mě strašně moc a nedokážu si představit že by tohle mělo být naposledy co se vidíme. Věř mi že my všichni uděláme všechno pro to aby jsme se dál vídali i přes tu dálku mezi námi." Vydechl a rychle setřel slzu. V tu chvíli přišel Jakob a oznámil že dovezl oběd.