Zlatá klec 2: Domov

(11)

Domu se vrátím celkem pozdě a spát jdu ještě dýl. Půlku noci si vyhledávám informace o tom místě a zkouším vymyslet, jestli bych pro ně mohl něco udělat, ale není to třeba.

Jejich domov má všechno, co potřebují až na dva hlavní nedostatky a těmi jsou rodiče. S tím bohužel nic neudělám

Až příliš brzo ráno mě probudí vyzvánění mého telefonu. Když zamžourám na jméno volajícího, zanadávám, ale vezmu hovor.

„Tady je sedm hodin ráno, Dexi," zamručím. „Šel jsem spát před třemi hodinami."

„V tom případě tě určitě potěší ta novinka, že tě včera někdo viděl hrát basketbal se sedmi kluky z dětského domova."

„Kurva," znovu zanadávám a pomalu se zvednu do sedu. „Jsem u vytržení," hlasitě zívnu a promnu si obličej. „Hele a nejsou to fotky těch kluků? Včera jsem se s nimi fotil."

„Je to video," uzemní mě. „Ale ty fotky jsme viděli. Označili tě."

„Fajn," vydechnu. „A kdeže je problém? Moc tomu nerozumím."

„Není to problém. Spíš tě jen informuju."

„Mám dovolenou," zavrčím a vytípnu ho.

Nepokusím se znovu usnout a raději se zajdu probrat do koupelny. Opláchnu si obličej a navléknu na sebe oblečení na běhání.

Včera jsem se na to vykašlal a i když mi to basket v rámci tréninku vynahradil, není to ono.

Vyčistím si hlavu svou obvyklou trasou. Seznámení se s těmi dětmi mi na chvíli pomohlo vyhrabat se ze svého zadku, ale pořád to v sobě mám. A pořád mě to štve.

Po půl hodině vejdu do kuchyně penzionu, celý uřícený a u stolu uvidím sedět Jeremyho s Tessou, jak o něčem živě diskutují. Ani si mě nevšimnou, když se prosmýknu kolem pracujícího Nina a naliju si hrnek kávy.

V jídelně je plno hostů, kteří právě snídají, tak se nechci nikomu plést pod nohy, když z televizi pověšené na zdi, zaslechnu své jméno. Ani jsem si nevšiml, že tady je. Vždycky byla vypnutá.

Mají tam puštěnou jednu influencerku, která sleduje každý krok v našich životech. Mého i kluků. Je celkem oblíbená, ale ty její konspirační teorie mi kolikrát lezou na nervy.

Opřu se o zeď naproti televizi, aby měl Nino dostatek prostoru pro pohyb, když si mě Jeremy s Tessou konečně všimnou.

„Ahoj, Zeku," pozdraví mě nadšeně Tessa, ale jen kývnu hlavou a nepouštím oči z obrazovky, když do kuchyně vejde i Suzie.

„Zdarec, brácho," zasměje se a koutkem oka mrkne na telku. „Zase ses předvedl jak moc jsi dokonalý."

„Kdo to ovládá?" zeptám se všech přítomných, když na mě mávne Jeremy. „Přetoč to prosím tě kousek zpátky," požádám ho s těžkým srdce a on mě poslechne.

„...když vynecháme fakt, že Zeke Tremblay je dokonalý přítel pro každou ženu na světě díky své osobnosti, tak se musíme pustit do komentáře toho dokonalého těla," vydechne ta holka. Zrovna tuhle fázi jsem znovu vidět nechtěl. „Sakra! Vidíte to? Ten musí v tělocvičně trávit hodiny. A jak lehce vyzdvihl toho kluka, aby dal koš," zamává si rukou před obličejem, jakože se jí dělá horko, když na pozadí přehrává video ze včerejška.

Musím se nad tím ušklíbnout.

„Jen abyste pochopili, proč mě tohle video tak dostalo, tak je to proto, že je vůbec poprvé, Zeke viděn bez trička. On je jediný ze členů skupiny GC, u koho se doslova nikomu nepovedlo zachytit celou jeho postavu. Nepočítám chvíle, kdy má na sobě nátělník nebo triko s krátkým pasem. To jen, aby bylo jasno," upozorní a v doprovodu jejích slov tam vyskáčou mé fotky, které odhalují mou kůži.