My Vampire Lover

.12.

18+

Druhý den, jak je zvykem, po velké bouři přišel slunečný den. Jungkook se vzbudil do časného rána. Rozespale se posadil na posteli a až po chvíli si uvědomil, že je tam sám. Vlastně ani nedoufal, že by tam upír zůstal. Vyhrabal se zpod peřin, po cestě posbíral své věci co leželi na zemi a v koupelně je dal prát a zatím si zalezlo do sprchy. Pustil na sebe proud teplé vody a nechal se jí masírovat. Jeho svaly povolovali pod smrští horkých kapek. Pořádně se umyl, vypl vodu, zabalil se do osušky, vylezl ze sprchy a přešel k umyvadlu kde si vyčistil zuby a potom opustil koupelnu. Přešel ke skříni ze které si vytáhl volné černé triko, šedé tepláky s nízkým sedem a boxerky stejné barvy. Byla sobota a proto nemusel nikam spěchat. Jakmile se oblékl, ručník vrátil do koupelny a poté opustil svůj pokoj. Prošel chodbou, sešel schody a překvapeně se zastavil u kuchyně. Naskytl se mu pohled na upíra co právě připravoval snídani.

"Ah, dobré ráno." Taehyung chlapce obdařil úsměvem.

"Dobré ráno." Jungkook stále stál na místě. Byl jako přilepený. 

Taehyung na stůl položil dva talíře s francouzskými tousty a dva hrnky s kakaem. 

"Budeš tam stát ještě dlouho?" Poťouchle se na Jungkooka zakřenil.

Jungkook zatřepal hlavou aby se vzpamatoval. Váhavým krokem se vydal ke stolu ke kterému se i posadil. Taehyung si sedl hned na druhou židli. 

"Dobrou chuť." Popřál chlapci a sám se pustil do snídaně.

Jestli si Jungkook myslel, že už ho ničím nepřekvapí tak se šíleně zmýlil.

"Dobrou chuť." Jungkook byl šokovaný upírovým chováním, ale nemohl říct, že se mu to nelíbí.

Ochutnal první sousto a blahem se málem rozpustil.

"Chutná?" Taehyung se na chlapce usmíval.

"Moc." Jungkook přitakal a Taehyung se nepřestával usmívat.

Chvíli jedli tiše než se Jungkook nadechl.

"Myslel jsem, že tu nebudeš." Přiznal nakonec.

"Byl jsem se jen převléct." Vysvětlil mu.

Jungkook chápavě přikývl. Další většinu snídaně mlčeli než ticho prolomil Taehyung. 

"Na něco jsem se chtěl zeptat." Začal opatrně.

"Ano?" Jungkook čekal na co se ho chce zeptat.

"To, že se bojíš bouřky, má to nějaký důvod?" Jungkook byl jeho otázkou zaskočený, ale nakonec přikývl.

"Mí rodiče zahynuli při autonehodě." Začal a Taehyung přikývl. "Byl jsem tam i já. Seděl jsem vzadu. Vraceli jsme se z výletu. Byla noc a hrozně pršelo. Bylo to přesně jako včera večer. Tátovi se vymklo řízení a my sjeli z cesty do srázu. Probudil jsem se až v nemocnici. Jsem jediný kdo to přežil a ty zlé vzpomínky se vracejí když je takové počasí." Taehyung byl první komu to Jungkook řekl. Taehyung chlapce objal.

"Jeden z důvodů proč se bojíš některých věcí a zvuků." Odůvodnil si nahlas upír.

"Jsem tak trochu porouchaný." Jungkook nad tím zavrtěl hlavou.

"To nejsi. Myslím, že na to co sis prožil, to zvládáš skvěle." Povzbudivě se na něho usmál.

Jungkook se nad jeho slovy také musel pousmát. Taehyung se rozhodl zůstat celý den u Jungkooka. V obýváku jen leželi na pohovce u zapnuté televizi, ale nevěnovali se jí. Jungkook pokojně ležel v upírově náručí. Jejich pokojnou a harmonickou chvilku prořízl zvuk zvonku, který se rozlil po celém domě.